PŘÍBĚH - Pokud je pravda, že talent, jako byl kanadský útočník Wayne Gretzky, se rodí jednou za sto let, tak skauti mohou ještě půl století klidně spát. Nejlepší hokejista historie oslaví ve středu padesátku. Jako držitel 60 oficiálních rekordů NHL a nepříliš úspěšný trenér.
Když Wayne Gretzky nastoupil 26. prosince 1977 k prvnímu oficiálnímu zápasu proti juniorskému týmu Československa, všiml si jeho výkonu na MS v Montrealu i deník Československý sport. V referátu pochválil hru sedmnáctiletého (ve skutečnosti mu ještě sedmnáct nebylo) J. Gretského, autora hattricku.
Dnes už nikdo v hokejovém světě u Gretzkého jména chybu neudělá.
Dominoval této hře jako nikdo v historii a v jiném sportu sotva najdete podobný fenomén. Vždyť devětkrát byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem NHL. Desetkrát vyhrál kanadské bodování - a ve třech případech by mu k trofeji stačilo, kdyby se mu započítávaly jen asistence.
Drží také 60 oficiálních rekordů NHL. Paradoxně jeden mu byl připsán až po konci kariéry. Když se totiž v roce 1999 loučil s hokejem, byl v pořadí hráčů s nejlepším průměrem bodů na zápas (1,92) druhý za Mario Lemieuxem. Pak se Lemieux vrátil do NHL a svůj průměr si zhoršil na 1,88.
Rovněž byste těžko hledali sportovce, kterému ještě za jeho života postavili tři sochy. Jedna stojí v rodném Brantfordu, další v Edmontonu a Los Angeles.
Gretzky nebyl jen pilným sběratelem rekordů a trofejí, ale prakticky od teenagerovských let plnil roli ambasadora hokeje a NHL.
V roce 1982 se poprvé a naposledy představil na světovém šampionátu. Přiletěl po vyřazení Edmontonu z play off do Helsinek a za čtyři hodiny už nastoupil do prvního zápasu. Když ho po vítězství 9:2 nad Finskem obklopili evropští novináři, neodpustil si poznámku: „Říká se o NHL, jak je to nečistá soutěž. Ale za celou sezonu dohromady jsem si neužil píchání hokejkou tolik jako v dnešním zápase.“
Jen jednou za kariéru vzbudil kanadský hokejista negativní emoce. Kvůli prkotině. Po zápase s New Jersey (13:4) v roce 1983 přirovnal před novináři soupeře k partě mikymauzů.
„Tohle ruinuje hokej, něco by se s tím mělo dělat,“ prohlásil. Srovnejte to s jinými hokejovými hvězdami, které stávkovaly kvůli platu, dostávaly disciplinární tresty, odrovnávaly trenéry nebo zásobovaly média sebevědomými prohlášeními.
|
Druhým škraloupem byla loajalita, kterou choval k podnikateli Bruce McNallovi, bývalému vlastníkovi Los Angeles Kings. Byli přátelé a obchodní partneři. Gretzky za ním stál, i když byl odsouzen za spiknutí a podvody. Dokonce novým majitelům Kings zakázal slavnostně vyvěsit dres s číslem 99, dokud McNalla nepropustí z vězení a nebude moci příjít na slavnostní večer. Stalo se tak až v roce 2002.
„Umíte si vůbec představit NHL bez Gretzkého?“ ptal se před dvanácti roky magazín The Hockey News, jenž tehdy odchodu nejlepšího hokejisty historie věnoval speciální vydání.
NHL si samozřejmě žije dál svým životem i bez čísla 99. Oslavuje nové hvězdy, má nové šampiony. Ale čtyři sezony se do jejích novodobých dějin snažil promlouvat i Gretzky.
Na konci léta 2005 překvapivě oznámil, že se stává trenérem Phoenix Coyotes, kde mu patřil menšinový vlastnický podíl. Nebyla to příliš šťastná štace. V žádném ohledu.
Phoenix měl jedno z nejhorších mužstev a „The Great One“ s ním za čtyři roky nedokázal postoupit do play off , zatímco jeho následovník Dave Tippett uspěl hned na první pokus.
Možná největší chybou bylo, že se Gretzky obklopil příbuznými a přáteli.
Do funkce generálního manažera dosadil svého bývalého agenta Barnetta, asistenty mu dělali kamarádi Tocchet, Fuhr a Samuelsson, jako skauty zaměstnal své bratry... Tak se dá řídit rodinná farma, a nikoli klub NHL.
Úspěšnější byl v roli manažera kanadské reprezentace, vyhrál s ní zlato na olympiádě v Salt Lake City i Světový pohár.
Když předloni skončil kvůli majetkovým sporům ve funkci kouče Coyotes, z hlavního hokejového dění se vytratil. Občas probleskne spekulace, že dostal nabídku z KHL. Vydal životopisné DVD s pěti nejlepšími zápasy kariéry, před rokem zapaloval ve Vancouveru olympijský oheň.
Častěji je teď k vidění na baseballu - a nejen proto, že od MLB dostal doživotní volný vstup na libovolný zápas. Jeho osmnáctiletý syn Trevor totiž hraje za univerzitu v San Diegu.
Věnuje se také byznysu.
I když spíše jen firmám propůjčuje své jméno, než aby je skutečně řídil. Spoluvlastní restauraci v Torontu i vinařství blízko Niagary, patří mu podíl ve firmě prodávající sportovní zboží, investoval do společnosti, která staví kluziště na in-line hokej. Propaguje Ford, McDonald, Samsung a další značky.
Na to, kolik desítek milionů dolarů si Gretzky za život vydělal, žije poměrně skromným životem. Odpouští si na veřejnosti zbohatlické manýry. „Nikdy jsem nezapomněl, že můj otec byl modrý límeček. Chodil denně do práce od osmi do pěti, nikdy si nevydělal více než 35 tisíc za rok. Nenechal toho ani tehdy, když už jsem ho mohl pohodlně zajistit,“ říká.
Každopádně jediným majetkem, o který nemusí mít prakticky žádnou starost, jsou jeho rekordy NHL. Většině z nich je považování za nepřekonatelné. Jedině kdyby se zvětšily branky nebo jinak radikálně změnila hokejová pravidla.
Pokud by chtěl někdo třeba trumfnout jeho 2857 bodů, musel by prožít 29 stobodových sezon. Současný fenomén Sidney Crosby má na kontě zatím jen čtyři tak výjimečné ročníky...
