Jágr: Ovečkinovi to taky nešlo...

A v předstihu už myslí na lednové Utkání hvězd v Moskvě. „Bude to speciální zážitek,“ říká v rozhovoru pro Sovětskij sport.

Jágr skóroval dvakrát za sebou a podle všeho se vyzouvá z obtíží, do nichž on sám i Omsk zahučel. Uběhla půlhodina po pondělní partii s Jaroslavlí, když si Jágr přidával další dávky v posilovně hokejové arény. Sám. Při krátkém odpočinku upíjel vodu z láhve. Reportéra ruského listu přesčasem u činek hodně překvapil.

To vám po tak vyčerpávajícím zápase zbyly síly na další cvičení?
„Jistě. Sobotní vítězství nad Čerepovcem do nás nalilo víru v sebe sama. Tak to chodí vždycky. Vyhrajete jeden zápas, chytnete se úspěchu za ocas a rozjedete se. Všechno si sedne a funguje, jak má.“

Co se s vámi dělo během listopadu? Nedal jste jediný gól.
„To se může přihodit každému. Slyšel jsem, že Ovečkin měl ještě delší sérii bez gólu než já. Netrefi l se devětkrát v řadě, tak proč tady rozebíráte mě? (směje se) Nemohl jsem se trefi t já, stejně jako ostatní kluci, celý tým byl v krizi. Osm branek v šesti zápasech – co na to víc říct? Odešly nám ruce. Ostatní týmy si na nás vyšláply. A taky jsme měli dost zraněných: Svitova, Kurjanova…“

Pondělní duel s Jaroslavlí mnozí nazvali předpremiérou Utkání hvězd, kde proti sobě nastoupí váš výběr a tým Alexeje Jašina. Co vy na to?
„S takovým srovnáním bych nepospíchal. Zápas hvězd je show, zábava. Kdežto souboj s Jaroslavlí, to byla bitva o první místo v naší divizi. Nedával bych tam rovnítko, naopak vidím tam veliký rozdíl.“

Který nejdůležitější zápas proti Jašinovi se vám vybaví? Snad nějaké derby Rangers s Islanders? Nebo zápas o zlato v Naganu? A co partie o bronz na olympiádě v Turíně?
„No vidíte, kolik jsme toho proti sobě sehráli. Najít nějaký speciální zápas je dost těžké. A navíc jste zapomněli na dobu, kdy Jašin hrával za Ottawu a já za Pittsburgh. Byli jsme kapitáni obou týmů a taky na vrcholu svých kariér. Zlatý časy…“

S Jašinem se znáte dobře?
„Jak to říct… Telefony na sebe nemáme. Ale kdykoliv se potkáme, podáme si ruce, pobavíme se. Bez problému.“

Napadlo vás někdy, že byste si zahrál hokej na moskevském Rudém náměstí?
„Já si hlavně představuju, jaká tam bude v lednu zima… Jenom jednou v životě jsem trénoval na venkovní ploše, na Kladně s Jágr teamem. A není to moc dobrá vzpomínka… (oklepe se) Ale hrát hokej na Rudém náměstí, to bude speciální zážitek. Je to interesantní místo s obrovskou historií. Stejné by to bylo hrát v New Yorku na Times Square. To se vám poštěstí jednou za život.“

Podle regulí Utkání hvězd jste si na svou soupisku mohl vybrat dva hráče. Ukázal jste na Jakuba Klepiše a Marcela Hossu. Proč zrovna tihle dva?
„Protože jsem nevěřil, že by je vybrali fanoušci a já si zrovna s nimi chtěl zahrát. Jsou to mí kamarádi, těším se na to. A hvězdy se v mém týmu objeví i tak.“

Klepišovi jste tím prokázal velkou čest. Co vám na to řekl?
„Byla to těžko přeložitelná slovní hříčka.“ (směje se)

V KHL je nyní žhavým tématem skandál kolem kazaňského Sergeje Zinovjeva. Co vy si o tom myslíte? (ruský útočník odmítá hrát za svůj klub a chce jinam)
„Pokud jste někde podepsal kontrakt, měl byste tam také hrát. Pokud vám při zápase dávají na ledě málo času, musíte to vzít jako fakt. A sám přemýšlet, proč k tomu došlo. Kazaň měla možnost Zinovjeva vyměnit za jiného dobrého hráče. Já být generálním manažerem, udělám to. K čemu mi je hokejista, který nechce nastupovat za můj tým? Kdyby se tohle stalo v NHL, hráče by vyměnili raz dva.“

Neříkejte… Všichni mají v živé paměti, jak Alexej Jašin kvůli penězům prostávkoval v Ottawě celou sezonu.
„Ale to bylo něco jiného. On měl uzavřený kontrakt a najednou chtěl přidat víc peněz. Což by se nemělo dělat. Když hrajete špatně, nikdo za vámi z klubu nepřijde a neřekne: Tak a teď ti budeme platit míň, než na co máš nárok. Smlouva je dohodou dvou stran, společná úmluva by se neměla narušovat.“