9°C
Krásná a úspěšná Seemanová: o svalnatých plavkyních i (ne)výdělku z bazénu
Spadl z ní velký balvan. Plavkyně Barbora Seemanová (19) se před pár týdny kvalifikovala na příští olympijské hry v Tokiu. Česko reprezentovala pod pěti kruhy už před třemi lety v Brazílii. Svůj sport miluje, i když ví, že díky němu rozhodně nezbohatne.
Hodně vás svazovalo, jestli se kvalifikujete na olympijské hry v Tokiu?
„Dalo by se říct, že o tom přemýšlím už od minulé olympiády, a myslím si, že každého sportovce to svým způsobem svazuje. Nebyl na mě vyvíjen ale zase takový tlak, takže jsem kvůli tomu tolik ve stresu nebyla.“
Váš sport je velká dřina. Nemrzí vás, že se nemůžete finančně zajistit tak jako například úspěšné tenistky?
„Je to pravda, je to i díky tomu, že plavání v České republice není tak populární. Plaváním se zde nedá uživit. Člověk musí být výborný plavec, aby na toto dosáhl. Mrzí mě to z toho pohledu, že je to náročný sport, dáváme tomu všechno, obětujeme veškerý čas. Spíš mě mrzí, když mi lidi řeknou, že je to lehký sport. Plavání může dělat člověk, jen když ho to opravdu baví. Protože tréninky máme od pěti hodin od rána a to není úplně pro každého.“
Takže pro vás peníze nehrají tak velkou roli?
„Já si to moc nepřipouštím, jak mě to baví, tak to nedělám kvůli penězům, ale kvůli tomu, že chci něčeho dosáhnout a ne za účelem si vydělat. Já se v tuto chvíli plaváním ani živit nemůžu, protože po olympiádě půjdu studovat vysokou školu do Ameriky, a abych dostala stipendium, tak nemůžu být profesionální sportovec.“
Asi vás těší, že i díky vašim výkonům se zvedá v Česku zájem o plavání.
„Říkalo mi to dost lidí. Nechtěla bych tvrdit, že to byl můj záměr, ale vždycky jsem plavání milovala a bylo mi líto, že to není zas tak populární. Myslím si, že teď se to podařilo více zpopularizovat a je větší zájem i ze strany médií, což je super, že se to dostává více do povědomí lidí. Třeba za pár let bude plavání zase úplně jinde.“
Možná za to může i fakt, že jste společně s vašimi kolegyněmi nejen výborné sportovkyně, ale navíc i velice půvabné.
„To já nemůžu posoudit, ale samozřejmě to může být i kvůli tomu. Zase si ze mě pár lidí dělalo srandu, že nechápou, proč na to lidi koukají, že jsme stejně v jednodílných plavkách a není nic vidět. Hlavně holky většinou vypadají trošku jako chlapi – velká ramena, hodně svalů…“
Často cestujete po celém světě a nemáte příliš volného času. Netrpí kvůli tomu váš osobní život?
„Určitě nějaký způsobem trpí, ale spíše rodina. Já bych s rodiči chtěla trávit více času i celkově s rodinou a kamarády. Když jsem teď dokončila střední školu, tak se zapíjela maturita, chodilo se na různé oslavy a já se vždycky musela omluvit, že někam odlétám. V tomhle směru mě to mrzí, ale říkám si, že na to bude čas později. Dalo by se říct, že veškerý volný čas trávím s rodinou a mamka s tátou se mnou jezdí na velké závody. Berou to vždycky jako takovou dovolenou a já jsem za to velmi ráda.“
Jak nejraději trávíte ojedinělé chvíle volna?
„Nejraději si zajdu na kafe s kamarádkami, na oběd s rodinou nebo do kina. Mám ráda, když si můžu dát jednou za čas popcorn a trošku tak zhřešit. Většinou se snažím vyhledat i nějaký relax v podobě masáží, protože tělo dostává hodně zabrat. Když mám třeba volnou neděli, tak většinou vstanu až v 11 a vždycky dospávám spánkový deficit.“
Máte nějaké oblíbené místo, kde nejraději odpočíváte?
„Domov. Mám ráda, když můžu být na chvilku úplně sama, protože se stále potkávám s lidmi a potřebuji občas strávit čas sama se sebou, oddychnout si, že nemusím s nikým mluvit. Vím, že doma je místo, kam když přijdu, tak veškerý stres opadne.“
Už máte rok řidičský průkaz, tak jaká jste šoférka?
„Já bych řekla, že jsem bezpečná a ohleduplná. Samozřejmě jezdím podle předpisů, to je základ. Nikoho neohrožuju a neomezuju, takže jsem podle mě dobrá řidička.“
Stihla jste mít i nějaké pletky s dopravní policií?
„Platila jsem jednu pokutu, protože jsem zastavila na místě, kde jsem nesměla stát. Ale naštěstí se nejednalo o žádnou velkou částku a bylo to spíš symbolické od pana policajta.“
Je to sice ještě zadlouho, ale už jste přemýšlela, co byste chtěla dělat po konci sportovní kariéry?
„Asi bych si chvíli snažila užívat toho, že nemusím vstávat. Co jsem si tak ověřila, když jsem byla nemocná, tak by mi to vydrželo tak týden, a pak už bych měla zase roupy. Úplně jsem nepřemýšlela, co nastane, až jednou nebudu plavat.“
