Šampionka Wimbledonu v Praze! Nosková ukázala talíř: Sinner a já? Tančili jsme nervózně
Tenistka Linda Nosková má v Česku za sebou první minuty jako globální celebrita a šampionka Wimbledonu. Bytelnou zelenou krabici, v níž ležela kopie trofeje, na letišti okukovali celníci. Následně zamířila na Štvanici, kde proběhla tisková konference. V rozhovoru například promluvila o tanci s Jannikem Sinnerem na vítězném bálu.
Ve vzduchu bylo víc než čerstvé vzpomínky na Wimbledon. Místností nově zbudované Síně slávy českého tenisu na Štvanici se linula vůně čerstvé malířské práce. Vítězství Lindy Noskové způsobilo její předčasné otevření. Mezi prvními artefakty byly trofeje slavného týmu Poháru federace z osmdesátých let, raketa Heleny Sukové a další ze sbírky její maminky Věry, která si v roce 1962 jako první Češka zahrála wimbledonské finále. Prostor napráskaný novináři se pak prozářil, když Nosková z krabice vyndala svůj wimbledonský talíř.
Jak jste tu krabici pronesla na letišti?
„Na security control mi to hnedka vzali bokem. Říkala jsem si, jestli tam něco nenašli, nebo chtěli, ať to otevřu. Lidi se za tím otáčeli. Já jsem si ji musela vzít k sobě, nedala bych to pod letadlo. Je to velké. Není to zas tak těžké, takže to bude v pohodě.“
V Londýně jste si prohlížela nápisy na originální Míse Venus Rosewaterové, kolik Češek jste tam našla?
„Měla jsem chviličku, abych si to prostudovala. Byly tam Jana Novotná, Martina Navrátilová, Petra Kvitová a iks dalších jmen. Na originální talíř se jména nevejdou, dávají se na podstavec. Tam jsem taky…“
Co věnujete do nové Síně slávy českého tenisu?
Trenér Krupa se mísí do konverzace: „Ne ten talíř!“
„Ten vám stoprocentně nedám! Možná bude stačit raketa, ale asi ne ta vítězná. Tu si taky nechám. Mám ji schovanou. Možná kousek oblečení z tohohle Wimbledonu…“
Už jste vstřebala, že jste wimbledonskou šampionkou?
„Asi mi to s odstupem času už teď došlo. Pomohly mi momenty, kdy mi talíř dávali zpátky. Po dvanácti hodinách jsem si uvědomila, že je opravdu můj.“
Kde bude jeho místo?
„Dám ho na nějaké viditelné místo. Možná se na něj budu dívat místo televize. Dám ho třeba hnedka vedle mého juniorského grandslamového titulu. Trofej z juniorů je trošku větší, ale tahle znamená asi nejvíc.“
V juniorech jste v roce 2021 vyhrála Roland Garros, už vás přebolelo, že jste se pak z technických důvodů nemohla zúčastnit Wimbledonu?
„Určitě to přebolelo, jak jinak. Už si nepamatuju detaily. Je to pět roků zpátky, stalo se. Na druhou stranu jsem z trávy předtím neměla vůbec žádné zkušenosti.“
Co jste si po zápase povídaly s legendami Martinou Navrátilovou a Billy Jean Kingovou?
„Potkala jsem je po zápase, kdy jsem šla pryč z kurtu. Ony na mě čekaly. Bylo krásné tyhle legendy potkat. Vůbec jsem nevěděla, kdo na náš zápas přišel. Snažila jsem se nedívat, kdo tam je. Pro mě to bylo krásné překvapení. Určitě vědí i z vlastních zkušeností, jak těžká výhra to byla, jak těžké dva týdny to byly. Gratulovaly, že to byl skvělý turnaj.“
Na závěr jste jim z legrace říkala, ať vás nechají jít se opít. Podařilo se?
„Stoprocentně se to nepovedlo. Energie bylo opravdu málo, stačilo nám pár přípitků. Hlavně, že jsem měla blízké lidi kolem sebe. Pro všechny to bylo náročné. Někdo musel po finále domů, ta oslava byla hezká.“
Rituály? Doufám, že je všechny zapomenu
Jaké bylo na bále šampionů tančit s Jannikem Sinnerem?
„Jannik i já jsme tančili nervózně, nebylo to nejpříjemnější. Říkali jsme si, že si z toho uděláme srandu. Není to něco, na co se musí extra připravovat. Tímhle i celým dnem si projít bylo dosti dlouhé i s málo spánkem. Šaty jsem zkoušela asi tři hodiny potom, co jsem dohrála singl. Celkově jsme to zvládli suprově. Spoustu lidí jsem měla na pomoc.“
Kdo všechno vám gratuloval?
„Bylo tam hodně sportovců, nejenom z tenisu. Pamatuju si, že tam byl Petr Čech, byla tam Danuše Nerudová, kterou jsem podporovala. Celebrit bylo hodně. Ještě jsem to celé neprojela. Jen na WhatsAppu mám sto, dvě stě nepřečtených zpráv. Chci se veřejně omluvit všem, kterým jsem neodepsala, ještě jsem neměla moc času.“
Od prezidenta Petra Pavla jste spolu s Karolínou Muchovou dostala pozvánku na Hrad. Půjdete?
„Takovou pozvánku je velice těžké odmítnout. Sama ještě nevím, jaký budu mít program v následujících dnech. Tohle bude určitě součástí těchto dnů. Detaily se ještě doladí.“
S Muchovou jste kamarádky, jak jste vzájemně vstřebaly zkušenost vzájemného finále Wimbledonu?
„Zatím je to čerstvé. Jsme profesionálky, pro nás se nic nemění. Na dalším turnaji, co se uvidíme, je možné, že můžeme spolu hrát debla, trénink, cokoli. Asi to bude pořád stejné.“
S vaším týmem jste měli spoustu rituálů, budete se některého z nich držet?
„Doufám, že je všechny zapomenu a na dalším turnaji budu moct začít s novým, čistým štítem.“
Jak zatím zvládáte všechny povinnosti spojené s titulem wimbledonské šampionky?
„Snažím se to nevnímat. Pro mě se žádná velká změna nestala. Budu se snažit chovat pořád stejně. Pro mě to životní šok nebyl. Pro tyhle momenty, tituly, hraju tenis. Budu se snažit, aby se můj osobní život nezměnil.“
Čím se odměníte?
„Asi nejvíc se těším na odpočinek, ten bude nejdůležitější. Neumím se odměňovat nějak jinak, ať už nákupy nebo kdovíjakými dovolenými. To nemám v plánu. Bude to odpočinek v jakémkoli smyslu slova. Plánuju být družička na svatbě. Kamarádka Tereza Miháliková bude mít za chvíli svatbu. Bude to zase trošku jiné. Možná pár dní potom stihnu moře.“
