Extrémní běžecký závod Red Bull 400 absolvovala také hvězdná smíšená štafeta českých reprezentantů a olympioniků. Čtyřsetmetrový svah na skokanském můstku ve skiareálu Ještěd u Liberce zdolali oštěpařka Nikola Ogrodníková, beachvolejbalistka Bára Hermanová a běžec Filip Sasínek. Za nemocnou Evu Samkovou zaskočila její sestra Jana.
„Dozvěděla jsem se o své účasti na závodu včera, takže jsem moc netrénovala. Navíc nikdy moc neběhám. Jen jsem se rozcvičila a šla hned na věc,“ usmívala se Jana Samková, mladší sestra zlaté olympioničky ve snowboardcrossu.
Čtyřčlenná štafeta pojmenovaná Toyota Team skončila devátá s časem 04:21, nejrychlejší byli Lucky Losers v čase 3:08. Zlato mezi jednotlivci získal Jakub Šiarnik v čase 3:36, v ženské kategorii zvítězila Petra Vavříková v čase 5:34.
„Cítila jsem tlak kvůli tomu, že mám dobrý tým a že jim to pokazím. Nic mě teď nebolí, běžela jsem ten nejlehčí první úsek po rovině. Připomnělo mi to tréninky štafet ještě ve škole, ale na takový závod se moc extra připravit nedá,“ dodává Jana Samková.
Eva Samková si ale stejně nenechala závod ujít, takže jí na místě byla přidělena alespoň náhradní role.
„Nominovali mě na šétrenérku týmu, takže jsem měla rozhodnout, kdo který úsek poběží. Řekla jsme jim taky, že nejde šetřit síly, tam se nesmí na nic čekat, dokud nejste unavení. Je třeba to prostě urvat, i kdyby měl člověk chcípnout,“ říká nekompromisně Eva Samková.
„Čekal jsem, že když jsem profesionální běžec, tak všem uteču, ale nestalo se to. Tři dny jsem měl volno, abych byl odpočatý, ale nezafungovalo to. Nejvíc mě bolelo sejít celé ty schody dolů,“ říká běžec a bronzový medailista z mistrovství Evropy v Bělehradě Filip Sasínek.
Závod si užila taky oštěpařka Nikola Ogrodníková a potvrdila, že její disciplína se bez dynamického sprintu neobejde.
„Všichni jsme byli v této akci nováčci, nevěděli jsme, do čeho jdeme. Nejtěžší bylo plazit se nebo běžet v těch sítích na svahu, protože to hodně klouzalo. Po tom běhu mi úplně vyply nohy, jako by mi vůbec nepatřily. To jsem ještě nezažila. Myslela jsme si, že ty kopce, které běháme s trenérem, jsou fakt hustý, ale tohle bylo ještě horší,“ hodnotila Ogrodníková.
Beachvolejbalistka Barbora Hermannová po doběhnutí a sestupu zpět pod můstek přiznala, že se jí klepou nohy, jako by skákala přes švihadlo.
„Chtěla jsem to napálit a jít minimálně do půlky rychlým tempem, ale tato myšlenka mě brzy přešla, protože mi to začalo hodně podklouzávat. Nahoře jsem už vůbec necítila nohy. Taktika byla napálit to takzvaně na Kristiinu a vyrvat nohy z prd….,“ vzpomněla na už legendární příměr své atletické kolegyně a běžkyně Kristiiny Mäki Bára Hermannová.
„Nahoře mě strašně bolely nohy a zadek, ale teď mě nic nebolí. Na beachvolejbale se takhle tvrdě člověk nevydá. Dlouho jsem takový trénink neměla, ale natrénovat se na to dá,“ dodala Hermannová.
Legendární liberecký skokanský můstek je 134 metrů vysoký a leží v nadmořské výšce 375 metrů nad mořem.
