Kauza dotací: Pelta dostal šest let, Kratochvílová víc. Oba se odvolali
Tehdy jako teď. Všechny původní verdikty zazněly na konci obnoveného soudního řízení v kauze sportovních dotací znova ve stejné podobě. Miroslav Pelta je vinen, odsouzen k šesti letům nepodmíněně a pětimilionové pokutě. Bývalá náměstkyně Simona Kratochvílová se podle soudkyně rovněž provinila, ostatní obžalovaní byli osvobozeni. Odsouzení se odvolali, stejně jako žalobce.
Zprávu, že ani napodruhé nepřesvědčil soud o své nevině, přijal Miroslav Pelta bez viditelných emocí. Při odchodu ze soudní síně prohlásil. „Máme nové poznatky a budeme bojovat. Jsme ve stejné situaci jako před rokem a půl.“
Obdobně se vyjádřila Simona Kratochvílová. „Budu bojovat.“ Bývalá náměstkyně na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které v dotčených letech 2016 a 2017 rozhodovalo o přidělení dotací, dostala ještě o půl roku vyšší trest než Pelta, tedy šest a půl roku.
„Byla vedoucí zaměstnanec na ministerstvu. Tresty jsou přiměřené,“ vysvětlila soudkyně Lenka Cihlářová.
Čím se podle ní oba odsouzení provinili? Tady je třeba rozlišovat. Oba byli shledáni vinnými ve věci investičních dotací. To jsou ty, kde jednotlivé subjekty podají žádost o dotaci na konkrétní účel, nejčastěji na výstavbu či opravu sportoviště.
V investicích, a jenom v nich, došlo podle soudu k porušení zákona. „Na dotaci neexistuje právní nárok. Ale existuje právní nárok na její spravedlivé rozdělení. Výběr dotací byl zmanipulován,“ řekla soudkyně a obecně vysvětlila jak. „Obžalovaní Pelta a Kratochvílová rozhodovali, koho upřednostní. Nejednalo se o konzultaci nebo komunikaci nějakého návrhu. Dopředu si stanovili seznam a přemýšleli, jak tyto subjekty protlačit.“
Což se podle soudu dělo tak, že Pelta využil svého vlivu a tlačil na Kratochvílovou, aby ze své pozice prosadila preferované žádosti. Tehdejší předseda fotbalu tím měl posílit svůj vliv a pozici v rámci českého sportu. „Pelta svým úmyslným jednáním ovlivnil úřední osobu, aby se dopustila nezákonného jednání,“ zaznělo z úst Lenky Cihlářové.
Takových ovlivněných žádostí bylo 18, byť státní zástupce Ondřej Trčka mluvil o dalších třech. Ty soudkyně odmítla.
Oba odsouzení by podle soudkyně způsobili škodu 175 milionů. K tomu však nedošlo, protože vyplacení peněz zabránil policejní zásah z května 2017.
Pelta a Kratochvílová se později odvolali, stejně tak ovšem učinil i státní zástupce. „Výrok o trestu měl být přísnější, nejsem s tím ztotožněn. Proto jsem se odvolal,“ prohlásil Ondřej Trčka.
Ve zbylých bodech obžaloby už neuspěl – ani ve věci neinvestičních dotací, ani ve věci podplacení a přijetí úplatku. Pojďme postupně.
Neinvestiční dotace, to jsou ty peníze, které plynou od státu na samotný chod organizací, třeba na ČUS, ČOV a jednotlivé sportovní asociace a svazy. Tam šlo především o to, zda obžalovaní měli právo vstupovat do dotačního řízení, jak činili. Podle soudkyně ano, i proto, že byli garanty dotačních programů a členy Národní rady pro sport s příslušnými pravomocemi. „Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že se za paní ministryně Valachové zásadně změnila pravomoc členů Národní rady pro sport. Ministryně změnila personální obsazení, nikoli pravomoci.“
Závěr: „Jednání, jak ho popisuje pan státní zástupce, se stalo, ale rozhodně nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestných činů.“
To znamená, že Miroslav Jansta, Jan Boháč, Zdeněk Bříza, ČUS i FAČR odešli od soudu jako nevinné osoby. „Jinak by to bylo ohýbání práva,“ prohlásil k tomu Jansta, předseda ČUS.
Soudkyně rovněž odmítla pohled obžaloby v bodě podplacení, resp. přijetí úplatku ohledně voucheru na Seychely či bytu na Senovážném náměstí. Obojí pro Kratochvílovou zprostředkoval Pelta.
Soudkyně k voucheru: „Soud nemá důkaz, že by obžalovaná přijala poukaz s vědomím, že ho nemusí platit. Nikde nezaznělo: To nemusíte platit, bude platit FAČR.“
Soudkyně k bytu: „Bylo by až přehnané spojovat to s podplacením.“
Všechny rozsudky jsou nepravomocné. Vzhledem k odvoláním je možné, že se případ znovu vrátí k dalšímu projednání k městskému soudu.
Jak to bude dál? |
Co se bude dít dál v dotační kauze po čtvrtečním vynesení trestů? Soudkyně Lenka Cihlářová musí zhotovit písemný rozsudek a jeho odůvodnění, k čemuž by mělo dojít nejpozději do konce června, a odeslat jej na státní zastupitelství. Až se tímto tvarem rozsudku seznámí advokáti nepravomocně odsouzených Pelty a Kratochvílové, kteří se proti rozsudku odvolali, vypracují odůvodnění odvolání a předají ho k vrchnímu soudu. K tomuto úkonu by mohlo dojít ke konci prázdnin. Pak se s oběma dokumenty seznámí soudci vrchního soudu a teoreticky by nejpozději v podzimních měsících měli vynést verdikt. V září minulého roku rozsudek městského soudu zrušili. K tomuto může, ale nemusí, dojít i tentokrát. |
Zprávy ze dne 30. března 2023
Bříza, o němž se v prostředí mluví jako o slušném chlapovi a odborníkovi, dál pokračuje. „Výsledky vyšetřování potvrdily, že nikdo z komise nebyl ovlivňován. Kdo tedy ovlivnil členy komise, aniž by to dle vlastní výpovědi vůbec věděli? Pokud státní zástupce nedoloží opak, budu se na něj zlobit.“ Břízovi je žalobcem navrhnutý trest šesti let odnětí svobody a dvoumilionová pokuta.
Zdeněk Bříza už půl hodiny čte z připravovaného projevu. Je velmi detailní, zaměřuje se na údajné nepravdy v obžalobě a v závěrečné řeči státního zástupce Trčky. Zřejmě i Miroslav Pelta, který přijde na řadu následně, má projev „na papíru“, což je překvapivé, jelikož dosud vždy hovořil spatra. I to dokumentuje, že jde do tuhého.
Obžaloba dává za vinu, že Bříza, Pelta a Kratochvílová v rozporu s pravidly dali fotbalu o 19 milionů navíc. Břízův komentář. „Naše únorová komise napravila nezpochybnitelnou písařskou chybu. Ale nová komise, takzvaná spravedlivá, nejprve navýšila alokaci, načež fotbal pokrátila o deset procent a hokej navrch navýšila téměř o sto procent. Jen si představte, že by něco takového udělala komise z února.“ A ještě dodává: „I s nižší celkovou alokací dala nová komise fotbalu o dvacet milionů víc než ta naše.“
Velmi ostrý byl dnes směrem k obžalobě v soudní síni Petr Slepička, právní zástupce obžalovaného Jana Boháče, generálního sekretáře ČUS. „Obžaloba působí ve stylu, jak pejsek a kočička pekli dort. Před novináři se státní zástupce snažil bulvárně pošpinit mého klienta Boháče, pana Janstu a další, když je osočil, že ovlivnili investiční dotace. Přitom dotacím vůbec nerozumí... Abych srovnal během své závěrečné řeči skóre, musím říct, že mám pochybnosti o jeho chápání trestního zákoníku,“ útočil Slepička na ve čtvrtek nepřítomného Ondřeje Trčku.
Následně se snažil zpochybnit jeho roli v jiných trestních kauzách. „Utrpěl debakly, na rok zavřel občana Velké Británie…, nadechoval se.
V tu chvíli do Slepičkova zvonivého projevu vstoupila soudkyně Lenka Cihlářová. „Nechovejte se stejně,“ vytkla Boháčovu obhájci.
Povedlo se jí to jen na chvilku. Slepička měl svou hlavu. Snažil se vysvětlit, že Trčka považuje jednu z tabulek na výpočet dotací za správnou, byť její autorka Jaroslava Krumphanzlová už dříve u soudu uvedla, že tabulku „nastřelila zkusmo, aby to nějak vyšlo.“
„Státní zástupce se střelil do obou nohou. Od tabulky, o které i tříleté dítě ví, že není správná, odvíjí škodu. Proto se ptám, jak státní orgán mající dodržovat principy spravedlnosti, považuje jednu tabulku za správnou, když je evidentně špatná. Státní zástupce si selektivně vybírá důkazy, jde o přímo neuvěřitelnou aroganci státní moci.“
V dalších minutách se pustil do ministryně Valachové, vrátil se k jejímu poslednímu svědeckému vystoupení u soudu. „To je na psychologické a psychiatrické vyšetření,“ hřímal Slepička.
A na závěr směrem k Trčkovi dodal. „Polovina závěrečné řeči státního zástupce jsou věci vytržené, z kontextu a lži. Lže, jako když tiskne. Jak má potom apelovat ze své pozice na někoho, aby se choval správně, když sám lže,“ tázal se.
Státní zastupitelství se podle Zdeňka Břízy nechalo napálit. Soudce povolující odposlechy byl podle něj záměrně uveden v omyl.
Bříza: „Státní zástupce se zcela zpronevěřil zásadám práva. Účelově vybírá konstrukce založené na neznalosti dotačního procesu.“
Zdeněk Bříza ke státnímu zástupci: „Myslel jsem, že pan státní zástupce nemůže říkat nepravdivé údaje. Ale jeho materiály se hemží nepravdami, konstrukcemi a pohádkami.“
„V průběhu procesu se svědci obžaloby stávali svědky obhajoby.“
Simona Kratochvílová skončila. Nastupuje Zdeněk Bříza, bývalý ředitel odboru sportu. Jemu státní zástupce navrhuje šest let. „Dovolte mně přednést závěrečnou řeč s podtitulem Všechno je jinak," začal Bříza.
„Cítím se nevinná. Věřím, že se mi to podařilo doložit. Nechci vzbudit lítost. Mou hnací silou je prokázat, že nic z toho, co státní zástupce nefabuloval, se nestalo.“
Kratochvílová o debatách s Peltou: „Lichotilo mi, že mluvím s panem předsedou fotbalové asociace. Často jsem říkala nadnesené věci, které nebyly pravda, a bylo to prokázáno.“
„Chtěla jsem zapůsobit, zveličovala jsem,“ říká Kratochvílová. Ale bylo podle ní prokázáno, že nic neovlivňovala, nic nepřepisovala, nic nemanipulovala.
Kratochvílová s ministryní Valachovou sdílely několik měsíců vládní byt. Mluvilo se o jejich velmi blízkém vztahu, což obě před soudem popřely s vysvětlením, že byly kamarádky. Když se však tehdy na konci roku 2016 bulvární média začala zajímat o jejich vztah, Valachová své náměstkyni sdělila, že se musí vystěhovat. „Šlo o jednu esemesku,“ říkala už dříve Kratochvílová.
Následně se přestěhovala do bytu na Senovážném náměstí, který si pronajala od Miroslava Pelty. Právě „platba nájmu" je jednou z velmi diskutovaným témat celé kauzy. Obžaloba v tom spatřuje zřejmý úplatek.
Kratochvílová pokračuje. „Závěrečná řeč pana státního zástupce vůbec nereflektuje dokazování, to, co se událo. Svou obžalobu postavil na několika svědcích a odposleších,“ říká s tím, že tyto neprokazují trestný čin.
Kratochvílová se dále vymezuje proti exministryni Valachové. „Jestliže pan státní zástupce považuje za trestné, co jsme dělali my, pak devítihodinová svědecká výpověď paní Valachové nebyla svědectvím, ale její vlastní obhajobou.“
Kratochvílová dále k Valachové: „Celou její výpovědí se táhlo, že mě neznala a že ani neví, jak jsem se dostala na ministerstvo. Korunu tomu dala tím, že tvrdila, že jsme ji zastrašovali. Chodili jsme spolu přitom na sportovní akce, večeře, obědy. Vyžadovala si mě na výjezdy. Řešila jsem spoustu jejích osobních věcí. Podívala jsem se zpětně do svého diáře: 30. dubna 2017, tři dny před policejním zásahem, jsme spolu jeli na čarodějnice, pak do Edenu na fotbalový zápas a odtamtud pracovně do Karlových Varů.“
„To, kolika lidem zničila život, považuji za naprosté lidské a morální selhání,“ doplnila k Valachové.
„V prvním kole této kauzy paní Valachová před soudem lhala, což advokát Štětina shrnul v prvním návrhu. Jen bych ráda připomněla, že paní Valachová byla obviněná v jiné kauze z křivé výpovědi… Pak se dostavila před soud podruhé kvůli doplňující výpovědi, a to lhala ještě víc. V přestávce státní zástupce odpovídal na dotazy novinářů, kteří se ptali na odpovědi Valachové. A on s lehkým úsměvem na rtech bagatelizoval všechny lži, které v soudní síni zazněly. To je velmi smutné ze strany státního zástupce.“
„Tlak byl hlavně od paní ministryně Valachové, která jezdila na výjezdy do krajů a chtěla, aby dotace byly co nejrychleji administrovány. Pak se vyhodnocení dělalo během jednoho týdne.“
Následuje výčet věcí, v nichž státní zástupce podle Kratochvílové nemluvil pravdu. Ignorovat měl úlohu dalších lidí na ministerstvu.
Další lež státního zástupce podle bývalé náměstkyně: „Že prý jsem rozhodla o výběru členů expertní komise. To není pravda. Já jsem diskutovala se zástupci sportu, že je potřeba do té komise někoho dát. Že tam budou, rozhodla ministryně Valachová.“
Kratochvílová začala velmi emotivně. Jakmile zmínila těžkou situaci pro rodinu, téměř se rozbrečela.
„Není mně jasné, respektive si nedovedu si vysvětlit, proč MŠMT poskytlo dokument, který je odlišný se zněním, než jaký jsem našla ve svém mailu já. Jde o zápis z gremiální porady, kam byl přidán řádek, který svědčil v můj neprospěch. Jak je to možné? Prostě MŠMT přistoupilo na hru, kterou rozehrály orgány činné v trestním řízení. Stejně tak ministryně Valachová. Tohle není hra fair-play. Stejně tak od státního zástupce.“
„Nechala jsem vrátit k přehodnocení 400 žádostí. Když to novináři napíšou, vypadá to jasně. Ale není to pravda. Dokládala jsem důkaz, ministerský úředník pan Kaňka to u soudu uvedl na pravou míru, že jde o jeho chybu a omlouval se za ní. Státní zástupce však tenhle fakt ve své závěrečné řeči vůbec nereflektoval.“
