Přijdou těžké časy, tuší kapitán Navrátil

Ještě rok, maximálně dva mohou trvat pokusy dua Berdych – Štěpánek o dobytí salátové mísy. Za touhle dvojkou je však díra. A zatímco si kapitán Jaroslav Navrátil dnes láme hlavu s tím, jak svým esům ulevit v třítýdenním programu našlapaného daviscupového víkendu, příště může složitě hloubat, koho vůbec na kurt poslat.

Možná šlo v Srbsku o poslední velký nájezd Radka Štěpánka s Tomášem Berdychem na salátovou mísu. Cítíte také, že šance byla letos veliká?
„Rozhodně. Letos jsem viděl, že je šance na vítězství větší. Španělsko bylo loni ve finále na antuce s Nadalem nehratelné, jet do Francie už vypadalo přijatelněji.“

Tomáš Berdych na síti, Radek Štěpánek podává • ČTK

Jak moc podle vás rozhodla duel v Srbsku nevyrovnaná hladina sil v nedělních singlech mezi maximálně vytíženými Berdychem se Štěpánkem a relativně odpočatými soupeři, kteří rozložili zátěž na všechny čtyři tenisty týmu?
„Hodně. Srbové si mohli rozložit síly a udělali to dobře. Viděli jsme, že to na Radka po vynikajícím prvním dnu a fantastické čtyřhře na začátku nedělního utkání přišlo a byl trochu tuhej.“

Mrzí prohra o to víc, že po sobotní čtyřhře mohlo být skóre 3:0, kdyby Tomáš Berdych zvládl páteční duel s Tipsarevičem?
„Samozřejmě. Když se dívám zpětně, tohle byl rozhodující bod. Radek vyhrál první den, Srbové byli pod tlakem. Bohužel páteční singl nezastihl Tomáše v optimální formě. Působil unaveným dojmem. Bohužel. Tohle těžké utkání jsme mohli rozhodnout už v sobotu. Přitom Tomáš v neděli neodehrál vůbec špatný zápas.“


Ale v pátek zklamal. Co je podle vás jako Berdychova bývalého trenéra příčinou, že sestoupil z vlny, na které byl, po finále Wimbledonu?
„Myslím, že určitě nebylo ideální udělat si po Wimbledonu pět týdnů pauzu. Protože když je člověk na velký vlně, a on na velký vlně byl a hráči z něho měli respekt, připadá mi taková turnajová pauza moc dlouhá. Nemyslím, že netrénoval, ale zápasy nehrál. Pak do toho člověk zase vletí, soupeři jsou připravení a nemusí to vyjít. Připravoval se na US Open, byl na to úplně upnutý i se svým koučem. Zápas mu ale nevyšel (prohra s Llodrou 0:3), přišlo trošičku zklamání a hned nato Davis Cup. Chtěl si odpočinout, odpočinul si. Ale jak člověk vypadne… On je ten, kdo musí zápasy hrát, a pak má sebevědomí jako každý tenista. Zápasy mu asi chybí a od toho se odvíjí další výkony.“

Berdych se Štěpánkem měli na tiskové konferenci dobrou náladu. • Jaroslav Legner (Sport)

Jak dlouho může ještě podle vás vydržet spojení Štěpánka s Berdychem, kteří spolu mohou bojovat o salátovou mísu?
„Budu pevně doufat, že ještě rok nebo dva. Ale to je otázka na Radka. Bude mu dvaatřicet let, letos měl zranění, těžkou sezonu. On sice začínal svůj tenisový život v pětadvaceti, není tolik opotřebovaný a je vždycky perfektně připravený, to jsme si v Bělehradě znovu potvrdili. Ale singlový věk není zase až tak dlouhý jako deblový. Co vím, tak je Radek domluvený, že letošní a příští rok bude hrát. Ale všechno se může změnit. “

Lámete si hlavu nad tím, jak český tým udělat širší, kterak ulevit Štěpánkovi s Berdychem v jejich třídenní daviscupové šichtě?
„Určitě si ji lámu. Hájek, Minář ani Dlouhý nejsou špatní hráči. Je jim šestadvacet let, jsou v ideálním věku, ale bohužel špičky nedosahují. Klobouk dolů, týdny před zápasy pracují a dělají sparingpartnery výborně, svůj tenis prakticky obětují těmhle dvěma. Ale proti takhle kvalitním soupeřům, jako je Srbsko, prostě základnu nemáme, abychom mohli nasadit někoho jiného. Pak to padne na naše dva hlavní a může se stát to, co v neděli v Bělehradě.“

Neznervózňuje vás fakt, že když se podíváte do dnešního mužského žebříčku, nenajde se tenista, který by měl potenciál vyrovnat se jednou Berdychovi se Štěpánkem?
„Už jsem to jednou říkal. Základnu holek máme daleko větší. Sice to nejsou tak kvalitní hráčky, nicméně mladé máme. Jestli to jsou sestry Plíškovy nebo Rohanová, nechci všechny jmenovat. U kluků je to bohužel jiné. Stejně jako se minula generace Jirky Nováka a Tomáše Berdycha, teď se míjí generace Berdycha se Štěpánkem a ostatních. Talenty máme: Veselý, Pavlásek, Staněk. Ale chce to čas. Bohužel těmhle klukům je sedmnáct, šestnáct a patnáct roků. A jestli se chtějí dostat na kvalitu daviscupových hráčů, tak jim to při vší úctě bude trvat čtyři pět let. To bude Tomášovi třicet a generace se zase minou. Budeme rádi za každého hráče, který se dostane do stovky, padesátky, možná i do dvacítky. Ale nebude to v horizontu tří až pěti let.“

Tomáš Berdych (vlevo) s Radkem Štěpánkem se radují z bodu ve čtyřhře proti Belgičanům • ČTK/APTakže cítíte sám, že příští léta budou těžká?
„Stoprocentně. Nemyslím pro český tenis, ale pro Davis Cup určitě. Podívejte se na sílu soupeřů. Del Potro je zraněný a Argentina je stejně silná. Tsonga je zraněný a Francie totéž. Ani nemusím jmenovat Španělsko. I Srbové jsou mladý perspektivní tým. Bohužel můžou přijít chudší roky, baráže i záchrany. Tihle dva kluci, kteří Davis Cupu obětují poslední tři čtyři roky a pak musí po zápasech fungovat dál na turnajích, to mají strašně náročný. To si nikdo nedokáže představit.“