Kovařík: Sudí jsou závislí na penězích z fotbalu. Proto se Berbra bojí
Je dalším z rostoucí řady lidí, kteří se odvážili promluvit o zhoubném vlivu Romana Berbra na český fotbal. Bývalý ligový rozhodčí Tomáš Kovařík v rozhovoru pro deník Sport popisuje, proč se sudí místopředsedy FAČR tolik bojí, že se proti jeho totalitním praktikám nebrání. Berbr totiž ve svých rukou drží jejich budoucnost v profesionálním fotbale a s ní i příjmy v řádu desetitisíců korun měsíčně.
Proč je mezi rozhodčími vlastně tak velký strach a neschopnost se ozvat?
„Velká část z nich má na fotbal navázanou svou finanční existenci. Je to jejich hlavní, nebo podstatný zdroj příjmu. Platí hypotéky, mají leasingy na auta, živí rodiny. Vezměte v úvahu, že za prvoligový zápas si hlavní rozhodčí přijde na 25 tisíc korun, asistent na 15 tisíc. To teoreticky znamená při třech zápasech měsíčně 75 tisíc pro hlavního a 45 tisíc pro asistenta. To jsou částky, na které většina české populace nedosáhne. Zcela pochopitelně tak nechtějí o tento zdroj přijít. A je to Roman Berbr, kdo rozhoduje o tom, jestli a jak dlouho ho budou mít. Proto někteří rozhodčí udělají cokoliv, aby se na listině udrželi a byli co nejčastěji obsazováni.“
„Když jsem v roce 2008 začal působit v profesionálních soutěžích, tak tam jsem ho ještě tehdy necítil vůbec. Byl tenkrát neoficiálním šéfem rozhodčích pro divize a třetí ligu a na nejvyšší soutěže, které řídila komise pana Macely, tehdy ještě dle mého názoru nedosáhl. Když pak přišla Dagmar Damková, zpočátku jsem žádný zásadní problém nevnímal. Šrouby se začaly utahovat postupně. A podle informací, které mám od současných rozhodčích, se utahují čím dál víc.“
Výkonný výbor včera nakonec o odvolání Dagmar Damkové z funkce ani nejednal. Kdyby se ale v budoucnu k tomuto podle nás nutnému kroku výkonný výbor přece jen odhodlal, řešilo by to současnou situaci?
„Řešilo. Ale pouze v případě, že by na její místo přišel velmi silný, nebojácný a všeobecně respektovaný člověk bez jakýchkoliv vazeb na Romana Berbra. Jinak by to byla změna jen naoko.“
A nebyl by to i v případě, že by se takto respektovaný člověk našel, trochu marný boj? Protože Roman Berbr by na sudí měl v zákulisí vliv i nadále a mohl je úkolovat…
„Možná by tam nějaká setrvačnost byla. Ale vhledem k tomu, že řada rozhodčích je na fotbale opravdu existenčně závislá, jsem přesvědčen, že by se většina rychle přizpůsobila požadavkům nového vedení. Jejich primárním cílem a zájmem totiž není podporovat Romana Berbra, ale zůstat na listině sudích co nejdéle. Navíc i na současné listině jsou rozhodčí, kteří panu Berbrovi za působení komise pana Macely nemohli přijít na jméno a po nástupu Dagmar Damkové okamžitě otočili. A dnes patří k nejvěrnějším pana Berbra…“
