ROZHOVOR: Chci být pozitivní, tvrdí Hubník
Opustil Spartu, která bude v české lize bojovat o titul, a vydal se na zdánlivě nemožnou misi do Německa - zachránit Hertu Berlín, která má desetibodovou ztrátu na příčky znamenající záchranu. Přesto hledí obránce Roman Hubník k jaru.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
To začíná dnes duelem Bayern-Hoffenheim, s optimismem. „Hertha do bundesligy patří,“ je přesvědčený.
Jaký máte dojem z Herty? Vypadá tým na to, že je právem poslední v bundeslize?
„Možná vás překvapím, ale zatím mám jen pozitivní dojmy. Na podzim jsem tady nebyl, takže necítím, že bych byl součástí toho, co bylo. Chtěl bych přinést něco nového - přišli jsme tři noví hráči a trenér i vedení chtějí, abychom vnesli do týmu něco pozitivního. Úkol na jaře bude jasný: uhrát co nejvíc bodů, aby to stačilo k záchraně.“
Nejste z úrovně týmu nepříjemně překvapený?
„Já neznám bundesligu, takže nedokážu srovnávat, jak jsme na tom oproti ostatním mančaftům. Ale myslím, že kvalitu máme. Hertha do bundesligy jednoznačně patří.“
„Myslím, že nálada je dobrá. Byla tady příprava jen čtrnáct dní, nebo se spíš pokračovalo v normálních trénincích. Od začátku týdne se připravujeme na první mistrovský zápas, necítím, že by tady byla nějaká špatná nálada.“
Kromě vás v zimě přišli Theofanis Gekas a Levan Kobiašvili. Bylo z přivítání fanoušků cítit, že ve vás vidí velkou naději?
„Přivítali nás dobře fanoušci i novináři, když jsme dělali první tiskovku. Na úvodní trénink přišla asi stovka lidí, a když jsme pak byli na soustředění na Mallorce, bylo na každém tréninku dvacet třicet fanoušků. Fakt je tady dost pozitivní nálada.“
Na Mallorku za vámi jeli příznivci z Německa?
„Myslím, že si zrovna na soustředění naplánovali týdenní dovolenou. Byli s námi v letadle tam i zpátky, byli to takoví ti skalní.“
Jak tam vypadala příprava? Prý jste bydleli v hodně luxusním hotelu...
„Bylo to v takovém starodávném stylu. Hotel měl věžičku, dřív to byl nějaký zámek. Všude kolem golfová hřiště, líbilo se mi to - tedy až na počasí. Jeden den sněžilo, byly dva stupně...“
Mluvil jste před svým přestupem do Herty s vaším novým spoluhráčem, gólmanem Jaroslavem Drobným?
„Mluvil. Volali jsme si před Vánoci a po Novém roce. Vyptával jsem se ho, jak to v klubu chodí, kdy a jak jsou tréninky, jestli je předzápasové soustředění v hotelu, jaký je kouč, jaké má tréninky... Takové ty věci kolem fotbalu, jak to v klubu funguje. Sbíral jsem informace. Teď se ho zase vyptávám, kde je vybavení, pomáhá mi s organizačními věcmi.“
Dá se poznat, že je jednou z největších osobností týmu?
„Určitě. Jakmile přijde do kabiny, je ho slyšet. Je výrazný na tréninku, pořád. Je hodně znát, že má v celém klubu vysoké postavení.“
„To ne. Myslím, že dost naštvaný byl po zápase na Bayernu, kdy na něho chodili útočníci sami, dostával laciné góly. To by naštvalo každého, on byl v bráně jen taková loutka. Ale žádné negativní ohlasy mi nedával.“
Na podzim chyběl Hertě na místě stopera hlavně Josip Šimunič, který v minulé sezoně patřil k nejlepším obráncům bundesligy a v létě odešel do Hoffenheimu. Přišla řeč na to, že byste ho měl nahradit?
„Zatím to takhle nepociťuju. Nikdo mi nedal najevo, že bych ho měl nahradit.“
V sobotu hrajete s Hannoverem. Těšíte se?
„Moc. Jestli nastoupím, bude to můj první start v bundeslize. Zahrát si tuhle soutěž, to byl vždycky můj sen. Jestli naskočím, budu moc rád. Zatím však necítím žádnou nervozitu, to jsem si odbyl v Rusku.“
Teď jste tedy v porovnání s angažmá v FK Moskva více v klidu?
„Ano. Tehdy to byla moje první zahraniční zkušenost, byla k nezaplacení. Moc jsem toho tam neodehrál, ale už když jsem šel sem, věděl jsem, co mě čeká a na co se mám připravit. Myslím, že za ty necelé dva týdny, co jsem tady, je to něco úplně jiného, než když jsem šel do Ruska. Tam jsem si zvykal na kluky, na všechno, delší dobu. V Hertě to zvládám líp. Je to možná i tím, že jsem v Berlíně. Můžu se sebrat a za tři hodiny jsem autem v Praze, člověk se cítí podvědomě blíž k domovu. Pomáhá i to, že Berlín je lepší město než Moskva, tam je přes zimu taková špína, hodně sněhu... Berlín je hezčí.“
Stihl jste se v Berlíně už nějak usadit?
„První den jsem byl v hotelu, pak jsem přespal u Jardy Drobného a pak jsme hned letěli na soustředění. Od té doby, co jsme přiletěli zpátky, nocuju u Jardy, mám u něj věci. Říkal, že než něco najdu, můžu být tam. Je to od něj hezké gesto, cítím se tady dobře. Ale určitě chci co nejrychleji najít nějaký byt, abych je neotravoval nějak dlouho. Jarda je super, se spoustou věcí mi pomáhá - s bytem, s účtem v bance... Jsem teď členem řecké rodiny.“ (Směje se - Drobný má za manželku Řekyni.)
A jak se těšíte celkově na bundesligu? Na jaře vás čeká vypjatý boj o přežití...
„To ano, ale na soutěž se těším. V Anglii a Německu jsou většinou vyprodané stadiony, tady mají kapacitu padesát šedesát tisíc, my máme snad sedmdesát pět. Když jsme hráli na Spartě s Panathinaikosem a přišlo tam šestnáct tisíc lidí, byla tam krásná atmosféra. Nedovedu si představit, jaké by to mohlo být, kdyby jich tady přišlo sedmdesát pět. Na to se hodně těším.“
V bundeslize se hraje hodně otevřeně, padá dost gólů. Bude to pro vás jako obránce těžší?
„Asi ano. Je tady spousta kvalitních hráčů, reprezentantů. Pro obránce to bude daleko horší, sebemenší chybu dovedou útočníci potrestat. Jsou zkušení a technicky vyspělí, jakékoli moje zaváhání nás může stát body. Budu se muset koncentrovat ještě víc než v české lize.“
Na koho se nejvíc těšíte? Budou vás čekat souboje s Arjenem Robbenem, Franckem Ribérym...
„Takhle jsem to nebral. Já se hlavně těším na české kluky, na Michala Kadlece, Štajnyho nebo Féňu. Určitě se s nimi vždycky při zápase pozdravím, prohodím pár slov...“
