Bolestná zpověď florbalisty Chomy (23) o rakovině: Poslední naděje padla?!
Jeho životní boj zasáhl celé Česko! Bývalý florbalista Adam Choma (23) svádí nerovný souboj s rakovinou a lékaři mu bohužel dávají jen poslední měsíce života. Statečný mladý muž se i přes to snaží být pozitivní a dál sdílí svůj příběh. Teď odhalil, že léčba poslední naděje bohužel zřejmě nebude možná.
Naposledy se fanouškům Adam Choma hlásil s nadějí. Měl před sebou vyšetření k zahájení léčby kmenovými buňkami, která mu mohla přinést nějaký čas navíc. Jenže to neklaplo. „Léčba kmenovými buňkami, kterou mi chtěli nasadit v nemocnici, tak s největší pravděpodobností nevyjde. Nevypadá to dobře. Metastáze a nádory postupují dál. Momentálně to mám už v pateři,“ popsal ve videu progresi své nemoci.
Nebudu lhát. Brečím
Rozhodl se nyní natočit i tu horší část svých dní. „Ty první dva týdny jsem byl fakt rozhozený. Pomalu jsem nekomunikoval ani s rodiči. Bylo to hodně složité. Ani jsem nevěděl, co si myslet,“ vrátil se na úplný začátek svého boje, když se dozvěděl, že umírá. Dobré chvilky se střídají s dny plnými bolestí. „Bolesti se zvětšovaly. Prášky, co jsem měl nasazené od doktorů, se musely upravit. Medikace se musela zvýšit,“ vylíčil. „Ve finále ležím den doma v bolestech a nebudu lhát. Brečím,“ syrově dodal.
Jakmile se dozvěděl, že je smrtelně nemocný, rozhodl se zaletět s rodiči za svou přítelkyní Raquel do Španělska. Dokud může. I tam ho ale rakovina dostihla. Maminka Raquel totiž byla také onkologickou pacientkou. Jenže svůj boj prohrála. „Když jsem byl ve Španělsku za přítelkyní, tak jsem byl na pohřbu její maminky. Bylo to to nejsmutnější, co jsem kdy viděl. Nemluví se mi o tom vůbec lehce,“ lámal se mu hlas a se slzami v očích změnil téma. „Proč točím toto video? Protože se můj stav horší. Dost se to horší,“ přiznal.
Nějakým způsobem budu dožívat
„Trpěl jsem několik dní zácpou, břicho se nafouklo a břišní svaly nepracovaly tak, jak měly. To způsobilo bolest páteře, a tak dojel mobilní hospic za mnou domů. Nasadili mi fentanylovou náplast 75mg. Což je fakt už darda. A možná si říkáte proč tady sedím s touto taštičkou,“ ukázal na modrou sportovní ledvinku, kterou měl pověšenou přes hruď. „Můžu vám ukázat, co je to za věc. Udělali mi provizorní port do ruky. Přes to jsem napojený do těla a v taštičce mám medikaci,“ z modré ledvinky vytáhl šedou taštičku.
„Jsem instantně napíchnutý na morfiu. Je to už silný oblbovák. A myslím si, že mi to pomáhá. Možná je hlava občas zpomalenější, ale ve finále si ty dny stále můžu užívat. Takto napíchnutý už budu zřejmě napořád,“ usmíval se do kamery a přitom popisoval svůj stav, z kterého mrazí. „Nějakým způsobem budu dožívat. Ale jak říkám: Já mám tak silnou hlavu, že si to pořád neuvědomuju. Nějak pořád věřím. Nějak pořád bojuju,“ snažil se dál nakazit pozitivitou každého sledujícího.
