Kraj: Nic kromě chuti mě netlačí
Vzpomíná na příjemné stavy v narkóze během nedávné operace lokte. Vedle toho si Rudolf Kraj uvědomí, že si od říjnové porážky nenasadil rukavice.
Přední český profiboxer byl totiž po prohře s Giacobbe Fragomenim o titul mistra světa organizace WBC rozhodnutý, že ukončí kariéru. Nabídky a podpora okolí ho však nejspíš donutí názor přehodnotit.
Po nedávném vyhazovu ze stáje SpotLight zůstává bez angažmá, ale o šestého boxera světového žebříčku je stále zájem. Kraj by už na jaře mohl v Německu boxovat o titul mistra Evropy s Harco Huckem, 24letou nadějí bohaté stáje Sauerland. „Jsem v situaci, kdy se do ničeho netlačím. 
Po prohře v boji o světový titul jste říkal, že téměř jistě ukončíte kariéru. Je to po nabídce boxovat stále aktuální?
„Když ta nabídka nebude lukrativní, tak jsem připravenej, že skončím.“
Ta podle všeho přišla, takže nekončíte?
„Jde o to, že jsem i po vyhazovu ze stáje šestý ve světovým žebříčku a je o mě zájem. Ze Sauerlandu mě oslovili sami. Volal mi jejich manažer, když jsem byl s rodinou na dovolené na Kanárech. Bylo by to o titul mistra Evropy, ale chtěli mě už v lednu. To jsem odmítl, protože jsem po operaci a neměl bych dost času na přípravu. Jsme ale v kontaktu a v lednu si zavoláme.“
Nemůžete se vyjádřit jasně, zda skončíte, či nikoliv?
„Po prohře s Fragomenim jsem si mockrát řekl, že se na to vykašlu, ale teď myslím, že si ještě někdy zaboxuju. Ale nebude to za hubičku. Chci na každej zápas nastoupit dobře připravenej a bejt za to pak dobře odměněnej. Pokud bych už žádnou takovou nabídku nedostal, boxovat nemusím, nic kromě chuti mě netlačí.“
Už jste po prohře s Fragomenim trénoval?
„Rukavice jsem si ještě nenasadil. S tréninkem začnu lehce od pondělka. S boxem jsem moc v kontaktu nebyl. Jen jsem se od trenéra Conny Mittermeiera dověděl, že ho taky vyhodili. Dva týdny po mně, to byla sranda. Němcům holt docházejí peníze, po posledním galavečeru už ani neudělali raut pro sponzory.“
Takže teď jste podnikatel a boxer na volné noze?
„Tak nějak. Otevřu sportovní centrum a jinak absolutně nevím, co bude. Hlavu si z toho ale vůbec nedělám. Chtěl bych si rozjet třeba nějakou firmu, ještě nechci říkat s čím. Jde o to, že jsem od osmnácti jen boxoval, nikdy jsem nepracoval. Cítím, že v 31 letech ještě není čas končit, ale mám za sebou čtyři operace ramen a loktů a další už nechci absolvovat. I kvůli tomu se nikam neženu.“
Z čeho vyžijete? Uživí vás sportovní centrum?
„Narozdíl od spousty ostatních boxerů jsem na tom relativně dobře. V pátek otvíráme s tátou a jeho dlouholetou kolegyní z práce sportovní komplex v Mělníku, takže něco mám. Jiní nemají nic, když jim rozvážou smlouvu. Já si díky tomuhle můžu vybírat, co chci dělat. Jestli mam boxovat tam, nebo tam, nebo nikde... Nic mě nenutí. Vím jen, že nechci dohromady boxovat a pracovat, to by byl pohřeb všeho.“
Měl jste nabídky boxovat v Česku?
„Tady by mě nikdo nezaplatil. Pokud to zkusím, bude to venku na soupeřově půdě. Hop, nebo trop.“
Nehrozí při této nerozhodnosti, že nyní skončíte a za pár let se vrátíte?
„Tyhle návraty jsou nejhorší, takže to vylučuju. Teď je o mě ještě zájem, za pár let nebude.“
