Berdych před finále: Nesmí mi utéct začátek
Levoruké zvíře na druhé straně sítě jde za kořistí – wimbledonským titulem. A ránu hodlá zasadit, dokud si český tenista Tomáš Berdych nezvykne na jiné rotace z jeho rakety.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Nesmí mi utéct začátek,“ ví čtyřiadvacetiletý Čech.
Tomáši, Nadal nyní hraje nejlepší tenis na světě. Jak přesvědčujete sám sebe, že ho můžete porazit?
„Není důvod si myslet, že nemám šanci. Vyhrál jsem tady tolik zápasů, porazil jsem skvělé hráče. To vám dodá sebevědomí předvést zase to nejlepší ve finále. V každém grandslamovém finále potřebuje člověk
předvést to nejlepší, aby zvítězil.“
Od toho vás však může odvést nervozita.
„Nemyslím si. V tomhle mě změnilo semifinále French Open, kde jsem si takový zápas prožil poprvé. Poučil jsem se z něj. Nebudu přemýšlet, že je to
velká událost, finále Wimbledonu. Půjdu hezky bod po bodu.“
S Nadalem jste prohrál posledních šest utkání, do té doby jste s ním měl pozitivní bilanci 3:1. Čím to?
„Tak ono se především nestane v každém zápase, abyste porazil jedničku nebo dvojku žebříčku. Alespoň jsem ho již dokázal třikrát porazit, statistika
mnohých tenistů je v tomhle daleko horší. Ale uznávám, že se hodně zlepšil. Hraje teď daleko agresivněji než dřív. V začátcích, když jsem ho třikrát porazil, si ani tak moc nepomáhal podáním. Teď je jeho servis nebezpečnější.“
Nadal je podobným tipem hráče jako váš semifinálový sok Djokovič – s perfektním pohybem a obranou, které jsou však ještě o úroveň výš
než u Srba. Souhlasíte?
„Určitě. Ale je tam jeden podstatný rozdíl – je levák. Na to si musím dát velký pozor hlavně v začátku, než si zvyknu. Start
bude strašně důležitý.“
Jak jste na tom před finále se silami?
„Čekal jsem, že budu utahaný, ale na tréninku jsem se dneska cítil líp než v minulých dnech. Po tréninku jsem si byl ještě lehce zacvičit, všechno je fajn.
To je dobré znamení před nedělí, kde musím najít poslední zbytky sil.“
Doléhá k vám z domova malé tenisové Nagano?
„Vlastně ani moc ne. Jsem daleko, moc netuším, co se doma děje. Samozřejmě po každém zápase dostávám spoustu gratulací, ale jinak se snažím nemyslet na to, co je doma.“
Prý jste použil své jméno wimbledonského finalisty, abyste v pátek získal místa pro všechny v japonské restauraci Nobu.
(smích) „Byl to hec. Ta restaurace bývá vždy hodně plná, zvlášť v pátek. Kluci z týmu mi řekli, že pokud vyhraju, musím to zařídit. Musel jsem použít všechny zbraně, hrát finále Wimbledonu se docela hodilo. (smích).“
