Velice dobrou náladu měla včera odpoledne útočnice Jitka Chlastáková. „Úspěšně jsem zvládla zkoušku z psychologie sportu,“ hlásila vyhraný duel na akademické půdě při studiu FTVS obor trenérství-učitelství. „Musím toho hodně dohonit, soustředění se Slavií na Grand Canarii mi zkoušky dost nahrnulo,“ povzdechla si. „Ale stálo to za to, užili jsme si to!“ poděkovala znovu vedení klubu, že družstvu přípravu v teplých končinách umožnilo.
To vám na škole, kde se vyučuje sport a připravují se budoucí trenéři, nevycházejí vstříc?
„Záleží dost na učitelích. Někteří vědí, že reprezentujete a jsou v pohodě. Ale jsou katedry, kde chtějí například stoprocentní docházku a to je složité. Já mám individuální plán až od třetího ročníku, předešlé byly dost chaotické. K tomu ještě píšu bakalářku. Letos těch zkoušek je skutečně hodně a je těžké to s fotbalem sladit. Učivo, tréninky, zápasy, není lehké to stíhat, abych je skládala v prvním termínu, i když bych moc chtěla. Ještě mi tři zbyly, ale zvládnu to, i když je to náročné. Ale nic jiného mi nezbývá.“
Snad nelitujete, že jste na Kanárské ostrovy odletěla?
„To v žádném případě, bylo to parádní. Byla jsem před tím na horách na povinném lyžařském kurzu, pak pláž u moře, bylo to suprové. Já jsem velký zážitkář, tak jsem si to moc užila. Pokoušela jsem se po večerech i učit, ale taky jsem si říkala, že zkoušek ještě bude v životě dost, ale Kanáry třeba už poslední, tak je nutné si všechno vychutnat.“
Měly jste i nějaké volno, abyste se podívaly po krásách ostrova?
„Trenér nám nějaké dal, ne celý den, ale aspoň odpoledne. Prošli jsme se, půjčili si s holkama kola, byly tam i nějaké nákupy, to nebudu popírat (smích). Všechno možné, prostě paráda.“
Soustředění ženských družstev obvyklá nejsou. Vzbuzovaly jste pozornost turistů a místních mužů?
„Je pravda, že každý rok ženy na Kanáry nejezdí a zvláště ne z Čech. Tréninkové jednotky probíhaly v uzavřeném areálu, kde byl jen správce hřiště a ten navíc vždycky někam odběhl. Když jsme však byly na pláži, nebo na hotelu u bazénu, tak se nás ptali, odkud jsme, jaký sport děláme. Asi moc nepřepokládali, že hrajeme fotbal.“
Odpověděly jste jim, že se chystáte v Lize mistryň vyprášit slavný Olympique Lyon?
„Vyprášit… Uděláme maximum, abychom he potrápily či dokonce porazily. Bude to však opravdu těžké, jsou to profesionálky, mají lepší podmínky než my. Trénují dvoufázově, je to jejich práce, my se připravujeme po večerech. Ale určitě nechceme udělat ostudu a chystáme se prvním utkání ve Francii uhrát co nejlepší výsledek.“
Na Kanárských ostrovech jste si snad připadaly také jako profesionálky, ne?
„To ano, mohly jsme se soustředit jen na fotbal, měly jsme perfektní podmínky pro tréninky, rehabilitaci, regeneraci, životosprávu, staral se o nás realizační tým. Bylo to fantastické a krásné zkusit si takovou úroveň. V Čechách to při běžných dnech nejde.“
Je to vůbec od klubu odměna poslat vás makat na zimní soustředění?
„Je a jsme za to moc rády. Připravovaly jsme se poctivě, ale byl čas a prostor na nějaké uvolnění. U bazénu, na pláži, také ty vzpomínané nákupy. Mákly jsme si, ale také si to moc užily. Brala jsem to vysloveně v pozitivním smyslu.“
