9°C
Podcast: Fanoušci už banány nehází. Rasismus a řádění chuligánů se umenšilo, myslí si odborníci
V britských médiích dostává Česko po čtvrtečním zápase Evropské ligy mezi Glasgow Rangers a Sparta Praha nálepku rasistické země. Jenže od devadesátých let, kdy v české lize poprvé nastoupil hráč tmavé pleti a fanoušci po něm házeli banány, se situace výrazné změnila. Proč je od Skotů neadekvátní mluvit o českých dětech jako o rasistech, prozradili v Blesk Podcast odborníci na extremismus ve fotbale Lubomír Janků a Miroslav Mareš.
Jakmile na konci srpna z koše vytáhli lístečky AC Sparta Praha a FC Glasgow Rangers a přisoudili jim stejnou základní skupinu pro Evropskou ligu, bylo fanouškům fotbalu jasné, že tohle nedopadne dobře. V minulém ročníku stejné ligy totiž Slavia Praha vyřadila skotského soupeře. Během zápasu fotbalista Kemar Roofe zranil brankáře Ondřeje Koláře do hlavy, Ondřej Kúdela pošeptal hráči tmavé pleti Glenu Kamarovi nějakou poznámku. Podle skotského fotbalisty mu řekl rasistickou poznámku. Následně Kúdelu v zázemí za dohledu obou trenérů Kamara fyzicky napadl.
Ve čtvrtek pak odehrála Sparta zápas na domácí půdě s Rangers. Na stadion přišlo pouze 10 tisíc dětí, poněvadž Sparta si odpykávala trest za rasistické skřeky z předkola Ligy mistrů vůči hráčům tmavé pleti Monaka. Stadion měl být tedy původně prázdný, ale nakonec vedení Sparty získalo od UEFA povolení mít na stadionu alespoň 10 tisíc dětí do věku 14 let s omezeným počtem doprovodu dospělých.
Hlavně nepaušalizovat
Na pozápasové tiskové konferenci si hráči i trenéři pochvalovali dobrou atmosféru. Při tom přítomné děti během zápasu bučely na Glena Kamaru kdykoliv, co přišel do kontaktu s míčem. Hráč se ale na trávníku dlouho nezdržel a po druhé žluté kartě opustil v 42. minutě hřiště. Jeho právník Aamer Anwar a trenér Steven Gerrard označili toto bučení za rasistické.
Podle politologa z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše je nesmyslné označovat všechny děti za rasisty. „Bál bych se paušalizovat. Nevíme, kolik dětí z celkového množství bučelo. Nevíme, jestli nebučely kvůli předchozím zákrokům tohoto hráče, a nebo jestli bučely kvůli jeho barvě pleti. To v této chvíli už nemůžeme zjistit,“ vyzýval k opatrnosti profesor.
Rasismus se podle obou hostů Blesk Podcast v českém fotbale pořád vyskytuje, ale již v daleko menší míře. „Fotbal odráží nálady ve společnosti a pokud rasistické tendence budou ve společnosti, tak budou i ve fotbale,“ myslí si Lubomír Janků z Ministerstva vnitra, kde se zabývá extremismem.
Na hrdiny se nebučí
Podle něj již na stadionech nevnímá skryté nebo otevřené rasistické projevy jako tomu bylo do roku 2009, kdy došlo k novému nastavení postihů za výtržnictví na stadionech. Vůbec první hráč tmavé pleti v nejvyšší české fotbalové lize byl Timothy Mwitwa a za Spartu v roce 1990 odehrál jen devět zápasů, než se vrátil do Zambijské ligy a tragicky zemřel. Peklo si podle Janků zažil rodák ze Zimbabwe Kennedy Chihuri, na něhož fanoušci házeli i banány!
„Myslím si, že takovéhle radikální projevy už se potom neobjevovaly. Řekl bych, že za to můžou kluby, protože se zasadily o kultivaci diváckého prostředí. A zároveň i to, že černošští hráči se staly tahouny svých týmů a vzaly vítr s plachet těm fanouškům, kteří by se vůči nim chtěli jakkoliv rasisticky vymezovat,“ dodal Lubomír Janků.
Co by se mohlo stát, kdyby český klub narazil na Rangers, a proč bylo letošní derby fanouškovsky klidné, prozradili Lubomír Janků a Miroslav Mareš v Blesk Podcast:
