Morávek: Brazilci nějak odpadávali...
Jan Morávek, devatenáctiletý záložník Bohemians 1905, patří bezesporu mezi největší poklady a talenty českého fotbalu. Mnozí ho dokonce považují za nového Rosického. Na týdenní stáž ho pozvalo Schalke 04, odkud se hráč včera večer vrátil.
„Byla to pro mě obrovská zkušenost,“ řekl mladý záložník bezprostředně po příletu do Prahy.
S jakými pocity se vracíte?
„Vše hodnotím jednoznačně pozitivně. Do budoucna je to pro mě obrovská zkušenost. Podíval jsem se, jak to chodí ve velkém evropském klubu.“
Můžete to trochu popsat?
„Samozřejmě všechno je v Schalke naprosto famózně zařízené. Mají k dispozici šest nebo sedm tréninkových hřišť, většinou vyhřívaných. V areálu je vlastně jen jedna umělka, na kterou prakticky nechodí. V blízkosti stojí velká hala s umělou plochou, kde jsme běhali v době velkých mrazů.“
Odpovídající jsou zřejmě i prostory pro regeneraci...
„V areálu je velké rehabilitační centrum, kam jezdí lidé z celého Německa. Vše samozřejmě k dispozici. Nechybí ani restaurace s vlastním kuchařem.“
V Čechách se na začátku přípravy vyráží na hory, jak je tomu v Německu?
„Na přípravu mají jen tři týdny, což je největší rozdíl. My máme dva a půl měsíce. Když jsem jim to v kabině říkal, tak jen kroutili očima. Na to nejsou zvyklí. Po týdnu v domácím prostředí jedou na dva přáteláky do Valencie a zůstávají tam ještě týden trénovat. Poté již hrají domácí pohár v Jeně a začne bundesliga.“
Viděl jste nějaký zásadní rozdíl ve způsobu trénování?
„První trénink byl klasický výběh, potom už přišly dvě fáze. Jedna na hřišti, podruhé zase výběh v přilehlém parku. Co se týče objemu, tak to pro mě nebylo nijak extrémně náročné, zvládal jsem. U nás na horách je to horší. Běhali jsme třeba patnáctiminutové intervaly třikrát za sebou. Nebo čtyřicetiminutovku. Vše podle tepové frekvence. Bez sporttesteru se nic neběhalo, na to u nás taky není každý zvyklý.“
Jak to bylo s Brazilci, prý opět zmeškali první trénink?
„V médiích je docela natřeli. Ale nebylo to tak hrozné, vše bylo domluvené a druhý den se normálně zapojili. Horší už to bylo v průběhu.“ (směje se)
Povídejte...
„Nějak odpadávali. Včera například netrénoval kvůli nemoci Rafinha. To samé Kuranyi. Jsou z toho sněhu takoví překvapení a mají to asi volnější.“ (směje se)
Učil jste se třeba od Kuranyiho, nedávno ještě německého reprezentanta...
(ihned reaguje) „Tak co se týče přístupu, asi by to nebylo nejlepší. (začne se smát) Berou to volněji. Ale líbil se mi hodně Rakitič, ten šel do všeho naplno.“
Nastoupil jste i do jednoho zápasu, jak jste si vedl?
„Nebylo to špatné. Nastoupil jsem ve středové řadě s Fabianem Ernstem a Jermainem Jonesem. Ernst je hodně zkušený, tak si mě dirigoval. Měl jsem tam drobnou šanci, střelu z vápna po přihrávce Altintopa. Dost míčů jsem vybojoval. Opakuji, nebylo to špatné.“
Angažmá v tomto klubu byste se tedy do budoucna nebránil?
„Panovala oboustranná spokojenost. Na každého by to tam zapůsobilo, vše je precizní. Velkoklub se vším všudy. Ale léto je ještě daleko. Teď normálně pojedu hrát se svým týmem halový turnaj, i když jsem trošku unavený.“
