Se svým křestním jménem do Francie patří. Házenkářka Charlotte Cholevová (21), která se s českou reprezentací chystá na kvalifikaci EURO proti Finsku ve Zlíně (středa od 17.15 hod.), získala v létě angažmá v Brestu, jednom ze špičkových evropských celků. Z interligového Mostu přeskočila do klubu, jehož ambicí je triumf v Lize mistrů! „Obrovský šok,“ komentuje první dny v novém působišti.
Levá spojka z Ostravy vstřebává za pochodu hromadu informací, vjemů. Jde o její první zahraniční štaci - a navíc v ambiciózní organizaci. „Moje první měsíce jsou velmi emotivní a náročné, ale také velmi dobré,“ líčí pro agenturu Sport Invest.
„Přístup je jiný, jsem nadšená, i když jsem musela opustit všechno a cestovat domů je složitější z Francie než z Mostu. Schází mi rodina, přátelé, všechno okolo. Naštěstí tým je v pohodě a vycházíme se spoluhráčkami skvěle,“ konstatuje s úlevou.
Nejvíc ji zaskočily obří tréninkové dávky kouče Pabla Morela. S takovou dřinou se v Česku nesetkala. Navíc hráčky dokážou udržet po celou dobu koncentraci. „V Mostě trval trénink hodinu a půl, a když se přetahoval, všechny hráčky ztrácely koncentraci, efektivitu,“ vybavuje si jasně. „Zato v Brestu je to přesně naopak. I když trénujeme dvě a půl hodiny, intenzita neustále roste. Bylo pro mě velmi složité soustředit se takovou dobu, ale musela jsem se kousnout, a nakonec si to užívám, protože mě trénovat baví.“
Taky si přidává, neboť sebekriticky přiznává: „Ostatní jsou zatím na daleko lepší úrovni než já.“ Po tvrdé práci se jí nejlépe regeneruje spánkem.
Na jejím postu panuje velká konkurence. Jedničkou je sedmatřicetiletá Alexandrina Cabral Barbosaová, vicemistryně světa ze Španělska. „Od ní se můžu hodně naučit.“ Číslo 2? Černohorka Dirdina Jaukovičová. „I ona je hráčka světových kvalit. A já bych řekla, že jsem trojka, jelikož Dembéleová je zraněná.“
Vím, že jsou lepší
Cholevovou si Francouzi vyhlédli v Mostě ve vzájemném duelu Ligy mistrů. S menším vytížením po přestupu počítala. Její role je úplně jiná než v nejlepším českém týmu. „Nebudu lhát, že mě to nemrzí, ale jsem celkem objektivní člověk a vím, že bohužel na to teď nemám. Ony jsou lepší, přijímám to s absolutním respektem. Věřím, že moje chvíle přijde. Čekám na to,“ hlásí odhodlaně absolventka gymnázia.
Hráčku s číslem 27 brzdí regule francouzské ligy. Na zápasové soupisce totiž smí být jen čtrnáct házenkářek, zatímco v jiných soutěžích včetně Ligy mistrů šestnáct. Paradoxně tedy na nejprestižnější scéně nechybí nikdy.
„Jsem v Brestu skutečně krátkou dobu na to, aby trenér mohl vědět, v jakých pasážích mě může na hřiště dát. Ještě se oťukáváme, velká minutáž to opravdu není. Ale každý si tím prošel, když šel do takového velkoklubu. Neviděla jsem hráčku, navíc mladou, která by hned nastupovala a dostávala čtyřicet minut na hřišti,“ podotýká rozumně.
S nadšením komentuje, jak ji přijal její nový tým. Češku předem sžíraly obavy, jak se sžije se spoluhráčkami. Měla pocit, že jí adaptaci zkomplikuje její nátura. „Jsem totiž specifický typ člověka, všechno si chci řešit sama a neotevřu se hned,“ vypráví. „Když je potřeba, jsem extrovert, ale důležité pro mě také je uzavřít se sama do sebe a hodně přemýšlet. A holky jsou tady fakt v pohodě,“ děkuje na dálku.
Radost jí dělá rovněž zaplněná Arena de Brest i jiné haly po Francii. Tohle v česko-slovenské Interlize nezažila. „Na každý zápas tady chodí tři až pět tisíc fanoušků, neskutečná atmosféra. Užívám si to. Ovšem zázemí mi úplně jiné než v Mostě nepřijde, i tady je o všechny postaráno,“ srovnává současného a bývalého zaměstnavatele.
Brest má ty nejvyšší ambice. Předloni prohrál až ve finále Ligy mistrů, dvakrát získal francouzský titul. „Vyhrát domácí ligu i Ligu mistrů je náš cíl. Snadné to nebude, ale současný tým je lepší než loňský,“ vnímá Cholevová, která se těší na nejbližší reprezentační sraz i zápasy evropské kvalifikace proti Finsku a Portugalsku.
„Jak se cítím teď, jsem se ještě nikdy necítila. Jsem lepší ve vytrvalosti i síle. Jestli jsem se posunula také házenkářsky, to uvidíme v národním týmu,“ nechá se překvapit.
Svým reprezentačním parťačkám bude vyprávět, že v Brestu obývá byt 4+1, sama si vaří, se spoluhráčkami zajde na kafe, trénuje někdy i čtyřikrát týdně dvoufázově a chodí po památkách nebo k moři. „Je tady spousta krásných pláží, kde si vyčistím hlavu, popřemýšlím. Dodá mi to energii. Na koupání to tady není, voda je studená,“ usměje se.
Zemi galského kohouta znala už předtím, než do ní přestoupila. „Moji dva strejdové totiž tady bydleli,“ informuje. „Jeden si ve Francii našel přítelkyni a zůstal tu, druhý se teď po asi deseti letech vrátil do Česka, předtím tu pracoval,“ prozradila talentovaná spojka. „Oba žili na opačné straně, než leží Brest, tady je to trošku jiné. Jsem překvapená, jak jsou lidé milí, a že město není rušné, ale klidnější,“ těší ji.
Základy francouzštiny ovládá, ale třeba na desetiminutovou rozpravu by si netroufla. „Samozřejmě tady řešili moje francouzské křestní jméno. Našim se prostě líbilo, tak mi ho dali. Ani bráchové nemají česká jména,“ říká o Sebastianovi a Mathiasovi, který je dvojčetem Cholevové a hraje extraligu za Frýdek-Místek.
Třeba se i on jednou vydá za házenou do ciziny jako jeho sestra. Tu čeká po rozjezdu kvalifikace EURO v prosinci mistrovství světa v Dánsku. „Naše reprezentace se v mých očích zvedla, spousta hráček působí v cizině, síla je obrovská a parta skvělá.,“ pochvaluje si.
„Máme Markétu Jeřábkovou, která je oporou dlouhá léta. Troufnu si říct, že spousta zápasů závisí na ní. Ale trenér dává prostor i řadě mladých, které chce připravit na pozdější dobu, až opory jako Jeřábková, Malá nebo Kudláčková skončí. Ve skupině mistrovství světa máme Nizozemsko, Argentinu a Kongo, které jsme porazili už na šampionátu v roce 2021. Holandsko je velmi kvalitní soupeř, to každá z nás ví. Zato Argentina je neznámá, bude to zase něco nového, jiný styl. A já osobně se od všech soupeřů chci něco přiučit,“ shrnuje legionářka z Brestu.
Témata:
házená, Liga mistrů, sport, Zlín, Česko, Francie, Brest, Finsko, Most, Markéta Jeřábková, sportovní kvalifikace, Charlotte Cholevová, Sport na Heureka.cz
Související články
