Nejbližší soupeřku porazila v časovce na cyklistickém mistrovství republiky skoro o dvě minuty, přesto měla rychlobruslařka Martina Sáblíková zpočátku vztek. Chtěla totiž dojet do cíle před Martinou Růžičkovou, která startovala o dvě minuty dříve, jenže na kruhovém objezdu si cestu prodloužila, a tak zkušené cyklistce „nadělila“ na 22 kilometrech „jen“ minutu a 54 vteřin.
„Kdyby mi řekli, že ten kruháč mám objíždět zleva, tak bylo všechno v pořádku,“ durdila se.
Místo, abyste se radovala ze suverénního vítězství, byla jste docela naštvaná, že?
„Byla. Dali mi špatné informace o kruháči. Jela jsem ho jako auta normálně vpravo a on se měl jet vlevo, kratší cestou. Takže jsem ještě pár vteřin ztratila, což mě docela naštvalo.“
Ale vyhrála jste skoro o dvě minuty...
„Jasně, jsem určitě ráda, strašně jsem si přála vyhrát. Ale když člověk ví, že by to mohlo být ještě lepší...“
Trať byla kopcovitá, což vám sedělo, že?
„Bylo to hodně do kopce, po šesti minutách jsme jeli tři kilometry do kopce, což bylo dost těžké. A pak byl pro mě náročný technický sjezd, tam jsem ztrácela.“
V přípravě jste letos najela k tisíci kilometrů, loni ani ne polovinu. Pocítila jste ten rozdíl hodně?
„Ano. I na poslední rovince jsem se cítila úplně jinak než tehdy. Nevím, jestli jsme měla krizi, ale před posledním kopcem jsem si začala říkat, že bude zrádný. A pod ním jsem toho měla taky dost.“
Kdy jste uvěřila, že vyhrajete?
„Nikdy to není jisté, i když jsem ty závodnice viděla před sebou, stejně jsem si říkala, že při časovce se může stát všechno, třeba s materiálem. Věřila jsem až, když jsem najela poslední zatáčku, tam jsem si říkala: I kdybych tam teď doběhla, tak to stihnu.“
Titul jste obhájila a čeká vás zářijové mistrovství světa a z něj šance se probojovat na olympiádu. Těšíte se?
„Je ještě daleko, ale samozřejmě se těším. Ale nejdřív mě čeká soustředění na ledě, na což se strašně moc těším, jedu na dovolenou do Turecka a pak zase začnu přemýšlet o kole.“
Nicméně trenér věří, že si na mistrovství světa umístěním do desátého místa zajistíte olympiádu.
„Tak za tuhle hlášku mu teda osobně poděkuju, až ho uvidím. Já teď dojela, nechci nic takového slyšet.“
Pojedete i nedělní silniční závod s hromadným startem v Olomouci, kde vašeho trenéra straší krátké, ale prudké stoupání a úzké cestě a na kostkách?
„Tohle moc nejezdím, hromadný závod jsem zatím jela jen dvakrát, tam tohle nebylo. Pro mě to výjimečné je, ale je to pro všechny stejné, musím se s tím vypořádat a nějak to dopadne. A když to nepůjde, zkusila jsem to. Musím to zkusit, to bych nebyla já. Ale radši bych to jela na horském kole.“
