"Švanci" už řídí kabinu

Po pětiletém angažmá v tureckém Denizlisporu a půlročním hostování v řeckém Xanthi poznává fotbalovou euforii v Uherském Hradišti.

Jak na vás působí nováček nejvyšší soutěže?
„Velmi příjemně. Hned na první schůzce jsme byli s panem ředitelem Krejčím víceméně domluveni. Organizace, zázemí, tréninkové plochy, to všechno je na úrovni. Před týdnem se mi narodil syn, proto jsem se chtěl vrátit domů. A pokud možno co nejblíže Brnu, kde bydlím. Měl jsem také nabídku z Trnavy, ve hře bylo Turecko, Rakousko i Řecko.“

Dokážete se soustředit na fotbal, když máte tak malé dítě?
„Přítelkyně je hodně šikovná. Je to naše první dítě, takže se do toho oba dostáváme. Já můžu momentálně pomoci akorát s nějakými nákupy. Zatím jsme v kontaktu přes mobil, vídáme se přes počítač. Brzy si najdeme v Hradišti bydlení a budeme spolu. Rádi bychom měli byt blízko spoluhráče Petra Švancary, který má dvě děti a naše partnerky se znají. Už na tom vedení pracuje.“

Předpokládám, že Švancara po příchodu ze Žižkova ihned ovládl kabinu. Je to tak?
(směje se) „No jo. Přišel a začal to řídit. Švanci je prostě takový. Na to musíte mít povahu. Ale zná míru. Rozhodně bude platný i po fotbalové stránce.“

Finančně jste si návratem do české ligy jistě pohoršil...
„To je jasné. Ale zahraničí dá zase člověku zabrat. Tam jste odkázán sám na sebe. Vše si musíte zařídit, naučit se jazyk. Žádného překladatele jsem neměl. Možná že pět let stačilo. Ale když budu hrát ve Slovácku dobře, třeba se ještě někdo ozve a zase to venku zkusím.“

Vedení hodlá angažovat další posily. Jednou z nich by mohl být Libor Došek, váš parťák z Xanthi. Jakou v tom hrajete roli?
„Vůbec žádnou. Tyhle věci jsem nikdy nedělal. V kontaktu s Liborem nejsem. Jen jsem o této možnosti slyšel. Když se mu sem bude chtít, pomůže nám. Je to dobrý útočník, umí dávat góly.“