Zimní královna Ester Ledecká: Jedu závodit, ne se družit!
Jaký moment naskočí Ester Ledecké (26) jako první z veleúspěšné olympiády v Pchjongčchangu? Senzační triumf na lyžích? Nebo snad druhé zlato na snowboardu, kterým se zapsala do historie sportu? Kdepak! „Vybaví se mi ta chvíle, když přiletěla maminka,“ říká. Bohužel letos jí budou maminka Zuzana i tatínek Janek fandit jen na dálku.
Váš tatínek po druhém zlatu v Koreji na tiskovce slíbil, že o vás napíše písničku. Splnil slib?
„To je nějaká legrace, ne? Komu to slíbil? To nemohl myslet vážně.“ (smích)
Pouštíte si někdy vaše vítězné super-G? A vidíte tam »chyby«, o který tehdy v přenosu mluvila spolukomentátorka Lucie Hrstková?
„Nepouštím, ale viděla jsem závody při různých příležitostech. A chyby? Jasně, že byly, o tom totiž super-G je. Vyhraje vždycky ten, kdo jich udělá nejmíň. Lucka sama skvěle lyžovala, takže moc dobře ví, o čem mluví, když komentuje závody.“
Váš zlatý závod na lyžích je pro mnohé jedním z nejúžasnějších výkonů pod pěti kruhy. Jaký výkon z minulosti vede u vás?
„Můj závod ve snowboardingu na stejných Hrách.“ (smích)
Máte zlaté medaile z Koreje někde na očích, nebo jsou ukryté v trezoru?
„Visí na věšáku mezi ostatními medailemi. Jsou pěkně pohromadě i s těmi ze žákovských a juniorských závodů. Vždycky, když k nim pověsím další, tak to tak pěkně zacinká.“
Nejen díky úspěchu v roce 2018 jste dostala křídla či čas. Máte ještě nějakou vysněnou spolupráci, o kterou byste si v Číně mohla říct?
„Já si o spolupráci neříkám. (smích) To není můj styl. S mým jménem chtějí partneři spojovat svoji značku proto, že mám velice kvalitní postavení v profesionálním sportu. Z toho důvodu mě oslovili i partneři, na které narážíte.“
Otázka, kterou dostáváte asi nejčastěji, je ta, zda byste si vybrala lyže či snowboard, kdybyste musela volit. Jaká je ta druhá nejčastější?
„Jak vás změnila olympiáda.“ (smích)
Je naopak nějaká otázka, na kterou stále marně čekáte a ráda byste na ni odpověděla?
„Od Rolling Stones čekám na otázku: Chceš se stát naší pódiovou tanečnicí? Od Brada Pitta čekám na: Vezmeš si mě? (smích) A kluci z Ferrari by se mohli zeptat: Nechceš nějakou fajn káru?“
Od posledního „přáteláčku“ se vyměnili tři členové vašeho týmu, další přibyl. Jste s těmi původními ještě v kontaktu?
„Jsem se všema v kontaktu. Už ne v každodenním, ale víme o sobě. Mafie nezapomíná. (úsměv)
Poprvé na OH jste závodila už v Soči 2014. Co vám utkvělo v paměti?
„Co mi nezmizí z paměti, jsou všechny moje jízdy, které jsem tam jela s dvěma vyhřezlými plotýnkami. Ta ukrutná bolest a ordinace pana profesora Koláře... A navždy si budu pamatovat i ten krásný kopec.“
Došlo tam vlastně na vaše setkání s Jaromírem Jágrem, jak jste si tehdy před odletem přála?
„Jardu jsem potkala a sledovala ho při obědě, abych věděla, co si dává k jídlu. Nacpala jsem to všechno do sebe taky! Věřila jsem, že se ze mě rázem stane superhrdinka.“ (smích)
Mrzí vás, že letos budou kvůli covidu kontakty i mezi sportovci hodně omezeny, nebo to naopak vyhovuje vaší bublině?
„Já jedu závodit, ne se družit.“
Před čtyřmi lety jste nesla vlajku na zakončení. Pokud by vás sportovci zvolili, přijala byste tuto poctu i v Pekingu na zahájení?
„Ne. Před závody ne.“
V resortu Secret Garden jste byla před třemi lety na testovacím SP na snowboardu. Jak na vás tehdy Čína zapůsobila?
„Jako kterýkoliv resort před olympijskými hrami. Prostě jedno velké staveniště.“
Na sjezdařských tratích se naopak nezávodilo. Víte o nich už něco víc, než že povedou z kopce?
„Nevím, ale to jsem nevěděla ani o žádném kopci na Světových pohárech, než jsem na nich začala jezdit. Nevidím v tom ani výhodu, ani nevýhodu.“
Letos je k vám program Her daleko vlídnější a můžete stihnout všechny své parádní disciplíny. Napsala jste si žádost, abyste nepřišla o sjezd jako v Koreji? „Ne. To už jsem dávno vzdala. Snažím se startovat ve všech závodech, které stihnu. Jinou strategii ani taktiku nemám. Uvidíme, co stihnu v Číně, všechno se každým dnem mění.“
Máte výhodu v tom, že vaši rodiče jsou členy vašeho týmu. Chystají se do Číny? „Nechystají, ale budeme ve spojení.“
Platí i oni do pokladničky oněch 10 eur za to zakázané slůvko, které dosud nepadlo a místo kterého říkáte čínský přáteláček?
„Maminka je tak vyřízená ze všech těch formulářů, smluv, závazků, dokumentů o tom, co smíme, nesmíme a musíme, tabulek, aplikací a nesmyslů, které za mě už několik měsíců řeší a vyplňuje, abych se mohla »Her« vůbec zúčastnit, že už o olympiádě nechce ani slyšet. Natož o ní mluvit. (smích) Má za to, že kdyby organizace ostatních závodů byla takhle komplikovaná, tak by sport už dávno neexistoval. Zaplať pánbůh, že tenhle blázinec musíme absolvovat jenom jednou za čtyři roky.“ (smích)
PROGRAM PRO ESTER
Jak Ester Ledecká sama říká, v Pekingu chce v duchu své nezdolné nátury jet vše, co půjde. Před čtyřmi lety zvládla na lyžích obří slalom (23. místo) a super-G (1. místo), na snowboardu pak paralelní obří slalom (1. místo). Tentokrát ji program Her hraje víc do karet.
Závod na prkně a příprava na něj se totiž překrývá s točivými lyžařskými disciplínami, které Ester obvykle nejezdí (slalom a »obřák«). Naopak blok rychlostních závodů včetně pravděpodobné derniéry alpské kombinace začíná »až« tři dny po snowboardovém klání. Ledecká tak na rozdíl od Pchjongčchangu stihne všechny své výstavní disciplíny.
Témata:
blesksport, ZOH22, Olympijské hry, sport, Čína, Pchjongčchang, Ester Ledecká, snowboarding, lyže, Korea
