Bauer před olympiádou: Nechci pouze snít
ROZHOVOR - Jednačtyřicet dní mimo domov čeká běžkaře Lukáše Bauera. Včera zamířil do kanadského střediska Silver Star, kde stráví poslední dva týdny tréninku před přesunem do olympijské vesnice do Whistleru.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Od dětí jsem dostal jako talisman hračku, závodní auto. Abych si vzpomněl, že mám být trochu rychlej,“ řekl Bauer.
Máte po nedávném vítězství na Tour de Ski a dalším triumfu v Otepää dostatek sebevědomí?
„Sebevědomí mi nikdy extra nechybělo. Nemusím vykřikovat, že si jedu pro medaili, ale jednoznačně jedu na olympiádu bojovat s nejlepšími. Pokud z toho bude medaile, bude to super.“
Jaké je vaše olympijské přání?
„Do olympijských her jednoznačně vydržet zdravý. Pokud budu zdravý, tak vím, že do těch bojů zasáhnu. A pokud si přivezu medaili, tak bude splněno a budu šťastnej.“
Jaké máte šance?
„Ve všech individuálních závodech jsem schopen soupeře potrápit. Ale co jsem tak slyšel, tak lidi a odborníci mi dávají největší šance na poslední závod na padesát kilometrů klasicky. Uvidím, jestli je překvapím už dřív.“
Klasická padesátka se jede v poslední den Her, jak se tak dlouho udržíte v pohodě?
„Jednak budu muset zůstat zdravej, dobře potrénovat. Bude záležet na parťácích, jak se jim bude dařit, a jaká bude atmosféra v týmu. Zatím jsme s tím nikdy neměli extra problémy, takže očekávám, že to bude v pohodě. I když nepopírám, že pobyt je tam dlouhý a nejdůležitější závod bude na konci.“
Už se budíte myšlenkami na klasický maraton?
„Vůbec se tím nebudím. Ale trochu mě překvapilo, když za mnou v Estonsku přišel Mati Alaver, trenér Veerpala, a říkal, že by byl strašně rád, kdybych jel padesátku na olympiádě. Já jsem říkal, že padesátku určitě pojedu. A on říkal, že je to dobře. Já říkám proč, vždyť není můj trenér. A on říkal: Aspoň si s Andrusem pomůžete. Oni už očekávají, že já jsem schopen s Andrusem jet a pomoct si.“
A pomůžete si?
„Myslím, že pokud na padesátce ujedou dva lidi, tak jim nezbude nic jiného než spolupracovat. Jednotlivec moc šancí nemá, pokud nebude mít extrémní formu.“
„Holt se budu muset naučit trošku estonsky. Ale já myslím, že si na ruštinu vzpomene. A ta slovíčka, kdy mu řeknu: tak sakra pojeď, bude vědět.“
Co vás čeká na předolympijském soustředění v Silver Star?
„Po náročném Tour de Ski a Světovém poháru v Otepää si chci odpočinout, na druhou stranu kvalitně potrénovat. Neočekává muž nějaké těžké dlouhé trénování. Chci spíš vyladit formu, aby v těch čtrnácti dnech, kdy je olympiáda, byla forma nejvyšší. Zatím nemám sebemenší důvod si myslet, že by to na olympiádě nemělo vyjít dobře.“
Jak jste se loučil s manželkou a dětmi?
„Jelikož jsme vyráželi v pět ráno, tak jsem skoro odcházel sám. Ale už večer jsem se s dětmi rozloučil. Dostal jsem od nich nějakou hračku, která by měla fungovat jako talisman. Stejně jako na Tour je to závodní auto, abych si vzpomněl, že mám být trochu rychlej. Čtyřicet jedna dní je dlouhých. Ale vybral jsem si to, nebudu brečet. Budu na telefonu.“
Nebudete se v Kanadě nudit?
„Paradoxně jsem si s sebou vzal němčinu. Uvidíme, jestli to bude zátěž, nebo ne. Možná budu jen poslouchat Němce a špionovat. V notebooku je dost filmů, na olympiádě bude fungovat i půjčování.“
Na olympiádu jedete už počtvrté, vzpomenete si ještě na svou první, v roce 1998 v Naganu?
„Tam jsem byl takovej vykulenej kluk, který jel prvním rokem v dospělý kategorii rovnou na olympiádu do Japonska, což je trošku tajuplná země. Ty největší zážitky, co se týče olympiád, jsou dodneška z Nagana.“
Na Tour de Ski jste porazil norského favorita Pettera Northuga. Na koho teď bude větší tlak?
„Určitě na Northuga. Já jsem ten, který se spíš tlačí do pozice, že může překvapit, než bych něco musel. Tenhle tlak jsem si užil loni a předloni.“
Líbilo by se vám být českým vlajkonošem na slavnostním zahájení Her?
„Mně už to bylo nabízeno v Turíně. Ale musel jsem to odmítnout, protože den na to byl závod ve skiatlonu. Samozřejmě, je to pocta. Ale nepřeceňuju to. Radši budu stát s českou vlajkou na stupních, než v uvozovkách pouze snít na zahajovacím ceremoniálu. Tohle nechávám na vedení olympijské výpravy, koho určí. Minule šla Martina Sáblíková a zvládla to perfektně, tak proč to měnit.“
