12°C
Sparťanský šutér Kuchta si umí vynadat a říká: Drží mě manželka!
Za šest měsíců vám dneska fi rma postaví barák na klíč, když na to máte bankovky. Jelikož čas letí jako bláznivý, už tak dlouho si buduje pozici elitního forvarda Sparty Jan Kuchta (26).
Sedíme před luxusním hotelem v Marbelle, kde Letenští rozbili svůj přípravný tábor. Zeť bosse Mladé Boleslavi Josefa Dufka a manžel půvabné Barborky »Kuchtič« hostuje mezi rudými do konce sezony z Lokomotivu Moskva. Pro Blesk se teď probírá uplynulými dny a týdny.
Honzo, jaký byl ten půlrok ve Spartě? Herně, výsledkově. Takový, jaký jste čekal, nebo jiný?
„Myslel jsem si, že výsledkově i herně to bude lepší a že i já tu aklimatizaci budu mít rychlejší a budu prospěšnější pro tým. Začátek jsme nezvládli a pak se to na nás valilo i díky tomu mému trestu. Měli jsme dost remíz a utíkal nám začátek soutěže.“
Trest na pět zápasů za střet s hlavou brankáře Liberce Vliegena. Berete to zpětně jako svoji blbost?
„Budu se opakovat. Šel jsem tam na balon a kopačku jsem měl u jeho hlavy, ale že bych na něj chtěl dupnout, to v žádném případě. Šel jsem tam natvrdo jako do každého souboje.“
Když jste se pak vrátil, udělal jste na podzim bilanci čtyři góly a tři asistence. Jaká to jsou čísla?
„Tak na to, co jsme zvyklí, by měla být větší, ale když se podívám zpátky, tak v tom mančaftu, kde jsem hrál před odchodem do Ruska, tak jsem měl za podzim čtyři plus jedna. Pořád věřím, že góly budu dávat.“
Takže spokojenost asi není úplná a vy jste uměl o sobě říct, že váš výkon byl šílený. Umíte to pořád?
„Je to tak. Třeba teď ze zápasu se Stuttgartem jsem neměl dobrý pocit, i když jsme vyhráli. Já jsem se nedotknul balonu, a když jsem se ho dotknul, tak mi odskočil, protože se to hrálo v obrovském tempu. Šli jsme do toho s nějakým záměrem, ale Stuttgart nám dovolil jen protiútoky a jinak jsme se nezastavili.“
Tohle říkáte sobě a mně. Někdo tahá fotbal domů, někdo ne. Co vy?
„Bral jsem si to, pak jsem si to nechtěl brát, ale ono to úplně nejde. Manželka mi za to trošku nadává, že to je moje neřest. Když se o tom nebavím já, tak přijde pantáta a začneme se bavit o fotbale, takže fotbal je u nás na denním pořádku. Ale hlodám se tím sám v sobě. To si pak sednu ke zvířatům, protože máme hospodářství, a tam si to všechno zanalyzuju a jde to mimo rodinu. Nezatěžuju je tím, i když se mě ptají. No a máme na to trenéry, kteří nám to rozeberou.“
Když jsme u manželky, řekl jste, že ať jste takový nebo makový, změnit vás může jen ona. Povedlo se jí to?
„Změnila mě. V pojetí rodinného života, a pak se to přenese i na hřiště. Má na mě velký vliv. Nikdo jiný na mě nemůže. Drží nade mnou ochrannou ruku, i když to tak plně nepotřebuju. Jsem šťastný, že ji mám. Hrozně moc mi pomáhá.“
Teď jsem si vzpomněl. K svatbě jste od tchána dostali historické auto. Projeli jste se v něm?
„Jo, jo. Občas s tím jezdíme. On to má v garáži, je to opravené a pořád pojízdné.“
Zmínil jste rodinné hospodářství, tak se zeptám na váš slavný chov slepic. Dodával jste vajíčka do kabiny Slavie, dodáváte je i na Spartu?
„Pár kluků už si samozřejmě o ně řeklo. Třeba Kuba Pešek. Teď je to ale takové nedostatkové zboží, tak je máme pro sebe. Máme velkou rodinu, každý slepice mít nemůže, nebo je mít nechce, takže jsme velká zásobárna rodiny.“
Bílkoviny jsou důležitá věc, ale pojďme zpátky k fotbalu. Pauza byla kvůli mistrovství světa neobvykle dlouhá. Prožíval jste šampionát v Kataru?
„Byli jsme s manželkou na dovolené v Dubaji. Potkali jsme se tam se spoluhráčem Ondrou Čelůstkou a s jeho rodinou. Byli jsme v jednom resortu. Pak tam ještě přijel trenér Jablonce David Horejš. Jeden den jsme si nechali na projížďku na jachtě a tam se k nám připojili Adam Karabec s přítelkyní. Sledovali jsme to po večerech na velkoplošné obrazovce, měli jsme nějaké favority, kterým to nevyšlo, ale bral jsem to spíš jen jako zpestření. Před Vánocemi jsme měli tréninkový blok, tak mi to uteklo rychle.“
Teď vám společně běží příprava ve Španělsku, ale pro vás pořád je to vaše hostování z Lokomotivu Moskva. Máte zprávy o tom, co se tam děje? Umíte si představit, že by chtěli, abyste se do Ruska vrátil?
„Nějaké zprávy mám. Potkal jsem se trenérem brankářů Lokomotivu a s jedním asistentem, který byl povýšen kvůli válce na Ukrajině. Nějak jsme se bavili, ale nebylo to nic zásadního. Teď to vůbec neřeším. Jsem tady ve Spartě, a než mi doběhne hostování, budu řešit jen Spartu.“
