Bednář, záviděníhodný kapitán. A doktor slávistického splínu
Zase ukázal svou velikost. Jedna šance, jeden gól, jedno velké vítězství. Jaroslav Bednář rozhodl druhé pražské hokejové derby sezony pro svou Slavii. Vyhrála 1:0. A na chvíli může díky svému kapitánovi zapomenout na všechny strasti, které ji drtí.
Není v tom klubu zrovna veselo. Hokejové Slavia prochází obdobím, kdy jsou zářné dny těmi minulými a zítřky především dny nejistými. Špatně je na tom finančně, nijak slavné to není ani herně. A vyloženě smutné je to divácky.
Sešívaní rozhodně nejsou jediným extraligovým klubem, který musí šetřit všude, kde se jen trochu dá. Ale to je slabá útěcha. V minulém ročníku těžce splácela dluhy svým hráčům, po Edenu se mluví o tom, že teď je to podobné s účty za elektřinu.
Když není zázemí ekonomické, je těžké budovat to sportovní. Trenér Ladislav Lubina musí často pracovat s mladíky či „staříky“. První skupina má sklony k výrazným výkyvům formy, druhá často už jen vzpomíná na lepší časy bývalé.
Do toho je tu problém s fanoušky. Bouřlivé večery ve Vršovicích jsou už zapsané jen ve vzpomínkách. Na tribunách supermoderní domácí arény bývá prázdno. Úplně. A těch pár věrných pravidelně chodících (všechna čest jejich oddanosti) ke všemu protestuje proti vlastnímu kouči.
A pak je tu Jaroslav Bednář. Obrovský srdcař a skvělý hokejista. Bez pochyb jedna z největších hvězd extraligy. Chlap, kterého musí současná situace užírat až na kostní tkáň. Vždyť jeho tým častěji brání než útočí. Vždyť boj o záchranu je reálnější než ten o titul.
Mistr si však drží svou úroveň. Bojuje za víc než jednoho, den do den. Současná situace mu není lhostejná, často musí utíkat od hokejových stesků zas svou rodinou, přáteli.
Přesto se snaží se svůj soubor pozvednout i svým osobním příkladem. V neděli mu to vyšlo dokonale. Rozhodnout derby v poslední minutě, to je nejlepší lék na splín.
Současná Slavia leccos postrádá, leccos může soupeřům závidět. Ale kapitána má perfektního. Právě toho jí zase mohou závidět jiní.
