Mrazivá slova grandslamové šampionky: Otce nenáviděla, ale byla u jeho smrti!
Dvojnásobná grandslamová šampionka Mary Pierceová (45) se podělila o svůj životní příběh. Přestože tenisem vydělala v přepočtu bezmála čtvrt milionu korun, z jejích slov jen mrazí. Z depresí, které u ní v dětství vyvolal nesmlouvavý otec, se dostala díky víře. Odpustila mu a nakonec byla vedle jeho boku, když umíral na rakovinu.
„Táta byl trenér na plný úvazek a máma mamkou na plný úvazek,“ pustila se do poutavého vyprávění na blogu »Behind The Racquet« francouzská hvězda, jež vylétla mezi špici ze skromných poměrů: „Neměli jsme žádný příjem, občas přežívali v autě.“
Otec věděl, co rodinu postaví na nohy. Malá Mary! Jednoho dne svojí blonďaté dceři řekl jasně: „Začni vyhrávat, protože potřebujeme peníze.“ Dcerku tím dostal pod enormní tlak. Tenisem jí překazil vlastní sny: „Původně jsem chtěla být dětskou lékařkou,“ přiznala Pierceová.
Měla tu »smůlu«, že když vzala raketu poprvé do ruky, oháněla se s ní jako hvězda. „Bůh mi dal dar. Začala jsem v deseti a už ve čtrnácti se stala profesionálkou,“ připomněla. Krutý otec vycítil šanci. „Vzal mě ze školy a až do mých osmnácti let trénoval.“
Krásný sport se stal její prioritou. „Neměla jsem na vybranou,“ konstatovala „Bála jsem se, co by se mohlo stát, kdybych neposlechla. Právě strach mě hnal dopředu,“ připustila vítězka Australian Open a Roland Garros.
„Jsem vděčná, že jsem při sobě měla maminku a bratra, který mi dělal na trénincích sparinga. Později se stal také mým koučem,“ děkuje Piercová za oporou dvěma nejbližším. Štěstí měla i na sponzora, který ji zprvu dotoval.
A nebyly to vyhozené peníze. V pouhých šestnácti se Mary všem odvděčila výhrou na turnaji v Palermu. Dostala se do Top 30 a sama se dokázala o rodinu finančně postarat, což ovšem nic nezměnilo jejím pocitu nenávisti k vlastnímu taťkovi.
Však se s ním mezi osmnáctými až pětadvacátými narozeninami setkala jen jednou, když ve dvaceti vyhrála major v Melbourne! „Nesnášela jsem ho. Bála se tak moc, že jsem ho už nikdy nechtěla vidět,“ měla jasno!
Jenže...
V pětadvaceti se dala na víru. „To mi změnilo život. Pán přišel a uzdravil mé srdce z mnoha životních ran hněvu. Byla jsem schopna otci odpustit, zase ho začít milovat. Náš vztah se obnovil,“ popisovala.
Absolutně změnila mysl, do minulosti nakukuje okem optimistky. „Táta mě miloval, chtěl pro mě to nejlepší, takže mě naučil, abych byla tvrdá. Bez toho bych se na turné neobešla. To dětství ze mě udělalo osobu, kterou jsem dnes. Znovu to prožít bych sice nechtěla, ale nelituji.“
Klid duši našla na Mauriciu, kam se vydala po operaci kolena v roce 2006. „Po dvou letech rehabilitace totiž neexistovalo, abych se na WTA vrátila.“ Na ostrově se cítila jako doma. Chodila do kostela. „Duchovní život je pro mě teď tím nejdůležitějším,“ ubezpečila Mary.
Uprostřed Indického oceánu začala koučovat dva nejlepší tamní hráče. „Přitom, ještě když jsem byla na turné, nikdy by mě ani nenapadlo, že bych trénovala, ale když se ze mě stal křesťan, uvědomila jsem si, že mi Bůh dal něco, co jsem chtěla předávat dál.“
Její životní přístup se odrazil při rodinné tragédii v roce 2016. „Otci diagnostikovali rakovinu močového měchýře. Objížděla jsem s ním lékařská vyšetření, byla po operacích. Když zemřel, byla jsem po jeho boku. Za ten společný čas jsem strašně vděčná,“ ukončila story plnou emoci Mary Pierceová.
Témata:
otec, rakovina, táta, pierce, pierceová, Francie, sport, náboženství, VIPsport, tenis, křesťanství, Mauricius, Indický oceán, French Open, Palermo, Ženská tenisová asociace, Australian Open, Melbourne, Mary Pierceová
