PŘÍMO Z NEW YORKU | Vyhrála zápas, o kterém sní tisíce tenistů. Při night session na centrkurtu Arthura Ashe, největším tenisovém stadionu světa, srazila loňskou finalistku. A jakým stylem. Třicetiletá veteránka Petra Cetkovská odmítla čtyři mečboly Dánky Caroline Wozniacké a deset minut po půlnoci jásala. Tříhodinový triumf 6:4, 5:7, 7:6 (1) byl jejím nezapomenutelným životním počinem. Vybojovala si při něm 3. kolo US Open a v něm italskou soupeřku Flavii Pennettaovou.
Před utkáním jste říkala, že to snad bude sladký zápas.
„A byl ještě sladší. Fakt nevím, co říct. Nádherný zápas, přála jsem si, aby byl fajn, aby se měli lidi na co koukat. A že to dopadne takhle? Kdo by si to nepřál.“
Největší výhra kariéry?
„Určitě jedna z největších. Porazila jsem jednu z nejlepších tenistek na největším kurtu světa.“
Jak se cítíte?
„Unavená, ale strašně, opravdu strašně šťastná. Jsem plná emocí, neuvědomuji si, co se stalo. Líp to popsat nedovedu. Na tohle jsem ani nepomyslela, když jsem šla na kurt. Chtěla jsem jen ze sebe dostat to nejlepší. A to se povedlo. Skvělá zkušenost hrát před tolika lidmi na takovém stadionu. Senzace!“
Pomohl vám velký kurt i atmosféra na něm?
„Slyšela jsem o tomhle kurtu a atmosféře hodně, ale dokud na něm nehrajete, tak neuvěříte. Atmosféra byla neuvěřitelná. Cítila jsem, že ke konci už lidi fandili víc mně. Pocit, že se to lidem líbí a přejí vám, to je velký hnací motor. I když už nemůžete, sáhnete do rezervy.“
Což jste udělat musela, jelikož vám proti běžkyni Wozniacké uteklo vedení 6:4, 4:1.
„Na tenise je nejlepší, že není konec, dokud nepadne poslední bod. Ve druhém setu jsem znervózněla, nechala jsem Carolinu víc hrát. Ale pořád jsem věřila, že nebylo jen štěstí, jak velký náskok jsem si vybudovala. Ona je skvělá hráčka, výborná obranářka. Musela jsem zase vzít věci do svých rukou, být přísnější a nepřistoupit na její hru. Třetí set byl velký boj.“
A při něm jste odvrátila čtyři mečboly.
„Řekli mi, že jsem na všechny zahrála winner. Ani si to nepamatuji. Někdy prostě jen praštíte do míče a uděláte správné rozhodnutí. Myslela jsem jen na to, že musím být agresivní, jinak je konec. I tak jsem mohla o kousek minout a bylo by po všem.
Kdy naposledy jste trefila v zápase 61 vítězných úderů?
„Asi ještě nikdy.“
Po loňské operaci kyčle jste si prošla těžkým obdobím, učila jste se znovu chodit. Teď jste v krásném utkání vyřadila světovou čtyřku, loňskou finalistku US Open. Satisfakce?
„Ohromná. Když jsem ještě sedm měsíců po operaci nemohla běhat, ptala jsem se sama sebe, jestli se na tenis nemám vyprdnout. To bylo fakt hodně na hlavu. Ale najednou se bolest rapidně zlepšila. A tohle je nádhera.“
Související články
