Slunce a příjemných šestadvacet stupňů Celsia přivítalo Barboru Špotákovou v Barceloně, oštěpařka ale nemá čas užívat si počasí. Už zítra by měla vstoupit do kvalifikace mistrovství Evropy a narychlo léčí bolavý loket, který si poranila při čtvrtečním závodě Diamantové ligy v Monaku.
Není to obyčejná bolístka. Oštěpařský loket Barbory Špotákové zaměstnává v posledních dnech lékaře, fyzioterapeuty i maséry. Olympijská šampionka až zítra na stadionu zjistí, jestli bude moct závodit.
Špotáková ale neztrácí dobrou náladu. „Bude to takovej styl Hooker,“ připomněla výkon australského tyčkaře, který loni na mistrovství světa se zraněným stehnem proúpěl k titulu na tři skoky v součtu kvalifikace a finále.
Jaký je stav vašeho zranění?
„Pořádně nevím, jestli to vůbec půjde házet. Nebudu to nijak pokoušet, uvidím v úterý. Bohužel se to stalo, je to sice pech, ale beru to tak, že se s tím musím poprat. Nevím, jestli můžu říct, jestli to bude dobrý, nebo špatný.“
Co se přesně v Monaku stalo?
„Při hodu to hodně zabolelo, nějaký vaz je asi malinko načatej. Chtělo by to delší dobu na regeneraci. Bohužel hážu na začátku mistrovství, takže ta situace není úplně ideální. Já to nikdy nemám jednoduchý, mám zase o nějakou zábavu navíc...“
Bolí vás loket i v klidu?
„Den ode dně se to lepší, výrazně. Ale člověk o tom pořád ví. Dnes ráno bych si vůbec nedovedla představit, že bych hodila, to je science-fiction... Ale za dva dny to může být jinak. Když jedete na mistrovství Evropy a bolí to, když otevíráte dveře nebo si čistíte zuby, tak je to blbý.“
A to se děje?
„Hm, což je docela blbý. Není to tak, že by na to člověk myslel. Samozřejmě si vzpomene, že za dva dny je největší závod sezony. Ale to tak holt je, nějak se to událo.“
Jakou léčbu máte za sebou?
„Byla jsem na různých terapiích u Martiny Končalové i u Pavla Koláře. Uvolnili to, hrozně se to zlepšilo, ale zázraky úplně nedělají. Vaz je bolavej a potřebuje nějakej čas na regeneraci. Budu to muset nějak zatejpovat a taktizovat. Bylo by určitě výhodou, kdybych byla v kvalifikaci ve druhé skupině, abych věděla, že třeba padesát devět stačí na postup. To by pro mě byla obrovská výhoda, protože bych třeba nemusela hodit limit.“
Dá se současné zranění srovnat s tím, které vás trápilo loni na mistrovství světa v Berlíně?
„Právě, že je to úplně jiný než obvykle. Myslím, že je to horší. Ale když si vzpomenu na Stuttgart 2008, tak tam mě bolel loket úplně ukrutně a hodila jsem svěťák. Uvidíme, jaká bude situace v úterý večer.“
Může se stát, že v Barceloně hodíte jenom dvakrát, jednou v kvalifikaci a jednou ve fináole?
„Bude to jako Hooker, no... Nedovedu si představit, že by to šlo nějakými šesti hody. Je to prostě pech. Ale když je člověk opatrnej a jde na hod víc technicky, je to mnohem lepší. Jsem zvyklá bojovat.“
