František Straka: Pocákal mě pop

„Jsem ze všeho unešen, je to něco úplně jiného, než jsem byl zvyklý,“ říká český kouč, pro něhož je to čtvrté trenérské angažmá v zahraničí, ale první na jihu Evropy.

V čem je ten nejmarkantnější rozdíl oproti Česku, případně Německu a Rakousku, kde jste také působil?
„Třeba teď v poledne jsem zrovna vylezl z moře. Je tady hrozné horko, teploměr ukazuje skoro čtyřicet stupňů. Nedá se dělat nic jiného, než se vykoupat a pak odpočívat v chládku.“

Vy ale na Krétě nejste na rekreaci. Jak tyto odlišnosti od zažitého způsobu zapadají do vašeho fotbalového života a do chodu týmu, jemuž šéfujete?
„To je prostě jižanská mentalita a jejich styl. Třeba tréninky máme brzo ráno a pak pozdě večer, třeba až v osm. Na to jsem nebyl zvyklý a navíc to považuji za narušení přípravy.

Hráči jsou úplně jinak zatíženi, úplně jinak se potí, a když člověk není zvyklý v takovém prostředí žít a připravovat se, tak může mít problémy. Ale na to se nechci vymlouvat. Věděl jsem, že to nebudu mít v Řecku lehké. Budu bojovat, na to pro změnu zvyklý jsem.“

V přípravě tedy zřejmě musíte hodně dát na své asistenty, kteří znají prostředí a mentalitu, jinak byste mohl své svěřence už v přípravě odrovnat…
„Mám kliku v tom, že kondičním trenérem je tady člověk, který působil za Beníteze v Liverpoolu, s ním je báječná spolupráce. Já se samozřejmě snažím aplikovat své metody, svoje trenérské postupy. V tom je každý trenér originál a asistenty má k tomu, aby mu pomáhali.“

Troufnu si ale tipnout, že jste musel narazit na disciplínu a morálku, která je na jihu Evropy zcela jiná, než na jakou jste byl zvyklý třeba z Německa!
„To máte pravdu, občas se nějaké prohřešky najdou. Ale znáte mě, patřím k trenérům, kteří se svými hráči neustále mluví, neustále se snaží řešit záležitosti tak, aby nepřešly do problémů. Zatím to není nijak markantní, hlavně proto, že řecká liga ještě nezačala, takže ve své podstatě není co řešit. Jaká je příprava, to nikoho nezajímá. Důležitý bude start do sezony a výsledky. Ale už teď cítím, že trenéři jsou tady pod daleko větším tlakem než u nás. Takže jsem zvědav na to, jak to všechno poznám v sezoně.“

Co vlastně od angažmá na Krétě čekáte? Co víte o řecké lize?
„Hodně jsem řecký fotbal teď v létě studoval. Když se podívám na to, jaká velká jména sem do klubů přicházejí, tak musím mít o řecké lize před jejím začátkem vysoké mínění. Čekám výborné zápasy, napětí a osobně i to, že se z toho ještě poučím. Všechny kluby z řecké špičky se přes léto výrazně posílily a to i hráči zvučných jmen a ze zvučných klubů.“

Platí to o OFI Kréta?
„Ne tak docela. OFI je klub, který nemůže konkurovat Panathinaikosu, AEK, Olympiakosu a dalším řeckým gigantům. Loni skončil dvanáctý. Vedení chce hrát lepší fotbal a mít lepší výsledky. Já bych bral umístění tak kolem šestého, sedmého místa, to je v silách tohoto mužstva, na evropské poháry nemáme.“

Kdo vlastně tvoří kádr OFI Kréta? Máte v týmu hodně cizinců?
„Náš mančaft je poskládán z hráčů celého světa. Někteří jsou zkušení a ostřílení z jiných evropských klubů. Jako třeba Pierre Issa, který hrával v Marseille, dva hráči z našeho klubu jsou členy širšího kádru řecké reprezentace. Jsou tady hráči z bývalé Jugoslávie, ze Senegalu, Rumunska, Maďarska. Takže je to hodně multikulturní klub. V šatně se hovoří anglicky, všichni tuto řeč ovládají, v komunikaci tedy žádný problém není.“

V kabině ale chybí český hráč. Přitom se hovořilo, že byste chtěl do Řecka vzít Pavla Horvátha a Marka Kuliče. Je to pravda?
„Je pravda, že jsem měl eminentní zájem o Pavla Horvátha, ale dopadlo to úplně jinak. Pavel se dohodl s Plzní a já jsem jasně řekl, že jeho rozhodnutí budu plně respektovat, takže jsme jednání uzavřeli. A Kulič? To byla jen mediální fáma, o něj jsem neusiloval. My totiž bereme do klubu jen hráče, kteří jsou volní. Klub nechce dávat přemrštěné sumy za fotbalisty, kteří takovou cenu nemají. To ale platí obecně, OFI nemá prostředky jako kluby z Atén či Pirea. Náš tým tedy zůstal pohromadě a skoro ve stejném složení jako v minulé sezoně.“

Jakou pozici má OFI Kréta ve vztahu právě k silným klubům z Atén a Pirea? Existuje mezi nimi velká rivalita, jako třeba u nás mezi Spartou a Slavií, či jako mezi Prahou a Brnem nebo Ostravou?
„Kréťané jsou velmi hrdí na svůj klub. Ale řeckou Superligu hraje na tomto ostrově ještě Ergotelis. Vzájemné zápasy jsou vždy obrovsky vyhecované, ovšem jen v rámci regionu. Co se týče fanoušků, tak chodí ve velkém počtu a mají fotbal moc rádi. To však není nic objevného a nového. Plné stadiony byly už v létě na přípravných zápasech.“

Když už jsme u Panathinaikosu, viděl jste jeho zápas se Spartou v předkole Ligy mistrů?
„Viděl a musím hned říct, že mě zklamal ze dvou důvodů. Jednak výsledkově, že Sparta jedna dva prohrála, a jednak herně. Sparta by měla mít na to, aby se v předkole Ligy mistrů prezentovala daleko líp. Panathinaikos je taky poskládán z mnoha nových hráčů a nemá to na začátku sezony jednoduché. Ale Sparta hrála bázlivě, nedokázala zariskovat, nepokoušela se něco s výsledkem udělat, to bylo pro mě velké zklamání.“

Takže odvetu v Aténách vidíte pro Spartu černě?
„Jestli chce postoupit do Ligy mistrů, tak se musí honem probudit, co se týče nasazení, vůle vyhrát a porvat se s nepřízní výsledku prvního zápasu.“

Pojďme zpět na Krétu. Za svých trenérských angažmá jste proslul utužováním kolektivu nějakým netradičním způsobem. Na Spartě to byly třeba tataráky, v Innsbrucku jste mančaft vytáhl na pivní slavnosti do Mnichova. Čím chcete překvapit na Krétě?
„Víte, tohle já si v řeckých podmínkách nedovedu vůbec představit. Tady je v klubu tolik národností a tím pádem tolik kultur, že něco společného nepřichází v úvahu. Já to prostě respektuji, ale nedovedu si představit, že bych pozval tým na kopu tataráku nebo donesl do šatny basu piv. To by mě měli asi za blázna. Jsem prostě dva tisíce kilometrů od Česka a na ostrově, kde panují úplně jiné zvyklosti. To není jako za kopečky v Rakousku. Tam můžu klidně ta pivečka poručit.“

Jak se vám na Krétě žije? Už jste si našel bydlení, nebo pobýváte v hotelu?
„Mám krásný čtyřpokojový apartmán. Na stadion to mám pět minut, stejně tak na pláž. V tomhle směru je všechno perfektní. Jsem tady s manželkou, dcera zůstala doma, má povinnosti v atletickém Olympu, za který běhá, a taky se nám postará o pejska. Jsme maximálně spokojeni, jednak nás uchvátila Kréta jako taková a jednak ta strava, to je paráda.“

Povídejte...
„Je zajímavé, že i když jsme obklopeni mořem, tak ryba tady není prioritní. Hlavní je jehněčí maso, vynikající řecké saláty a sýry. Specialitou jsou různé úpravy mas, třeba kozího, to je velká pochoutka. Ale musím říct i jednu raritku. Chobotnice jsem tady ani jednou neviděl čerstvé, vždy jen mražené, a tedy dovezené odjinud.“

Vy jste věřící člověk, máte možnost pečovat o svoji víru i v horkém Řecku?
„Řekové jsou hodně pobožní, vyznávají pravoslavnou víru. Když jsem zahajoval přípravu na sezonu, tak přišel na hřiště pop a pocákal mě svěcenou vodou. Bylo to součástí velkého obřadu, kdy pop celému klubu, všem hráčům, trenérům a funkcionářům požehnal před novou sezonou. Takže jsem rád, že si mohu touto cestou zachovat svoje vnitřní duchovno, svoji víru v Boha i tady na Krétě.“

***

FRANTIŠEK STRAKA
Narozen: 28. 5. 1958 Stav: ženatý - manželka Zdenka, dcera Tereza, z prvního manželství syn František
Hráčská kariéra: Dynamo České Budějovice (1966-1977), Dukla Tachov (1977-1979), Sparta Praha (1979-1988), Borussia Mönchengladbach (1988-1991), Hansa Rostock (1991-1992), Wuppertal SV (1992-1996) Trenérská kariéra: Wuppertal SV (1996-2002), FK Teplice (asistent 2002, hlavní kouč 2002-2004), Sparta Praha (2004), LR Ahlen (2005), Innsbruck (2006-2007), Viktoria Plzeň (2007), České Budějovice (2007-2008), OFI Kréta (2008-?)
Největší úspěchy: jako hráč čtvrtfinále MS (1990), čtvrtfinále Poháru UEFA (1984), čtyřikrát čs. titul (1984, 1986, 1987, 1988), třikrát Čs. pohár (1980, 1984, 1988), v roli trenéra dvakrát Pohár ČMFS (2003, 2004).
Reprezentační bilance: 35 zápasů/žádný gól
Další fotbalové působení: agent FIFA (1996-1998)