Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Bojovník o přítelkyni právničce: Vybrala si mě v kleci! Jak se jim žije u lesa?

Autor: Ondřej Němec

Perfektní souhra a to i v humoru. Úspěšný český MMA bojovník Jiří Procházka tvoří už několik let pár s Kamilou Kordulíkovou, která svádí bitvy v soudní síni, je totiž právničkou. Ač mají tedy úplně odlišné profese, je vidět, že se k sobě skvěle hodí. Jedním z jejich nejsilnějších pojítek je smysl pro nadsázku, což se projevuje, ať už je řeč o životě na samotě u lesa, nebo o útoku katanou na zajíce.

Prozradíte, jak jste se seznámili?
Jiří: „Ona si mě vybrala v kleci. Jako psa. (rozesměje se) No, byl jsem prostě na nějakém galavečeru v Příbrami, měl jsem tam v kleci rozhovor… Řekni sama, jak to bylo.“
Kamila: „Už když přicházel, tak jsem viděla, že je to hezkej pes. (usměje se) Celou cestu domů jsem se snažila zapamatovat jeho jméno. Protože já jsem do  té doby moc o  zápasech nevěděla. Pak jsem ho našla na Facebooku, začali jsme si psát, a  takhle to nějak vzniklo. Ale jo, uhnala jsem ho.“
Jiří: „Jo, dá se říct, že jo. Já jsem byl takovej… Chtěl jsem být prostě ještě svobodný, nespoutaný. Snažil jsem se oddalovat vstup do vztahu.“
Kamila: „Bylo mu tehdy jednadvacet.“
Jiří: „Ještě bych k  tomu podotkl, že co se týče žen, nemám nějak speciální výběr. Že bych po něčem určitém šel. A tak jsem to nechával pořád náhodě s tím, že se jednou objeví moje slečna. Přišla Kamča, byla velmi neodbytná.“ (pousměje se)
Kamila: „Tomu se říká cílevědomá.“

Pro práci právničky skvělá vlastnost. Co je na advokacii nejtěžší?
Kamila: „Protože jsem dost vnímavá, je pro mě těžké nepřipouštět si problémy lidí, dívat se na  to víc s odstupem. Je těžké si to nepouštět do  hlavy. A taky je těžké se smířit s fungováním dnešního soudnictví.“

Zkuste být víc konkrétní.
Kamila: „No ne vždy je vše, jak by mělo být.“
Jiří: „Pravda a láska vítězí.“
Kamila: „Kéž by.“

O čí práci se doma bavíte víc?
Kamila: „O jeho. Všechno se doma podřizuje boji a tréninkům.“
Jiří: „Doma se vše podřizuje mně.“ (směje se)
Kamila: „Nějaké moje věci jsou…“
Jiří: (skočí do  řeči) „Druhotné… Podřadné…“ (směje se)

Říkáte, že se u vás doma vše podřizuje zápasení. Jak se to tedy projevuje?
Kamila: „Ve všem. Vše se podřizuje tréninkům. Kdy se vstává, kdy se dělá nějaké jídlo, kdy se někam pojede… I to, kdy může Jiří něco dělat. Teď, když dávám dohromady tu kancelář, občas potřebuji pomoci, ale to nejde kdykoliv. A když je unavený, jde spát a musí být zhasnuto a ticho. (usmívá se) I dovolené, vše se tím řídí. Většinou jedeme po zápase někam do zahraničí, po tom posledním jsme ještě nikde nebyli.“
Jiří: „Já mám teď dovolenou u nás doma. Přestěhovali jsme se v půli května.“
Kamila: „Máme dovolenou na přehradě.“
Jiří: „A já se teď, dá se říct, sžívám s okolím. A je to úžasný. Jsem za to šťastný, nepotřebuji žádnou dovolenou, tam se cítím skvěle.“

Vnímáte to stejně, Kamilo?
Kamila: „Ale jo.“
Jiří: „Ji to tam spíše děsí. Jsou období, kdy jsou aktivní různí hmyzáci. Jistou dobu bylo hrozně moc housenek, lezly všude ze stromů. Pak tam bylo hrozně moc velkých komárů.“

Máte to tam dobrodružné.
Kamila: „To ano. A ztratila se nám kočka. Jirka ji vyrazil hledat, ale kočka nikde. Jirka se jen směje. Zatím jsem ale nenašla nikde její hrobeček, tak nevím.“
Jiří: „Ale neblázni.“
Kamila: „No jednou vyběhl s  katanou, což je meč samurajů, na zajíce.“ (směje se)

Vážně?
Jiří: „Ano, měl jsem na zahradě zajíce, vzal jsem si katanu a říkal jsem si, že vyskočím, setnu mu hlavu a budu mít zajíce k obědu.“
Kamila: „A já viděla realitu. Jirka se plížil a zajíc zdrhal.“
Jiří: „Vyskočil jsem, a  už tam nebyl. A občas se mi podhrabou pod plotem divočáci, to je masakr.“

Na ty s katanou nechodíte?
Jiří: „No, to bych musel mířit hodně přesně, další pokus není.“ (směje se)

Pozn.: Kočka se po několika dnech vrátila domů. 

Veliký rozhovor s Jiřím Procházkou a Kamilou Kordulíkovou si přečtěte v magazínu Nedělní Sport Křížovky.

Procházka o úspěchu v Japonsku: diváci ho hnali, pokřik nevysvětloval
Video se připravuje ...