Fotbalisté Sparty se na soustředění ve Františkových Lázní otevřeli médiím. Nejprve si však za zraku novinářů a hrstky místních fanoušků zatrénovali.
Celodenní příprava začala hráčům vlastně už ráno. Někdo se vydal posílit své svalstvo do posilovny, jiní mířili na speciální aerobik.
Na trávníku se jako první objevili před desátou hodinou tři brankáři s trenérem Janem Stejskalem. Trojice Švenger – Grigar – Kozáčik absolvovala gólmanský trénink ještě bez staronové posily Jaromíra Blažka.
Společně s dalším českým reprezentantem Michalem Kadlecem si totiž užívá dovolené až do konce měsíce. „Do přípravy se zapojí až od 1. července,“ vyhrkl hlavní kouč Vítězslav Lavička s tužkou za uchem a blokem v ruce.
Na trénink dorazil pěšky s asistentem Michalem Zachem. Oba připravili stanoviště několik minut před příjezdem samotných fotbalistů. „Těm se tu bude krásně trénovat,“ smál se letenský trenér.
Do smíchu ovšem nebylo jeho svěřencům. Polovinu týmu si v 10:45 odvedl na vedlejší hřiště a naordinoval jim náročný trénink. Zbylá část týmu zůstala s asistenty Zachem a Sieglem na hlavní ploše.
| JAK VYPADAL HODINOVÝ TRÉNINK? |
I. Skupina – vedlejší hřiště
ROZCVIČENÍ: Běhání, běhání a zase běhání. O ničem jiném tento trénink nebyl. Hráči běhali bez míče při rozcvičení i v hlavní části.
HLAVNÍ ČÁST: Drsnou zkouškou si prošel především Bonno Wilfried z Pobřežích slonovin, který na konci běhání sotva popadal dech. Trenér jej musel psychicky podpořit, že alespoň doběhl až do cíle. Není se však co divit. Po člunkovém běhu a dvou sprintech museli fotbalisté běhat v ostřejší rychlosti kolem hřiště několik minut. Vítězslav Lavička pak prozradil, že se jedná o francouzskou metodu přípravy, kterou odkoukal od francouzského trenéra Jacqueta. Ten mimochodem v roce 1998 vyhrál s Francií titul mistrů světa.
II. Skupina – hlavní hřiště
ROZCVIČENÍ: Hráči se rozdělili na dvě party a v rychlém tempu si dávali přihrávky na krátko. Po skončení došlo na protáhnutí rizikových částí těla.
HLAVNÍ ČÁST: Na malém prostoru hrála první skupinka „fotbálek“ 3 na 3. Žlutí versus černí. Hrálo se v obrovském tempu za účelem zvýšení pohybu, obratnosti, přesných a rychlých přihrávek. Dalších šest hráčů vedle vydýchávalo předchozí hru. Skupinky se střídaly po minutě.
K výměně obou velkých skupin došlo po půl hodině. Celý trénink tak trval hodinu. „Každopádně ty dvě party nejsou dopředu určené. Snažíme se hráče prohazovat, aby si na sebe zvykli,“ řekl po tréninku Vítězslav Lavička, který se po dvacetiminutovém rozhovoru s novináři vydal na pokoj dát si relaxační trénink ve formě spánku. Zároveň se ale těšil na odpoledne. Jeho i hráče čekal bazén.
