Největší skandály MS: zářez Československa, kuvajtský princ i tlačenka Korejců

Finále: Itálie - Československo 2:1 po prodl.

• 10. června 1934, Řím

Švédský rozhodčí Ivan Eklind šel před finále na osobní audienci k Benitovi Mussolinimu, fašistickému vůdci Itálie, a na hřišti pak udělal vše pro triumf domácích. Přehlížel brutální fauly Italů a v klíčovém momentu dokonce sám hlavou přerušil slibný pas československých hráčů. Domácí tak za mohutné podpory sudího a pod dohledem diktátora ovládli finále 2:1 po prodloužení.

Skupina: Chile - Itálie 2:0

• 2. června 1962, Santiago de Chile

Totální selhání rozhodčího. Během první půle vyloučil dva Italy, naopak domácím procházelo prakticky vše, včetně úderů do obličeje. Jeden takový dokonce odnesl Maschio zlomeným nosem. Na hřiště musela opakovaně policie, aby roztržky uklidnila. Domácí získali kontroverzní výhru a na úkor Italů postoupili ze skupiny. Sudí Aston už další zápas na MS nikdy neřídil.

Finále: Anglie - Západní Německo 4:2 po prodl.

• 30. července 1966, Londýn

Legendární finále ve Wembley a dodnes jediná velká trofej pro kolébku fotbalu. Prodloužení rozhodl hodně kontroverzní moment. Za stavu 2:2 napálil Angličan Geoff Hurst břevno, míč se odrazil přesně na brankovou čáru a ven. Hlavní rozhodčí Gottfried Dienst po poradě s asistentem branku uznal, ačkoli Němci dodnes tvrdí, že neprávem, což později potvrdily i počítačové analýzy.

Skupina: Francie - Kuvajt 4:1

• 21. června 1982, Valladolid

Skupinový zápas už se mohl v klidu dohrávat, když přišla velká hádka. Francouzi zvýšili na 4:1, jenže kuvajtští obránci přestali hrát, protože slyšeli písknutí z hlediště. Sovětský rozhodčí Myroslav Stupar gól správně uznal. Na hřiště ale vtrhl kuvajtský princ (předseda tamního svazu) v doprovodu bodyguardů, křičel na sudího a hrozil, že tým odvede. Zastrašený Stupar pak gól skandálně odvolal.

Skupina: Západní Německo - Rakousko 1:0

• 25. června 1982, Gijón

Před závěrečným zápasem skupiny byly karty rozdané jasně: pokud Němci porazí Rakušany 1:0, postoupí do vyřazovací fáze oba a Alžírsko skončí. V desáté minutě onen gól padl a obě mužstva následně ctila „pakt o neútočení“. Publikum na stadionu protestovalo, komentátoři vyzývali diváky u televize, ať se nedívají. Od té doby se závěrečné zápasy skupin hrají ve stejný čas.

Semifinále: Západní Německo - Francie 3:3, 5:4 po pen.

• 8. července 1982, Sevilla

Jeden z nejhorších faulů a zároveň nejnepochopitelnějších verdiktů v historii. Německý brankář Toni Schumacher ve vápně v plném sprintu brutálně sestřelil rozběhnutého Francouze Patricka Battistona. Ten skončil v bezvědomí, bez dvou zubů a s poškozenou páteří. Nizozemec Corver ale naprosto selhal: neudělil červenou, nepískl penaltu, a dokonce nechal jen rozehrát odkop od brány.

Osmifinále: Jižní Korea - Itálie 2:1 po prodl.

Čtvrtfinále: Španělsko - Jižní Korea 0:0, 3:5 po pen.

• červen 2002, Daejeon a Gwangju

Nejokatější zářezy favoritů v moderní historii. Korea dokráčela do semifinále díky neuvěřitelné pomoci rozhodčích. V osmifinále s Itálií (2:1) Moreno vyloučil Tottiho za simulování a neuznal Italům regulérní gól. Ve čtvrtfinále proti Španělsku (0:0, 5:3 na pen.) zase sudí neuznali Evropanům dva jasné góly. Oba giganti jeli domů s obřím pocitem politické křivdy.

Osmifinále: Německo - Anglie 4:1

• 27. června 2010, Bloemfontein

Karma za kontroverzní branku z finále 1966. V osmifinále prohrávala Anglie s Německem 1:2, když na konci první půle Frank Lampard vypálil z dálky. Míč se odrazil od břevna prokazatelně půl metru za brankovou čáru a vyletěl ven. Rozhodčí Jorge Larrionda gól nepochopitelně neviděl a nechal pokračovat ve hře. Obří skandál donutil FIFA zavést brankovou technologii.