Možná za to může kletba indiánských kmenů, na jejichž posvátných územích bylo postaveno hned několik sportovišť. I Kanaďané si už občas špitají: „Tuhle olympiádu snad někdo uhranul.“ Hry ve Vancouveru zatím provází mizerné počasí, ošklivé pády a nehody, dokonce smrt. Až z toho mrazí.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jméno mladého gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho ještě před pár týdny nejen nikdo neznal, nikdo by ho ani nebyl schopný správně přečíst z papíru.
Po jeho tragickém skonu se tohle dlouhatánské příjmení drželo na Googlu jako jeden z nejvyhledávanějších odkazů, hned vedle Madonny, Paris Hilton a podobně.
Tragická nehoda gruzínského sáňkaře:
Tohle samo o sobě je tak trochu hrůza, ale je to mimo jiné i vodítko k jednomu základnímu rysu vancouverské olympiády: Letos z ní jde i malinko strach, v lepším případě to na ní sportovce „jen“ bolí.

Zdaleka nejde jen o Kumaritašviliho. Fascinující příběh v sobě skrývá třeba osud slovinské běžkařky Petry Majdičové.
Před kvalifikací se v jedné z lesních zatáček ošklivě vybourala a na lyžích se dokutálela až do potoka. Bolelo jí celé tělo, přesto se vrhla se vší vervou do závodu.
Ve sprintu klasickou technikou vybojovala bronz. Po dojetí do cíle se však ukázalo, že sportovala, přestože jí trápila čtyři zlomená žebra a pneumotorax.
„Tohle není bronzová medaile. Je to zlato s malými diamanty. Medaili jsem měla už za to, že jsem šla na start,“ tvrdila. „Nemohla jsem dýchat, hýbat se, ani chodit. Ale moje vnitřní touha byla strašně silná.“
Ošklivě si natloukla i další slavná lyžařka Anja Pärsonová. Švédská sjezdařka ve středu letěla vzduchem šedesát metrů, po jejím karambolu se zdá až jako zázrak, že si nepřivodila vážné zranění.
"Bylo to zatraceně o fous. Mohla se klidně zabít," uvedl podle ČTK její otec Anders.
Zhrozené byly dlouho i největší soupeřky Pärsonové. Až dlouho po závodě si Kanaďanka Emily Brydonová dovolila zažertovat: „Anje zkombinovala hned dvě disciplíny. Alpské lyžování a skoky na lyžích.“
Jenže do smíchu ve Vancouveru kolikrát moc není. Lyžařka Marion Rollandová si brzy po startu sjezdu přetrhla křížový vaz v koleně.
Američanku Stacey Cookeovou musel po nehodě ze svahu ve Whistleru přepravovat vrtulník, pořadatelé pak radši hned zrušili celý trénink. Japonská snowboardistka Juka Fudžimoriová musela být odvezena do nemocnice, když s ní při jednom ze skoků smýkl vítr, načež se ošklivě udeřila do hlavy.
Olympiáda? Spíš boulympiáda. Tohle všechno je jen zlomek všech zdravotnmích problémů, které sportovce v Kanadě postihly.

Připočtěte k tomu sérii drsných karambolů bobistů, vedle Kumaritašviliho tragédie i další nehody sáňkařů. Anebo bizarní neštěstí při doprovodném rockovém koncertu, kdy se pod podiem zřítilo hrazení, na což zraněním doplatilo 19 lidí.
Možná je to všechno náhoda. Anebo taky ne - třeba olympiáda skutečně naštvala nějakého mocného indiánského šamana. Je na čase, aby jeho hněv konečně pominul.






















