22°C
Rok od smrti Paška (†36): Sestra poprvé promluvila o vzkazu na rozloučenou!
Pátého listopadu minulého roku, právě tento den by nejraději vytěsnila ze své paměti, ale nejde to. Alexandra (33) právě tehdy přišla navždy o svého bratra Dušana Paška mladšího (†36). Hokejový funkcionář spáchal sebevraždu v bratislavské části Koliba. Těsně před smutným výročím poskytla rozhovor pro slovenský web šport24.sk.
Ta zpráva zasáhla celé Slovensko a nejen to. Viceprezident klubu Bratislava Capitals se dobrovolně rozhodl ukončit svůj život. Podle nejmenovaného zdroje z policie zanechal několik listů na rozloučenou, kde se označil za viníka tragického skonu hokejisty Borise Sádeckého (†24) po srdečním kolapsu jen o dva dny dříve.
Informace o listech na rozloučenou byla oficiálně potvrzena až nyní. „Zanechal je, měl je u sebe. Ale nebudu se k tomu více vyjadřovat,“ potvrdila správnost informace Alexandra. „Duško byl velmi zodpovědný, zároveň i citlivý a velmi ho trápilo, co se stalo. Dělal, co mohl, byl v nemocnici, všechno obtelefonoval, vyřídil, snažil se pomoci, jak se dalo,“ popisovala trápení svého bratra po nečekaném kolapsu Sádeckého.
Přitom pouhých pár dní před touto nešťastnou událostí byl spokojený jako již dlouho ne. „Přesně na den jsme oslavovali maminčiny narozeniny, tedy 25. října. Dušan vůbec nepůsobil jinak, právě naopak, byl šťastný. Na druhý den jsme byli na zápase Bratislava Capitals s Klagenfurtom a vyhráli jsme 6:2. Už velmi dlouhou dobu jsem ho neviděla šťastnějšího. Na ten jeho úsměv a štěstí v očích nikdy nezapomenu,“ zavzpomínala dojemně.
Pro rodinu to přitom nebyla první rána, kterou inkasovala. V roce 1998 si dobrovolně vzal život i otec Dušan Pašek starší (†37). Je obdivuhodné, jak silnou ženou je paní Alexandra, která statečně čelí těžkým životním situacím. „Mou největší oporou je jednoznačně moje maminka, tak jako i vždy byla,“ vyznala se Alexandra. „Mamka zažila v životě už hodně bolesti a je to nejsilnější žena, kterou znám.“
Milovaný syn a bratr je samozřejmě dodnes často předmětem rozhovorů v rodině. „Na Dušanka myslíme nonstop, hovoříme o něm téměř při každé konverzaci. V každém dni se najde něco pozitivní, ale není minuta, abychom si na něj nevzpomněli.“
