Minulá atypická sezona mu vyšla perfektně, vše podle plánu. I když na vrchol své kariéry, olympijské hry v Tokiu, musel Jiří Prskavec čekat o rok déle, dokázal se s tím aktuálně nejlepší kajakář planety vypořádat parádně. Z Japonska si přivezl vytoužené olympijské zlato. A teď je tu další výzva. Mistrovství Evropy a světa s rozestupem pouhých dvou měsíců. Zatímco v běžné sezoně je ME na konci května a MS v září, letos je to jinak.
„Letos je svět už v červenci, protože pořadatelé chtějí oslavit 50 let od olympijských her v Mnichově přesně v termínu, kdy se tehdy závodilo,“ vysvětlil dvojnásobný světový šampion netradiční termín závodu v Augsburgu.
Před tím ale bude muset zvládnout ještě na konci května evropský šampionát v Liptovském Mikuláši. Na tuto slovenskou trať má čtyřnásobný evropský šampion velmi dobré vzpomínky. V roce 2016 zde slavil své třetí evropské zlato a navíc si zajistil účast na prvních Hrách.
„V Lipťáku tak budu vlastně obhajovat. Mám tam tu trať hodně rád. Stejně jako ta v Augsburgu patří k jedněm z nejstarších, na kterých jezdíme. Obě mají imitovat chování řeky, překážky nemají pravidelný tvar, všechny jsou zaoblené, vymodelované tak, aby se voda chovala jako v reálné řece. Nevyužíváme je už v takové míře, proto jsem rád, že se na nich jedou dvě největší akce,“ popsal Prskavec.
Moc dobře si ale uvědomuje, že zvládnout ideálně obě tyto akce nebude ani trochu snadné. „Letošek je jiný, včetně Světového poháru je tam víc vrcholů. Budu samozřejmě zkoušet ovládnout všechny tři, ale bude to složité.“
Největším problémem je podle něj krátký časový odstup mezi ME a MS. „Vyladit formu na dva vrcholy dva měsíce od sebe je poměrně složitá záležitost. Ideál je, aby byla na dost vysoké úrovni na Evropě a na nejvyšší pak na mistrovství světa. Proto už teď pojedu na plno i nominace, které bych jinak jet nemusel,“ připomněl olympijský šampion fakt, že díky úspěchu v Tokiu má místo v reprezentaci jisté. I tak ale už teď o víkendu pojede závody na Trnávce.
Aby se k dobré formě dopracoval, absolvoval během zimy dvě soustředění na francouzském Réunionu. Nejprve v prosinci tři týdny, poté měsíc a půl v první části roku. „Letos tam byl menší počet zahraničních závodníků, takže jsme měli víc prostoru pro trénink. Povedlo se to,“ pochvaloval si fakt, že v neolympijském roce už o tamní trať nebyl takový zájem jako loni.
Ačkoliv v tréninkové skupině jeho otce už není Kateřina Minařík Kudějová, nezůstal Prskavec sám. I nadále s ním trénuje Ondřej Tunka, mistr světa z roku 2017, a novým členem se stal loňský celkový vítěz SP Vít Přindiš. „Jsou to všechno výborní kajakáři, když se nedaří jednomu, tak ten druhý,“ chválil své svěřence Prskavec starší, když mu jeho syn skočil do řeči: „…se mu směje.“
| Česká nominace | 7.-8. 5. (Trnávka) |
| 14.-15. 5. (Praha - Troja) | |
| Mistrovství Evropy | 26.-29. 5. (Liptovský Mikuláš) |
| SP v Praze | 11.-12. 6. (Troja) |
| Mistrovství světa | 26.-31. 7. (Augsburg) |
