V poslední době jsme prošli sérií porážek, v prosinci jsme vyhráli jen jednou nad Pittsburghem, v dalších šesti zápasech jen dvakrát získali po bodu. Sklouzli jsme na dno konference. Je to hlavně tím, že se nám nedaří v koncovce, taky nejsme schopni udržet tempo celý zápas, jako tým se pořád nějak hledáme. Je to frustrující. Máme i trochu smůlu. Třeba ve Winnipegu jsme je v první třetině neuvěřitelně přestříleli, oni pak dali dva góly, na které se nemuseli nadřít, jako na každou trefu makáme my.
V Calgary jsme zase inkasovali dvakrát za minutu, což nás úplně položilo. V Edmontonu jsme dostali v pátek 1:4, Connor McDavid nám dal dva góly, na jeden nahrál. Přijde mi, že hraje úplně jinou ligu. Je rychlejší, má přehled, neskutečný hokejista. Určitě nejlepší ze všech, odskočený od ostatních. Je to hlavně tou jeho rychlostí, ta mu hrozně pomáhá, dokáže v ní neuvěřitelné věci.
Někdo s ním pořád musí jezdit, většinou se určí obrana, která proti němu chodí střídat. Pak záleží na trenérovi obránců, aby beky posílal na led tak, aby ti vybraní vyšli na nejlepšího hráče soupeře, je třeba reagovat na střídání soupeře, který jako domácí chodí na led první.
Ostatní musí střídat trochu víc, aby ten hlavní, co chodí na McDavida, měl dost času a síly to zvládnout. Jenže jak je vidět, kolikrát to stejně není moc platné. Musí se to hrát, jako když nastupoval