Nečekaně během dovolené musel Miroslav Pelta začít hledat nového trenéra pro fotbalovou reprezentaci. Předseda FAČR v rozhovoru pro deník Sport se vrátil nejek k námluvám s Karlem Jarolímem, ale popsal také okolnosti odchodu Pavla Vrby a bývalého reprezentačního manažera Dušana Fitzela.
Jak se s odstupem koukáte na Vrbův konec?
„Stejně jako předtím. Ve fotbale, u hráčů i trenérů, je to pořád stejné. Pan
Vrba
byl jedním z kandidátů na trenéra Anži, ale ve chvíli, kdy byl na tiskovce po EURO spolu se mnou, neměl žádnou nabídku. Až potom se v Machačkale, ze dne na den, rozhodli pro českou cestu. Trenér měl klauzuli, chtěl ji využít. Přidal i Dušana Fitzela, kterého si chtěl vzít jako nejbližšího spolupracovníka, tak jsem ho uvolnil. Ještě chci říct, že na tu tiskovku jsem šel sám, nikdo mě tam nenutil a stojím si za tím, co jsem tam řekl. Nechci z toho utíkat. Nějaké analýzy, rozbory, to je všechno hezký, taky umím mluvit, jak by si to někteří lidé přáli. Ale rozhodující jsou výsledky a ty nebyly.“
Vy jste celé EURO shrnul do jednoho gólu s Tureckem. Nebylo tam ale daleko víc faktorů?
„Já nejsem sportovní ředitel svazu, který má hodnotit, jestli se mělo hrát méně nebo více odvážně. Řešit postavení hráčů na hřišti. Moje kritéria jsou jednoduchá – postoupili jsme, nebo ne? Měli jsme těžkou skupinu, ale se čtyřmi body se dalo postoupit ze třetího místa. Takže to považuju za neúspěšné.“
Vy to určitě nemusíte odborně hodnotit, od toho jsou experti. Proč ale nepřišla ze strany asociace žádost o analýzu? Proč nenastavíte tu kulturu tak, aby po každém úspěchu i neúspěchu přišlo poučení? Určitě takové hlasy vnímáte taky.
„Jasně. Možná jsem měl chtít po lidech ze svazu nebo po unii trenérů, aby mi udělali nějakou analýzu. Teď je to ale zjednodušené, trenér odešel, nový má svůj pohled na věc a myslím, že ta analýza probíhá v hlavě nového trenéra.“
Ještě jinak. Váš přístup je nedělat z fotbalu vědu. Jenže fotbal se posunul už někam jinam. Věda s jasnými zákonitostmi to už vcelku je, nemyslíte?
„Asi jo. Věda to je, ale to je pro jiné lidi, abyste s nimi o tom dělali rozhovor. Aby vám dělali vědecké analýzy. Mám jediný kritérium, když trenér v neděli vyhraje, tak je dobrej. To říkám v nadsázce, zlehčuju to, ale takhle se na to dívám. Starám se o obchodní, společenskou a marketingovou stránku věci. Nejsem ten, který pitvá způsob hry a trendy. To by měl udělat, když už tady není pan Fitzel, Michal Prokeš nebo manažer reprezentace pan Šeterle. Je to důležité a právě pan Šeterle mě v posledních dnech a týdnech zásobuje dlouhými diskusemi po telefonu i osobně. Takže se ze mě stává velký odborník i na toto.“ (usměje se)
Zmínil jste pana Fitzela. Vrba měl klauzuli, ale pan Fitzel tady měl budovat něco dlouhodobějšího a najednou odešel dělat asistenta do Ruska. Fotbal to vnímá velmi negativně. Co vy?
„Dušan Fitzel je člověk dvou tváří. Odborně zdatný, ale v kolektivu nepříliš oblíbený. Až si to přečte, ať se na mě nezlobí. On je v tomhle speciální, on má povahu, že nikomu radost neudělá. Ale musím říct, a za tím si stojím, že jeho pracovní nasazení a odborný pohled na fotbal jsou v pořádku. Proto jsme spolu vycházeli, ačkoli jsme spolu nechodili na večeře. I když je pravda, že ne všichni s ním odborně souhlasili. Teď ho tu nahradí Michal Prokeš, který má moderní a progresivní názory. Z něj mám pocit, že jsme trefili toho pravého člověka. Takových lidí je hodně málo. Dost je takových, kteří hodně mluví a málo dělají.“
A nebyl pan Fitzel jedním z nich? Že víc mluvil a méně konal?
„Neřekl bych. Byl opravdu pracovitý. Objektivně říkám, že je zvláštní, ale po profesní stránce jsem s ním byl spokojený.“
Proč jste ho tedy pouštěl, když jste nemusel?
„Chtěl zůstat s Pavlem Vrbou v tandemu, chtěl jsem jim vyhovět. I proto, že tu je pan Prokeš.“
Proč musel s Boleslaví jednat Berbr ?
Vrba náhle odešel a vy jste začal z řecké dovolené řešit jeho nástupce. Jak to probíhalo?
„Věděl jsem, že
Karel Jarolím
má ve smlouvě výstupní klauzuli. On byl také jediným trenérem, po kterém jsem šel. Ovšem věděl jsem, jak uvažuje Pepa Dufek v Boleslavi. Jsme kamarádi, ale je z regionu a tušil jsem, že on si řekne: Jablonečák
Pelta
chce Jarolíma, aby nás oslabil. Úplně jsem ho slyšel. (směje se) Navíc Karel nechtěl odcházet na sílu, chtěl shodu, takže jsem požádal místopředsedu Berbra, který byl v České republice a má s Pepou Dufkem dobré vztahy, aby vedl jednání. Pak to vyznělo tak, že to musel vyřizovat Berbr. Já ho poslal, aby on měl ten dráp na Pepu, aby dohodli konstruktivní řešení.“
Pan Dufek reagoval poměrně divoce. Stěžoval si, že s ním nemluvíte vy, že Jarolíma pustit nechce. Překvapila vás ta reakce?
„Musíme si to říct na rovinu. V Boleslavi cítili, že mají mužstvo, které se může po letech vrátit do základní skupiny Evropské ligy. Kdyby za mnou někdo přišel v podobné situaci během rozdělané přípravy do Jablonce, taky nebudu rád. Té reakci se nemůžeme divit. Někdo má emoce menší, někdo větší, Pepa je má silnější. Nechci dělat chytrého, ale když jsem řekl, že přijde Vrba, tak jsem věděl, že přijde. A tohle bylo ještě jednodušší. Ale nedělám do médií žádná prohlášení, chovám se tak, aby to mělo štábní kulturu, abychom měli i nadále s Boleslaví dobré vztahy, aby měli dost času na hledání dobrého řešení.“
Proč pan Dufek podle vás mluvil tak silně? Chtěl třeba víc peněz?
„To nemělo na žádné peníze žádný dopad. V médiích jsem četl o nějaké válce, ale já v žádné nebyl.“
Přemýšlel jste jenom o panu Jarolímovi, nebo byl v záloze někdo další?
„Kdyby Karel Jarolím neměl výstupní klauzuli, tak si fakt myslím, že by ho Mladá Boleslav neuvolnila. To je ambiciózní klub, který má silnou smlouvu se Škodovkou, to by neudělali. Pak bych musel přemýšlet. Ale když máte možnost té klauzule… Jednáte nejdřív s klubem vy, a když to nejde, musí se rozhodnout ten trenér. Jedna věc je národní hrdost, druhou věcí je výška smlouvy, že jo.“ (usměje se)
Vy jste už předtím ale mluvil o dalších dvou lidech, které jste měl v záloze. O koho šlo?
„To neřeknu. Všechno to byli Češi.“
Aby lidi zbytečně nepřemýšleli, jestli Zdeněk Zeman je Čech, přemýšlel jste o něm?
„Nechci to komentovat.“
