Klepiš: Nervy budou pracovat

„To si nikdo nepřipouští,“ říká útočník JAKUB KLEPIŠ v rozhovoru pro Sport.
Bod znamená jistotu postupu. Když Omsk prohraje, musí spoléhat, že Balašicha nebude proti Spartaku a CSKA plně bodovat. „Stále to tedy máme ve vlastních rukou,“ dodává Jágrův spoluhráč.

Nestresuje vás ale pomyšlení, že můžete být i bez vyřazovacích bojů?
„Musíme vyhrát, co se dá dělat. Když to nevyjde, budeme doufat, že ostatní prohrajou... Nic jiného nám nezbývá. Ale doufáme a věříme, že to zvládneme.“

Dá se vůbec hrát na to, že vám stačí jeden bod?
„Možná někdo bude mít svázané ruce, nervy budou pracovat. Kazaň má skvělou první pětku vedenou Morozovem, právě ta střílí většinu gólů. Musíme se na ni zaměřit. Když se nám to podaří, snad nějaký gól dáme a vyjde to.“

Máte z toho strach?
„Jsme nažhavení! A strach? (přemýšlí) Možná z toho, co by se stalo, kdybychom to play off neudělali...“

Co by se v Omsku dělo? Dovedete si to představit?
„Právě že vůbec ne. Říkali nám, že by to bylo hrozné. Omsk má jméno, tradici a bez play off ? No, asi by to nebylo veselé.“

Zavařili jste si hlavně v sobotu, kdy jste s Nižněkamskem vedli už 4:1, nakonec jste ale prohráli v nastavení. Co se přihodilo?
„Nevím, fakt nevím. Padesát minut jsme hráli dobře, potom (odmlčí se) Jestli nám došly síly nebo co. Prostě vyrovnali, potom rozhodli v prodloužení zrovna v době, kdy jsem seděl na trestný.“ (smutně)

Není to poprvé, co jste takhle v průběhu utkání odpadli.
„Prostě přestaneme hrát, důvod ale neznám. Bohužel. Všichni chceme, ale vždycky to nějak ztratíme.“

Kouč Nikitin zmínil, že tým odpadl i kvůli úbytku sil. Nemáte snad natrénováno?
„Nemůžu mluvit za ostatní, já se fyzicky cítím dobře. A jestli to říkal přímo trenér? Možná bychom měli trénovat víc, ale to už nedoženeme teď. To jsme měli dělat od začátku sezony.“

Dají se v kostce shrnout důvody, proč Omsk teď tak tápe?
„Ono se to táhne už od začátku sezony. Nejdřív sem vzali šestnáct nových hráčů, nezůstala žádnou kostra. Chvíli jsme se hledali, potom přišla ta tragická událost (zemřel Čerepanov – pozn. autora). Následovaly výměny hráčů, trenérů, nikdo pořádně nevěděl, na čem je, co se děje. Možná se i někdo bál, co bude. Celkově to bylo takové divné.“

Máte vůbec za takových okolností radost z hokeje?
„Mám, když vyhráváme. Což se nám moc nedaří v poslední době. Jenže chuť mám pořád, stále to není ztracené.“

Ale i když do play off postoupíte, narazíte na kolosy Ufu, Kazaň, nebo Jaroslavl. Neděsí vás to?
„S tím už počítáme, bude to těžké. Ale nejde myslet dopředu, teď se soustředíme jen na úterní zápas. A když půjdeme dál, budeme outsidery, nebudeme pod takovým tlakem a v play off nikdy nevíte, co se stane.“

Řešili jste nějak v kabině, že se mluvilo o možném Jágrově odchodu do Edmontonu?
„O tom jsme se vůbec nebavili, ani Jarda mi k tomu nic neříkal, já se neptal. Je to jeho věc. Ale v šatně o tom nic neproběhlo.“

Hrajete spolu stále v útoku, ale asi vám to rovněž nešlape, jak byste si přáli.
„Není to podle našich představ. Herně, ani bodově. Trápili jsme se, mně to nešlo, ani celé lajně. V posledním utkání už to bylo trošku lepší, dali jsme sice jeden gól, ale měli jsme další šance. S Jardou jsme si to vyříkali, probrali jsme, co komu vyhovuje. Snad to půjde nahoru.“

A co říkáte na výkony Adama Svobody? Neměl by vás podržet malinko víc?
„Má to těžké. Nechci říkat nic špatného o týmu, ale obrana nehraje, jak má. A poslední už je tam jenom Áda, takže i když chytne šest tutovek, prohrajeme.“