17°C
Patrik Berger hecuje české fotbalisty: Kluci, nejste bez šance! Komu nejvíc věří?
Zavřel oči, vsadil na dynamit ve své levačce a šťastně prostřelil německého gólmana. Patrik Berger (47) poslal ve finále Eura 1996 český tým ve Wembley do vedení, což bylo vyvrcholení velkolepé české jízdy za stříbrem. Co tehdejší hrdina vzkazuje svým následovníkům?
Vzpomenete si občas na Anglii 1996? Už je to čtvrtstoletí.
„No, to je strašný... Hrozně to letí, vidím to na dětech. Jako... Bylo to fajn, ale já se moc dozadu nekoukám, spíš dopředu. Měli jsme skvělou partu, byl to obrovský úspěch, pro nás bylo stříbro jako zlato. Vždyť jsme vylezli ze skupiny smrti, kde nám nikdo nevěřil. Jo, byla sranda, bylo to skvělý, ale život jde dál.“
Vaše story by vydala na film: odstrčený náhradník, neshody s koučem Uhrinem, už zabalené věci k odjezdu domů, návrat do sestavy, postup, viróza, další absence a nakonec gól ve finále ve Wembley!
„Jasně, ale to už je historie, nechci se k tomu vracet. Co bylo, bylo. Máte v kádru třiadvacet lidí, vždycky tam něco je. Já měl menší problém s trenérem, ale všechno se vyřešilo a nakonec to dopadlo dobře.“
Nezdá se vám o tom někdy?
„Ne, mně se zdá o rybách! (smích) Fotbalové sny už fakt nemívám, moje největší vášeň jsou teď ryby. Chytlo mě to, jezdíme po světě. Loni jsme byli pět dnů na Islandu chytat divoké lososy na řece, fantastický zážitek! Sice v létě je tam šest stupňů a každý den prší, ale když chytáte, tak to nevadí.“
Startuje fotbalové Euro. Těšíte se?
„Určitě, moc. Když budu mít čas, budu se chtít na kluky podívat. Na druhou stranu pro fanoušky je takto rozházený turnaj blbý. Já upřednostňuji, aby se vše odehrálo v jedné zemi, to pak má určitě lepší atmosféru. Doufám, že už to takto dělat nebudou.“
Je to zvláštní, základna v Česku, létání na zápasy.
„Je to divný. Já si pamatuju, když jsem byl na Euru, jak tím celá země žila, sjeli se fandové z celého světa, mělo to atmosféru. A teď? Lítat někam na zápas a pak zase domů, to je jako by to byla kvalifikace nebo přátelák.“
Žádný náboj.
„Pro fanoušky stoprocentně. Pro kluky je to samozřejmě pořád Euro a chtějí uspět, ale i pro ně by bylo příjemnější, kdyby byli celou dobu na místě v jednom hotelu a věděli, že tam je jejich domov. Jsou dny, kdy máte volno, seberete se a zaskočíte někam na kafe nebo na jídlo. A v tom městečku se potkáváte s fanoušky, kteří se tam potulují, což je příjemné.“
Jak vidíte šance českých hráčů?
„Po přípravě v Itálii přišlo trošičku vystřízlivění, takový debakl Jarda s klukama ještě nezažil, ale pořád to byla jen příprava. V hokeji jsme měli přípravu fantastickou, a jak jsme dopadli na mistrovství světa...“
Poučná facka?
„Kluci aspoň spadli trošku na zem a bude se to muset odjezdit. Tak jako hráli celou kvalifikaci, budou muset hrát jako tým. Ale nemyslím si, že jsou bez šancí. Bylo by fajn, kdyby postoupili ze skupiny.“
Na jaký tým se kromě Čechů těšíte?
„Samozřejmě jsem strávil hodně času v Anglii, takže bych jim přál nějaký úspěch. Každý rok je novináři v Anglii staví do role favoritů a nikdy se jim nic nepodařilo, takže by jim to konečně mohlo vyjít. Znám jejich trenéra Garetha Soutgatea, hrozně hodnej kluk, i tomu bych přál úspěch.“
Máte oblíbeného hráče?
„Phil Foden. Jestli bude hrát od začátku, mohl by na Euru zazářit. V Manchesteru City už ukazuje, že patří mezi špičku mezi mladými hráči. Na toho mě baví se koukat.“
Co říkáte na Tomáše Součka, jak se prosazuje v Premier League?
„Dostal se do nejužší nominace na nejlepšího hráče sezony, to se nikomu z Čechů nepodařilo. To je obrovský úspěch! Je dobře, že konečně zase máme nějaké kluky v nejlepší soutěži světa. Dřív jsme jich tam měli víc, pak tam nějakou dobu nebyl nikdo, teď tam máme další dva a píše se, že by West Ham možná ještě další Čechy koupil. Tomáše sleduju, měl úžasnou sezonu, neskutečně se mu podařil vstup do Premier League. Oba naši kluci West Hamu obrovsky pomohli. A jestli budou takhle hrát dál, mají šanci jít i do nějakého lepšího mančaftu.“
Čím to, že Souček s Coufalem tak skvěle zapadli do nejtěžší fotbalové ligy? Důkaz o kvalitě přípravy ve Slavii?
„Já si myslím, že Slavia pod Trpišovským drží poslední tři roky krok s jakýmkoli klubem v Evropě. S každým vydrželi běhat, fyzicky válcují i kohokoli v lize. Ti kluci měli takovou přípravu, že přišli do Anglie a intenzita tréninku nebo fyzická náročnost pro ně nebyl vůbec žádný problém, protože tohle podstupovali ve Slavii každý den. Druhá věc je, že je chtěl trenér a věřil jim, i když třeba přišly slabší chvíle. No, a pak trošku štěstíčka. Od Součka se to někdy odrazilo, ne každý gól byl úplně výstavní, ale platil.“
Co pro vás bylo po přestupu do Anglie nejhorší?
„Řeč. Anglicky jsem neuměl. Na hřišti je to jednoduchý, trenér vše nakreslí, člověk ví, co má dělat. Ale v kabině nebo v autobuse je to horší, když si s klukama nemáte co říci. A potom určitě fyzická náročnost anglické ligy, tam se opravdu musí jezdit nahoru dolů. Já byl v české lize dozadu trošičku línej, ale tam jsem si musel hodně rychle zvyknout, že budu muset makat i dozadu, jinak bych nehrál.“
Jaký je váš tip na mistra Evropy?
„Francie, ta je silná. Ale přál bych to samozřejmě našim klukům a kromě nich i Anglii.“
