VIDEA, FOTOGALERIE - Momentálně najdete na trůnu pro nejlepšího tenistu planety jméno Rafaela Nadala. Tenisové dějiny však budou s minimálně stejnou, ale spíše větší pozorností vzpomínat na jiné jméno - Rogera Federera.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Švýcarská superstar začala letošní sezonu s pozice, na kterou rozhodně není zvyklá. Po více čtyřech letech je rodák z Basileje nucen dívat se na záda svého věčného rivala Rafaela Nadala.
Podaří se legendě helvetského kříže znovu vrátit na trůn? Názory odborníků se liší a jen těžko lze odhadovat, jakým směrem se osud ještě nedávno suverénní mašiny na vítězství bude ubírat.
V každém případě i letošní sezonu začala světová dvojka ve slušném stylu. Na prvním grandslamovém turnaji roku v Australian Open si populární Roger proklestil cestu až do finále. Útok na ztracenou výsostnou pozici tedy více důrazný, má to však háček. Zde mu totiž cestu za rekordním čtrnáctým grandslamovým triumfem překazil...Ano, hádáte správně. Světová jednička Rafael Nadal!
Jak to všechno začalo
Přeskočme však všeobecně známá fakta a podívejme se na to, jak vlastně hvězdná tenisová kariéra legendy bílého sportu začala.
Roger Federer se narodil 8. srpna 1981 ve švýcarské Basileji. Jeho matka Lynette pocházejí z Jihoafrické republiky a se svým budoucím mužem Robertem se potkala na služební cestě, kam byli oba jako zaměstnanci farmaceutické společnosti vysláni.
Roger Federer vzal poprvé do roky tenisovou raketu již ve třech letech a od začátku bylo jasné, že sudičky na rozdíl od jeho sestry Diany s přídělem tenisového talentu pro malého Rogera rozhodně nešetřily.
Pro rozvoj svých nesporných kvalit se v té době čtrnáctiletý Federer rozhodl odejít do Ecublensu u Lauseanne, kde mohl své mimořádné schopnosti rozvíjet ve středisku švýcarského tenisového svazu.
Že pro něj pobyt v Ecublensku rozhodně nebyl ztrátou času, dokázal sobě i trenérům záhy, když postupně ovládl všechny švýcarské juniorské kategorie. Když už v domácím prostředí nenašel soupeře sobě rovného, vydala se vycházející hvězdička země helvetského kříže dobývat svět.
Roger Federer se již dávno zapsal mezi nesmrtelné postavy tenisového světa.
Orange Bowl? Jenom rozcvička
A kde jinde začít než na nejznámějším mistrovství světa juniorů v americkém Orange Bowl. Čekáte, že tady našel Švýcar soupeře, se kterým by se mohl měřit? Omyl! Čtrnáctiletý Federer zesměšnil v kvalifikačním sítu své protivníky takovým způsobem, že nikomu z nich nedovolil uhrát byť jen jediný gam.
Čtete správně. Budoucí vládce tenisového světa deklasoval všechny své soupeře dvakrát 6:0! V sedmnácti letech se už Švýcar usadil na trůn pro nejlepšího juniorského tenistu světa.
Rok 1998 zakončil jako suverénní světová jednička mezi juniory a jedno bylo jasné. Rodí se nová superstar světového tenisu. A od začátku byl zřejmý další fakt. Wimbledon bude mít po Borgovi, Beckerovi, Edbergovi a Samprasovi nového krále. A nejen Wimbledon.
A jeho idoly? Boris Becker a Peter Sampras. Je to jen náhoda, že oba dva tenisté se cítili na wimbledonském pažitu více než doma?
Přechod mezi dospělé
Krizovým obdobím každého sportovce bývá přechod z juniorské kategorie mezi dospělé. Z českých hráčů by o tom mohl vyprávět například David Škoch, který patřil k největším nadějím českého tenisu doby nedávno minulé. Jako vítěz wimbledonské juniorky měl dobré předpoklady zařadit se mezi tenisovou elitu. Nikdy se mu to však nepodařilo.
Příběh Rogera Federera je však o něčem jiném. Mladý Švýcar si rozhodně problémy nedělal, což dokázal v roce 1998, kdy se zlepšil v žebříčku ATP o neuvěřitelných 399 míst. O rok později to bylo „jen“ o 237 pozic a mezi mužskou elitou zaujímal 64 pozici.
V té době již nikdo nepochyboval, že se rodí nová hvězda. Roger se dokázal v roce 1999 probojovat do semifinále ve Vídni a čtvrtfinále v Basileji, Rotterdamu a Marseille a ve věku 18 let a 4 měsíců se stal nejmladším hráčem v top 100.
Definitivním Švýcarovým průlomem mezi tenisovou smetánku se staly roky 2000 a 2001, kdy získal svůj první titul za vítězství na turnaji ATP v italském Miláně.
A aby si snad někdo nemyslel, že mladý Švýcar umí hrát jen na trávě, přidal v témže roce i finálovou účast na US Open, kde ve finále podlehl dalšímu skvělému hráči současnosti - Argentinci Nalbandianovi. Pro pořádek, na Australian Open se Federer probil "pouze" do semifinále.
Švýcar si získává srdce milionů fanoušků nejen svou precizní hrou.
Král je mrtev, ať žije král
Do historie se však zapsal v samotném chrámu bílého sportu – ve Wimbledonu, kde v pětisetové finálové bitvě porazil v roce 2003 dosavadního krále zeleného pažitu Petera Samprase a trošku symbolicky převzal od americké ikony vládu nejen nad nejslavnějším turnajem světa, ale i nad světovým tenisem.
Druhého února roku 2004 usedl poprvé na trůn pro nejlepšího tenistu planety Země a vydržel na něm dlouhých čtyři a půl roku. Švýcarský tenista si získal miliony příznivců po celém světě nejen pro svoji precizní hru, ale i pro své vystupování, kterým si vydobyl pozici gentlemana mezi bílými lajnami.
Není asi potřeba nic zvlášť zdůrazňovat význam Fededera pro švýcarský daviscupový tým. Za zemi helvetského kříže odehrála světová dvojka 31 zápasů ve dvouhře, v 25 případech odcházel jako vítěz Švýcar. V posledních 17 duelech navíc drží šňůru neporazitelnosti.
Gentleman i mimo dvorec
A co dělá sympatický Švýcar když zrovna nedohání své soupeře na kurtu k šílenství? Podle vlastních slov si rád zahraje karty, je oddaným příznivcem fotbalového týmu FC Basilej a co je obzvlášť u špičkového tenisty zajímavé, nebrání se zahrát si i stolní tenis.
Ani charita mu však nezůstává cizí. Nadace Rogera Federera podporuje trpící děti v Jižní Africe a pomáhá dalším tisícům zapojit se i do celé řady dalších sportovních aktivit. Exhibiční zápasy na podporu trpících lidí po celém světě jsou běžnou součástí života sympatického Švýcara.
A dobrá zpráva nakonec. Roger Federer očekává se svou partnerkou Mirkou Vavrinecovou narození prvního potomka. "Jsem strašně šťastný a na dítě se moc těším. Už dlouho si přejeme stát se rodiči a teď se nám to konečně podaří," netají dojetí Federer.
Svým chováním na kurtu i mimo něj tak dává vzpomenout na další legendu - švédského tenistu Stefana Edberga. Skromnost a popularitu, s kterou si získal davy, vystihuje asi nejlépe jeho krédo: „Je milé být důležitý, ale je důležitější být milý.“ Ještě se divíte jeho popularitě?
