FOTBAL DATA: Analytika zvedá Liverpool. Důkazy? Salah a Van Dijk
Zřejmě nejtypičtějším příkladem využití datové analytiky ve světě fotbalu je raketový vzestup dnes již bundesligového Lipska, tedy celku, který ještě v roce 2009 působil v tamní páté nejvyšší soutěži. Extrémní propojení dat s klubovou filozofií a přestupovou politikou ovšem vykazují i tradiční kluby. A třebaže tyto příběhy nejsou tak mediálně vděčné jako ty o překotném vývoji a objevování dosud neviděných talentů, nabízí zase trochu odlišný pohled na to, jak mohou nové trendy ve fotbale pomoci týmům k lepším výkonům. Své o tom vědí v Liverpoolu.
Jak pevně jsou data zakořeněná v jeho DNA, nejlépe dokládá necelé tři roky stará akvizice Michaela Edwardse coby sportovního ředitele Liverpoolu. Stále teprve osmatřicetiletý chlapík se totiž během své kariéry vypracoval z těch nejnižších analytických pozic až na tu nejdůležitější v celém sportovním úseku. Jako dvaadvacetiletý mladík začínal v týmu nováčka Premier League z Portsmouthu, pokračoval přes Tottenham a na sklonku roku 2011 neodolal vábení z Anfield Road.
Zde se během následujících pěti let dočkal celkem tří povýšení.
Nejprve si z pozice hlavního videoanalytika polepšil na ředitele celého analytického úseku, následně na technického ředitele a nakonec i toho sportovního. Povídá se, že když majitel klubu Mike Gordon představil Jürgenu Kloppovi svůj záměr svěřit nově vzniklou pozici právě Edwardsovi, excentrický lodivod neváhal ani vteřinu. „Nic jiného by ani nedávalo smysl,“ pronesl údajně.
Náhodná rozhodnutí v Liverpoolu zkrátka nedělají. Věděli jste třeba to, že Edwardsova kancelář se nachází hned naproti skautingovému týmu a hned o pár metrů dále má svoji základnu ten analytický? Tahle provázanost je zde patrná na každém kroku.
Když jedno gólové křídlo nestačí
| Liga mistrů dnes na O2 TV Sport |
| Moderátor Radek Šilhan přivítá už od 20:25 ve studiu Petra Radu a Vladimíra Šmicra, zápas Liverpool - Bayern Mnichov komentují Petr Svěcený a Jiří Vrba. |
Symbolem Liverpoolu v dobách Kloppovy vlády je nerozlučné ofenzivní trio ve složení Roberto Firmino, Sadio Mané a Mohamed Salah. Každý z těchto tří hráčů je příkladným ztělesněním důkladně promyšleného použití datové analytiky na přestupovém trhu v závislosti na tom, co vyžaduje klubová filozofie a trenérská vize. Dobře to lze dokumentovat především na příchodu posledně zmíněného.
V sezoně 2016/2017 začal být patrný Kloppův takřka úplný odklon od jím dříve tolik uplatňovaného gegen-pressingu, který ustoupil postupnému útoku při držení míče. Zároveň s tím přišla změna rozestavení na dnes všem dobře známé 4-3-3. Bývalý trenér Borussie Dortmund se totiž rozhodl co nejvíce využívat předností Philippeho Coutinha, který se sice zpravidla pohyboval na levé straně útočné trojice, ovšem spíše než za klasického křídelníka a hráče schopného rychle presovat platil za tradičního tvůrce hry.
Aby se mohl Klopp vrátit ke svému tradičnímu pojetí hry, musel do svého týmu přivést hráče, který by kopíroval funkci Sadia Maného. Jeho požadavkem bylo získat gólového fotbalistu schopného operovat v meziprostorech a podnikat náběhy za soupeřovy řady. A přesně toho se mu v Salahovi dostalo. Rozestavení Liverpoolu začala tvořit kompaktní záložní trojice, nízko se stahující Firmino a dvojice křídelníků provádějících rychlé výpady směrem dopředu z pozic mezi soupeřovými stopery a krajními obránci.
Myšlenkový proces stojící za Egypťanovým příchodem se de facto shodoval s tím, který byl uplatňován i v případě Firmina s Maném, již tým doplnili v letech 2015, respektive 2016. A totiž:
a) Liverpool se poohlížel po relativně výhodných koupích, což okamžitě vyloučilo akvizici hráčů na vrcholu jejich kariéry a těch, kteří působili v nejbohatších klubech předních světových soutěží.
b) Zároveň se nesmělo jednat o klasického hrotového útočníka, nýbrž hráče, jenž by byl schopen zahrát na všech ofenzivních pozicích...
c) ...a zapadnout do systému orientujícího se na vysoký presink.
d) Chybět mu samozřejmě nesměla ani gólovost a kreativita.
Jednoznačný důkaz Salahových kvalit
A v tu chvíli přišla ke slovu analytika. S identifikací takových hráčů pomohly, kromě jiného, metriky očekávaných branek (xG) a asistencí (xA). Obě posuzují kvalitu střel/přihrávek z hlediska šance na jejich úspěch a z dlouhodobého hlediska mají vetší vypovídající hodnotu, nežli pouze skutečný počet branek a asistencí. V případě Salaha měl Liverpool k dispozici průkazný vzorek tří sezon – 909 minut v dresu Fiorentiny a dvě, během nichž odehrál 2 753 a 2 498 minut jako hráč římského AS.
Salah je letos nejlepším hráčem italské ligy! Už by ho z té ligy někdo ale mohl vysvobodit, ať ho máme na očích!
— Dobias Jakub (@SedrickDobi) 9. března 2017
Podle matematických modelů měl Salah v každém utkání více než 50 % šanci na vstřelení branky či gólovou asistenci, v sezoně 2016/2017 dokonce 83%. Mezi špičku soutěže se na své pozici řadil také v množství dalších ofenzivních atributů, typicky klíčových a průnikových přihrávkách, doteků ve vápně či průniků do nebezpečného prostoru okolo penaltové značky.
Zaplatit 42 milionů eur za hráče, který o čtyři roky dříve vysedával mezi náhradníky londýnské Chelsea, se mnohým zprvu příliš nepozdávalo. Do škatulky dobrý obchod se ale jeho přesun zařadil velice záhy. Ve své první sezoně pod Kloppovým vedením se Salahovi při 0,77 xG/90 a 0,25 xA/90 povedlo vstřelit 32 branek a na dalších 10 přihrál. A zatímco v Římě střílel v průměru 2,5krát za zápas, na anglických trávnících vyslal na soupeřovu branku v průměru více než čtyři pokusy.
Pro srovnání – Harry Kane je v nynější sezoně na 0,59 xG, Pierre-Emerick Aubameyang na 0,67, a celoevropský průměr fotbalisty na Salahově pozici činí dokonce pouhých 0,15. U klasického hrotového útočníka se průměrné xG na 90 minut hry pohybuje okolo 0,30.
Aktuálně nejlepší střelec Premier League pouze za 41 000 000€. Jak už jsem predikoval dříve, nejlepší přestup sezóny. #prayforcahilltodayhttps://t.co/0pfCd7c1m4
— Dobias Jakub (@SedrickDobi) 25. listopadu 2017
Když se v úvodu této sezony přísun jeho gólů zpomalil, zlí jazykové mluvili o nevyhnutelném útlumu. Nejednalo se ovšem o nic jiného než uměle vytvořenou kauzu. Lidé se začali soustředit na absenci branek a rázem jako by si nevšímali, že z hlediska výkonů se stále jedná o toho samého hráče, jako v předchozí sezoně. Prvek náhody hraje ve fotbale podstatnou roli a krátkodobé výchylky v podobě několika neproměněných šancí proto nejsou směrodatným ukazatelem.
Někdy okolo prosince se vše v dobré obrátilo. Salah se dostal zpět do „formy“, což v praxi znamenalo pouze to, že se očekávané hodnoty srovnaly s realitou – po zkompletovaném 26. kole Premier League má na svém kontě 17 branek při xG 16,61 a 7 asistencí při xGA 8,44.
Dokonale promyšlený nákup Virgila van Dijka
Ukázkovým příkladem odhalení slabiny a jejího následného odstranění pomocí analytiky je přestup Virgila van Dijka. Za něj vedení Liverpoolu na sklonku roku 2017 poslalo do Southamptonu částku 79 milionů eur, čímž z něj udělalo nejdražšího obránce historie. Po oznámení přestupová sumy se stejně jako v případě Salaha mnozí chytali za hlavu. Parta okolo Edwardse ale velmi dobře věděla, co dělá.
Dijk svému novému zaměstnavateli pomohl v problémovém prostoru mezi obranou a záložní řadou, kde tým vyhrával málo míčů, následkem čehož inkasoval velké množství branek. V první polovině sezony 2017/2018 Reds využívali na pozicích stoperů Dejana Lovrena a Joela Matipa, přičemž zejména druhý jmenovaný nebyl dostatečně agresivní a málo vystupoval. Pokud má tým k dispozici středního obránce s touto dovedností, může ulevit středovým záložníkům od jejich defenzivních povinností.
Skautingový tým se tedy podíval po hráči s vysokým chápáním hry a agresivitou a vyšlo mu řešení v podobě Virgila van Dijka – jednoho z nejvýše hrajících stoperů na světě. Nizozemský obránce v zápase odebere v průměru 1,5 míčů a zachytí lehce přes 9 přihrávek soupeře, což je jedno z nejvyšších čísel v Anglii. V probíhající sezoně dokonce druhé nejlepší za Jamesem Tarkowskim z Burnley. Tak vysoké číslo v modelu „interceptions“ obvykle ukazuje vysoké chápaní hry a její předvídání. Jeho spoluhráč Matip za zápas odebere 1,7 míčů, ale zachytí pouze 6,7 přihrávek.
| Počet získaných míčů Van Dijk | 10,5 |
| Počet získaných míčů Matip | 8,4 |
Díky příchodu Van Dijka získá Liverpool v zápase o 2,1 balonů více, což je zlepšení o 22,22 %.
Dijk týmu dodává také větší kvalitu v soubojích, protože patří mezi nejsilnější stopery v celé Evropě. Ve vzduchu i v soubojích tělo na tělo vyhrává 77 % všech duelů, což ho staví do pozice vůbec nejlepšího hlavičkáře v Anglii a třetího nejlepšího silového stopera. Oproti Matipovi si Liverpool polepšil o 8 % ve vzduchu a o 11 % tělo na tělo. Z hlediska očekávaných gólů proti (xGA) se Liverpool chlubí nejlepší obranou aktuálního ročníku Premier League.
| s Matipem (25 zápasů) | s Van Dijkem (26 zápasů) | |
| xG proti/zápas | 0,94 | 0,79 |
| góly proti/zápas | 1,16 | 0,57 |
Přešlap? Snad jen Karius…
A pak jsou tu samozřejmě příchody Andrewa Robertsona, Georginia Wijnalduma, Fabinha, Nabyho Keity, Alissona či Xherdana Shaqiriho. Protože ale článek není nafukovací, omezme se již pouze na konstatování, že jako vyložený přešlap lze v posledních letech hodnotit snad jedině příchod brankáře Lorise Kariuse, jehož jméno je spojováno především s nešťastnými minelami ve finále Ligy mistrů.
Pouze samotná analytika k budování úspěšného týmu nestačí. Je ale mocným nástrojem, pokud ji lidé okolo něj umí správně využít. Liverpool je dobrým příkladem toho, že může dobře posloužit i v těch nejvyšších patrech fotbalového potravního řetězce.
