Je třeba uchovat si úctu k úspěchům, kterých ve své kariéře dosáhnul. Asi nikdo v jeho oboru nemá tak výborné vztahy s hráči zlaté generace, nikdo si u nich nevydobyl větší respekt.
^sport,%20vancouver-2010,%20hokej,%20cesko,%20finsko,%20jagr%20crop)
Při pohledu na vancouverskou bilanci je to ale bohužel tak trochu jedno. Experti kolem toho opatrně přešlapují, mělo by se to však říct jasně. Tohle byla hrůza. Čert vem porážku s Ruskem, jeho tým měl vážně nadpozemskou sílu. Ale co ta dvojitá blamáž s Lotyšskem? Co leklé tápání s Finskem, se soupeřem, který byl při vší úctě neskutečně marný?
Řeči o střídání generací jsou tentokrát mimo. Když jednou máte v týmu hráče typu Eliáš, Vokoun, Michálek, Havlát, nebo Kaberle, pak se prostě nemůže stát, že se s chaboučkým Lotyšskem nadvakrát dostanete pod tlak a bojíte se o výsledek (ve druhém případě dokonce o holou hokejovou existenci). Je neodpustitelné, když vás ve čtvrtfinále porazí soupeř, jehož jedinou předností je, že prostě jen chce hrát hokej.
Aby tým v turnaji předváděl tak mizerné výkony, na to byl přece jen až příliš silný. Je právě na trenérovi, aby takové hokejové kvalitě vdechnul život. A jelikož tohle bylo, aspoň na dálku podle předvedené hry, mužstvo bez života, pak zodpovědnost leží nepochybně na Růžičkovi. Důvodů, proč by měl funkci opustit, je dost.
Důvod, proč by neměl, v tuhle chvíli možná jediný.
A to velesmutný.
Není tu nikdo, kdo by ho mohl nahradit.
