Druhý titul je cennější. Plzeň proháněla daleko silnější Sparta
Podruhé ve třech letech bouchají mistrovské šampaňské. Viktoria Plzeň dala ligovým titulem razítko na příslušnost k české fotbalové špičce. Jestli titul v roce 2011 mohl být považovaný za náhodu, teď o překvapení nejde. Cesta party okolo Pavla Horvátha byla trnitější a složitější, o to víc pak úspěch chutná. Západočeši měli mimo jiné o poznání silnějšího konkurenta – Sparta z druhého místa hrozila daleko víc než při prvním plzeňském triumfu.
Celek okolo Pavla Vrby pokračuje ve fantastickém příběhu, jak se z provinčního klubu vyklubalo elitní české mužstvo. Plzeň podruhé v historii slaví, za sebou opět nechává hladovou Spartu. Na Letné naopak poprvé od vzniku samostatné české ligy čekají na ligový titul třetí sezonu v řadě.
Plzeňská cesta byla tentokrát o poznání náročnější. Západočeši totiž už dávno neplatí za podceňovaný klub vyjukaných nadšenců, jde o vyzrálý, těžkými bitvami na evropském poli prověřený mančaft plný reprezentantů.
Na styl Pavla Vrby už mnohé týmy znají recept, Plzeň prakticky do každého utkání jde jako favorit s vědomím, že MUSÍ. V takové roli se pochopitelně hraje o poznání hůř než v situaci, kdy se od týmu nic extra nečeká. Také proto Západočeši nastříleli v ligové sezoně „jen“ 54 branek, o 16 méně než v předchozím mistrovském ročníku.
Plzeň měla také zdatnějšího soupeře. Sparta pod trenérem Lavičkou našla novou tvář, na jaře několikrát vypadalo, že bude slavit spíš ona. Kvůli zbytečným kolapsům (prohra v Brně, remíza s Jihlavou) však Letenští o primát znovu přišli. Přesto cesta, po kterou se na Letné vydali, vede jednoznačně správným směrem.
Tenhle titul zkrátka Plzeň bolel mnohem víc. Síla soupeřů, větší tlak, výpadky formy klíčových opor, možná i jistá herní okoukanost. To všechno hrálo letos proti Vrbově kolektivu. Přesto to jako kolegové hokejisté v posledním kole zvládli. A o to víc teď mohou slavit…
