Jágr: Necítil jsem se moc dobře

Říkal, že se ještě cítil zesláblý, nedávná střevní viróza zanechala stopy. Přesto Jaromír Jágr v zápase s Dány zářil, získal tři body (1+2) a pomohl ko porážce Dánska 5:0.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Takže až ještě zesílí, fanoušci se mají na co těšit! „Po jednom utkání se to dá těžko hodnotit,“ říkal pak ofenzivní démon.
Když přišel mezi novináře, bylo na něm vidět, že je pořád malinko oslabený. Prostě to ještě není úplně on. „Necítil jsem se extrémně dobře, tělo je slabé, ruce taky,“ přiznal.
Jak se to projevovalo?
„Hlavně u mantinelů jsem nebyl silný, ale to se dalo čekat. Jsem zvyklý hodně cvičit, týden jsem vlastně nic nedělal.“
Ale souhra s Alešem Hemským a Petrem Čajánkem byla výborná...
„Musíme počkat na více zápasů, těžko se dá soudit po jednom utkání. Kdybychom nedali gól, budete říkat, že jsme byli hrozní... (usměje se) Musíte chvíli počkat.“
Ale první dojem byl přesto dobrý, ne?
„Nějaké góly jsme dali, Héma (Hemský) je výborný hráč a Čája (Čajánek) je chytrý, o tom už jsem mluvil. Hlavně je dobré, že nám šly přesilovky, snad to takhle půjde i dál.“
Říkáte, že po prvním utkání nelze dělat závěry. Přesto – co je možné si z něj vzít?
„Důležité je, že jsme hráli svou hru. Ono to někdy svádí, že tým mění hru. Nelze říct, že Dánové byli slabý soupeř, musíte respektovat kohokoliv. Protože v současném hokeji každý může porazit každého. Ale určitě to není tým z první osmičky, což někdy svádí k tomu, že začnete měnit hru. Nejste prostě tak trpěliví, je důležité hrát pořád stejně, soustředit se na ten klíčový zápas. Potom je najednou těžké změnit styl hry. Odehráli jsme to tak, jak jsme potřebovali. Což je dobré.“
Byl jste hned přesvědčený, že jste v 51. minutě dal gól? Sudí to konzultoval s kolegou u videa.
„Kdyby to byla tyčka, znělo by to úplně jinak. A hlavně Héma tam začal blbnout, takže bylo jasné, že to byl gól.“ (usměje se)
Jak se vám hrálo bez vaší oblíbené „skořápky“ na hlavě?
„Věděl jsem to dopředu, říkali mi už na turnaji v Liberci, že se výjimky nedávají. Mám prostě na hlavě něco jiného. Je v tom větší ochrana, ale je na druhou stranu je o něco těžší.“
Jenže před středečním zápasem s Finy, za které nastupuje i drsňák Jarkko Ruutu, jenž vás zranil na olympiádě v Turíně v roce 2006, je lepší si hlavu chránit.
„To určitě ano, tahle helma jakýkoliv náraz zmírní.“
Obránce Roman Polák se nabídnul, že vás v případě potřeby kdykoliv ochrání.
„Doufám, že k ničemu nedojde. Jsme tady od toho, abychom hráli hokej. Ale jistě je dobře, že je Roman tady na tom mužstvu, určitě to nám dodá více respektu. Snad to ale nebudeme potřebovat.“
Hned po utkání jste některé hráče od novinářů naháněl do kabiny. To jistě kvůli vítěznému rituálu...
„Jsme na něco zvyklí – prostě dokončit zápas v kabině. Potom je to hrozně obtížné, když půlka zůstane tady u vás a půlka je tam. Tak jsme se domluvili, že nejdříve půjdeme dovnitř. Tam zápas dokončíme, pak půjdeme zpátky. Vždyť je to jenom pět minut.“
Gólman Jakub Štěpánek se zaseknul u televize, takže to od vás asi schytal...
„Ne, ne. Televize je výjimka, to je přeci přímý přenos. A jinak Kuba chytal výborně.“
Co jinak říkáte na nepříliš dobré zázemí v hale?
„Za prvé – jsem kluk z vesnice, za druhé jsem nepřijel z NHL. Hrál jsem v Rusku, kde jsou některé hřišťátka, v nichž také nejsou tak dobré kabiny. Ale co? Podmínky mají všichni stejné.“
Dáváte si teď po té viróze pozor, co jíte?
„Jak jsme přijeli, cítil jsem se docela dobře, takže jsem hned přestal brát ty prášky. Jenže to jsem celý já, prostě jsem to podcenil. Takže se mi to vrátilo, druhý den jsem se cítil hrozně. To jsem ale já, jakmile je mi trochu líp, na všechno s prominutím ser.... Takže prášky mám zase zpátky. (usměje se) Ale snad to bude lepší.“



















