Špotáková: Světový rekord v Ostravě? Není to úplně nereálné

Jaký je to rozdíl oproti loňsku?
„To jsem na tom na začátku sezony dobře nebyla, měla jsem pocity, proč vůbec závodím. Nešlo mi to. Letos je to opravdu jiné. I když potřebuju vždycky trochu delší dobu na rozjezd, věřím, že to v Ostravě bude lepší než minule. To bych fakt musela chytnout den blbec.“

Z čeho pramení vaše dobrá nálada? Z povedeného soustředění v Africe?
„Loni jsem poprvé v životě zažila dvouměsíční soustředění, letos už jsem věděla, do čeho jdu. Když si člověk nastaví hlavu, zvládne to daleko lépe. Pak jsme taky udělali všechno pro to, aby achillovky nebolely, takže mám natrénováno o šedesát procent víc než loni, co se týká běhání a zátěže na nohy. Jsem celkově v pohodě, mělo by to být snad dobré, pokud se nic nepokazí. Potom člověk může vyhlížet do sezony úplně jinak, to je jasné.“

Výkonem 65,88 metru z Dauhá máte za sebou jeden z nejlepších vstupů do sezony. Kam by v ní oštěp z vaší ruky mohl doletět?
„Já doufám, že kolem sedmdesátky. Jestli jsem se tomu loni přiblížila i s takovým začátkem sezony a zdravotními problémy... Ale nikde není psáno, že když jsem na tom lépe, běhám lépe, všechno bude lepší. Ale musím tomu věřit. Chtěla bych letos prostě znovu posunout světový rekord. Takové mám myšlenky. Ale to se musí všechno sejít. Neříkám, že to plánuju, ale sním o tom.“

Nejlépe na olympiádě?
„To by bylo nádherné. Anebo v Ostravě.“

Počkejte, to myslíte vážně? Není vaše forma nastavená tak, aby kulminovala na konci sezony? Byl by rekord možný už v Ostravě?
„Když budou ideální podmínky a šikovně se tam podsmeknu, možné to je. Není to úplně nereálné.“

Nicméně počasí v Ostravě zlobívá. Jste na déšť připravená?
„Moc ne, v Africe nám nepršelo ani jednou. S Rudou Černým jsme trénovali vždycky i v dešti, zatímco Honza Železný řekne, že v dešti trénovat nebudeme. Moc zvyklí na to nejsme. Na druhou stranu jsem měla problém v Dauhá, když bylo 35 stupňů v devět večer. To je pro mě větší zátěž než těch deset stupňů. Světový rekord mám v osmi stupních ve Stuttagrtu po dešti, na olympiádě v Pekingu sice zima nebyla, ale pršelo. Moc s tím problém nemám. Pokud tedy nepadají trakaře, v průtrži mračen to nejde. Ale zima mi nevadí. Běhala jsem, když bylo minus dvacet.“

V Ostravě se utkáte s Ruskou Marií Abakumovovou. Jak na to je ona i vaše další soupeřka Christina Obregföllová?
„Uvidíte sami. Jestliže mi někdo říká, že vypadám hubenější než loni, děvčata vypadají přifouklejší. Myslím si, že jsou víc osvalené. Silově jsou připravené velmi dobře. Ale nemyslím si, že by to musela být výhoda pro hod oštěpem, ten má pořád 600 gramů a je to strašně lehká věc, na kterou síla nehraje úplně roli.“

Povedený start do sezony vás navnadil i k tomu, že je reálná vaše účast na mistrovství Evropy, které se koná před olympiádou. Kdy se rozhodnete?
„Naštěstí můžu krátce před ním, nechávám to na poslední chvíli. Teď se mi chce furt závodit. Když se člověk cítí dobře, věří si. Je jasné, že bych závodů mohla zvládnout víc než loni. Mám na ně větší chuť, což je nejdůležitější. Není úplně stoprocentní, že do Helsinek pojedu, ale uvažuju o tom.“