8°C
Hvězda ploché dráhy šokuje: Čtyřikrát jsem zemřel! Krk jsem měl zlomený vejpůl
Neuvěřitelný životní příběh píše plochodrážní závodník Lee Complin (38). Britský jezdec měl v květnu 2008 vážnou autonehodu a jen o vlásek unikl smrti. Ihned po nehodě byl dokonce prohlášen za mrtvého, ale zachránila ho úspěšná resuscitace. A po dlouhých letech se mu podařilo vrátit na závodní okruhy.
Nehoda, která mu změnila život, se odehrála na silnici A629 nedaleko vesnice Cullingworth v květnu roku 2008. Complin tenkrát převrátil své Subaru Impreza a totálně ho zdemoloval. Dnes otevřeně přiznává, že má obrovské štěstí, že je ještě naživu. Zdravotníci, kteří dorazili na místo neštěstí, ho totiž prohlásili za mrtvého, ale po resuscitaci se podařilo ho přivést znovu mezi živé. Při následném převozu sanitkou do nemocnice proběhl podobný boj o holý život ještě třikrát.
Na přístrojích pro podporu života pak strávil měsíc, než se dostal do stabilizovaného stavu. Nyní, o celých 15 let později, se v obdivuhodné kondici znovu vrací ke svému milovanému motosportu. Na svou osudovou nehodu ale nezapomíná. „Jel jsem ve svém Subaru a bylo špatné počasí. Víc si nepamatuji. Asi jsem narazil na obrubník a převrátil se. Byl jsem na místě prohlášen za mrtvého. Zlomil jsem si krk vejpůl. Resuscitovali mě a pak jsem cestou do nemocnice v sanitce ještě třikrát zemřel,“ popsal nehodu podle svých vzpomínek.
„Lékaři přivedli mé rodiče, aby se se mnou rozloučili. Byl jsem měsíc na přístroji pro podporu života a na jednotce intenzivní péče. Nezlepšoval jsem se. Nedýchal jsem sám a pokaždé, když vypnuli přístroj, měl jsem znovu zemřít. Dali mým rodičům na výběr, zda chtějí přístroj nechat zapnutý, nebo jej vypnout,“ promluvil o drsných momentech pro celou rodinu.
„Moje máma říkala: ‚Ne, nevypneme to‘. Můj táta říkal: ‚Prostě to vypněte‘, protože si myslel, že nebudu schopen fungovat, chodit, mluvit nebo jíst, i když přežiju. Museli mi třikrát provrtat lebku, aby mi uvolnili tlak na mozek. Ale zvládl jsem to. Vyčistili mi infekci na hrudi, začal jsem dýchat sám a nakonec jsem se z toho dostal. Říkali, že to není možné,“ pochlubil se svým bojovným duchem.
„Bylo mi řečeno, že budu muset zůstat rok v nemocnici a vše se naučit znovu. Ale jen o měsíc později jsem se vrátil domů vlakem. Odešel jsem z jednotky intenzivní péče a doktoři a sestry tomu nemohli uvěřit – říkali, že je to zázrak. Doktoři říkali, že jediný důvod, proč jsem přežil, navzdory veškerým vědeckým předpokladům, byl ten, že jsem byl tak fit. Nepil jsem ani nekouřil a můj krk byl tak svalnatý, že když praskl, ramena ho zastavila v pohybu. Teď už mě nic neděsí, protože věřím, že všechno se děje z nějakého důvodu. Pokud něco chci, udělám to, protože bych tu už neměl být,“ prozradil svou aktuální filozofii.
„Jsem pokrytý tetováním a mám jedno na zádech, které mi připomíná tu autonehodu. Mám tam napsáno: Co mě nezabije, to mě posílí,“ uzavřel své vyprávění.
