Charouz o kocovinách i »nudné« práci: Větší adrenalin než ve formuli!
Po závodních okruzích se proháněl tak rychle, že to dotáhnul až do formule 1! Život Jana Charouze (37) byl pak plný divokých věčírků a hýření. Teď už ale mezi zlatou mládež nepatří. Vyhrála u něj rodina a byznys!
Po Tomáši Engem jste jediným Čechem, který si v F1 zajezdil během závodního víkendu. Jaké to bylo?
„Super! Nejhezčí bylo, že jsem se v jeden moment ocitl na trati jako Michael Schumacher. Už v té době byl naprostou legendou a já se do téhle skupiny slavných pilotů dostal a mohl jsem s nimi jezdit. A ne úplně špatně! Tehdy jsem jel na starých gumách, přesto jsem byl do vteřiny od nich, takže za mě dobrý!“ (úsměv)
Co vás tehdy dělilo od snu zajet si i hlavní závod?
„Ne dost intenzivní střevní chřipka.“ (smích)
Prosím?
„Vitantonio Liuzzi, který měl jet v neděli hlavní závod, dostal po pátečních trénincích střevní potíže a vypadalo to, že do závodu nenastoupí. Ale nakonec to tehdy hecnul a jel... A pak už se taková příležitost nikdy nenaskytla.“
Ještě výš než formuli prý ale řadíte závod 24 hodin v Le Mans. Proč?
„Tak formule je samozřejmě obrovský zážitek, pocit z jízdy je neuvěřitelný a je to prostě královna motorsportu. Na druhou stranu to byl jenom trénink, nic jsem tam nevyhrál, takže v tomhle ohledu beru výš mé vítězství v Le Mans. To byl drtivý úspěch.“
O Le Mans se tradovalo, že se v paddocku pohybovaly slečny, které dělaly pilotům dobře... Vy jste to také zažil?
„K těm závodům to patří. Samozřejmě to není jejich oficiální práce. (smích) Ale když je jezdec šikovný a milý, tak se s nimi může seznámit.“
I vám to pomáhalo k uklidnění mezi jízdami?
„Dá se říct, že jo.“ (úsměv)
Ptám se i proto, že jste měl docela divoké mládí. Užíval jste si tu slávu?
„Myslíte? Ale asi jo, asi to bylo divočejší mládí. Na druhou stranu mám teď rodinu a nemohl bych být tak v klidu teďka, kdybych si takové věci neužil dřív. Někdo si eskapády roztáhne přes celý život, já už to mám za sebou.“
Tehdy jste se často objevoval i na titulních stranách. Chodil jste s Agátou Hanychovou, váš otec zase s Evou Perkausovou a dalšími celebritami. Jak na tu dobu vzpomínáte?
„Že bych byl nějakým terčem bulváru? To ne, nebylo to nic hrozného. Navíc mi bylo dvacet let, takže jsem si to docela užíval. (úsměv) Ale teďka už bych se do toho vracet fakt nechtěl.“
Kdy tahle divočina skončila?
„Asi tak nějak postupně se stářím, kdy už ty kocoviny ráno bolely. (smích) Ne, asi když jsem se seznámil s manželkou a poznal jsem, že ona je ta pravá.“
Stal se z vás otec od rodiny, vychováváte dvě děti. Změnil se vám život?
„Úplně! I jako člověk jsem se změnil. Mám pocit, že jsem se díky dětem hrozně uklidnil a moje míra trpělivosti hodně vzrostla!“
Děti také vedete k závodění?
„Ještě ne. Syn má elektrické autíčko, ale zatím se trošku bojí.“
Věnoval jste se také extrémním sportům. Platí to i teď, když máte rodinu?
„Docela jo. V létě jezdím na jetsurfu, což je motorový surf. V zimě se pak věnuji lyžování nebo snowboardingu. A teď jsem také začal sportovně střílet.“
To je docela adrenalin. Zažíváte ho i v práci?
„Každý byznys je pro mě adrenalin. A možná větší než při závodění! Není tam sice ten intenzivní pocit, jako když se někde řítíte vysokou rychlostí, ale je to dlouhodobá zodpovědnost. Musíte dělat těžká rozhodnutí, na nichž závisí, jestli projekt vyjde, nebo ne.“
Pomáhá vám v byznysu jméno a vliv vašeho otce Antonína Charouze?
„Jde o známé jméno, takže to dveře otevře, to je pravda. Ale žádná tlačenka to určitě není!“
Nyní vedete ve společnosti Conseq projekt Za vodou. O co se jedná?
„Jde o platformu, která klientům umožňuje založit si jednoduše online penzijko. Baví mě tvořit věci z nuly a baví mě ty věci tvořit digitálně. Původně jsem si přitom říkal, že dělat ve financích není nic pro mě. Ale tenhle projekt mě chytnul. Snažíme se také o edukaci, lidem jednoduše vysvětlovat, proč je třeba penzijko řešit co nejdřív. Prostě aby to nebylo jako nějaký kus zákona, ale aby tomu po přečtení tří vět všichni rozuměli.“
Jak to jde?
„Penzijko vypadá jako nudný produkt, protože do něčeho dáváte peníze a ten výnos, takovou tu třešničku, dostanete prostě, až budete starý. To je hrozně těžký prodejní argument, když si mladí lidé chtějí peníze užívat hned. Ale proto se snažíme náš produkt udělat vstřebatelně, aby ho každý pochopil. Stejně jako to, proč do něj investovat.“
Projektů máte za sebou hned několik. V čem je tenhle výjimečný?
„Většinou to bylo tak, že jsem něco dělal do doby, než mě to přestalo bavit. A když přišla jiná zajímavá nabídka, tak jsem ji využil a posunul se jinam. Takže nevím, co budu dělat za pět let, ale tenhle projekt, co dělám nyní, se mi velmi líbí, má smysl a hlavně má potenciál do budoucna, aby expandoval. Spustili jsme ho teprve v květnu, ale chceme růst a já chci být u toho.“
A kdy vlastně plánujete odejít do důchodu?
„To je dobrá otázka. (zamyslí se) Asi to budu mít velmi podobně jako táta. Tedy že do důchodu nikdy nepůjdu! Viděl jsem totiž spoustu známých, kteří odchodem do důchodu začali fakt stárnout. To bych já nechtěl, takže asi budu pracovat do konce, než to se mnou někde švihne…“ (smích)
ČÍM DŘÍV, TÍM LÍPSpořit si na důchod? To není pro mládež zrovna atraktivní téma... Charouz se to proto snaží změnit! „Nedávno jsem si dělal kalkulaci, z níž vyplývá, že když chcete spořit dva tísíce měsíčně a budete to dělat od pětatřiceti let, tak v důchodu budete mít dva miliony. Ale kdybyste začal o deset let dřív, v pětadvaceti, tak byste měl přes čtyři miliony!“ tvrdí a zároveň dodává, že lepší je začít pozdě než nikdy. „Penzijko se týká všech až do důchodového věku. I kdyby vám bylo pětapadesát, tak pořád můžete několik let využívat státní a zaměstnavatelské příspěvky, což je super,“ má jasno. |
Narozen: 17. července 1987 v Praze. Závodnické úspěchy: vítěz Le Mans 2009, vítěz F3000 Masters 2006, oficiální trénink ve formuli 1 při GP Brazílie 2011. Byznys: bývalý majitel restaurace, projektový manažer, komentátor závodů F1, ředitel firmy na sdílení aut a skútrů, nyní vedoucí projektu v investiční společnosti. Rodina: otec Antonín Charouz, manželka Nela, syn Max, dcera Elizabeth. |
Témata:
blesksport, rodina, Formule 1, Michael Schumacher, adrenalin, Antonín Charouz, Jan Charouz, Super, 24 hodin Le Mans, byznys, Vitantonio Liuzzi
