Tři roky si ho na draftu nikdo nevybral, teď se o něj přetahovala třetina NHL. Jiří Sekáč, bývalý tahoun Lva, účastník posledního mistrovství světa a v posledních měsících jedna z nejžádanějších evropských ingrediencí pro zámořské týmy, se nakonec pokusí realizovat svůj sen v nejúspěšnějším klubu historie.
Věděl jste, že se na vás během sezony jezdí dívat spousta zámořských skautů? Nesvazovalo vás to?
„Postupem času, když už jich začalo jezdit víc, mi to moji agenti Michal Sivek s Vláďou Vůjtkem řekli. Ale já věděl, že nemám absolutně co ztratit. I proto, že už dlouho jsem byl se Lvem v jednání ohledně další sezony, a kdyby se NHL nepodařila, měl bych pořád něco v záloze. To mě udrželo v klidu, prostě jsem to neřešil a hrál jsem, co umím.“
Proč jste z řady nabídek zvolil zrovna Canadiens?
„Hodně lidí mi radilo, abych vybral srdcem, abych dal na cítění, které člověk nemůže ovlivnit. Když jsem v Montrealu byl, dýchlo to tam na mě tak, že jsem si hned řekl, že tohle je tým, který se mi jeví jako nejlepší, že tady chci hrát. Pár klubů jsme s agenty zamítli hned, finální rozhodnutí ze zúženého výběru pak bylo jen na mně, kluci mi jen říkali, jaká je kde situace s trenérem či generálním manažerem.“
S jakými představami vás v Montrealu uvítali?
„Když jsem tam byl, ukazovali mi rozdělení své soupisky, a kam by se mnou případně počítali, kam by mě chtěli zařadit. Záleží jen na mně, jestli to tak skutečně bude.“
Generální manažer Marc Bergevin vás vidí v elitních útocích, třeba vedle Tomáše Plekance…
„Jo, takhle nějak to vypadalo, když jsme se bavili. Ale samozřejmě, nikdy nevíte, nemusí se mi zrovna dařit, může se stát cokoliv. V NHL to nikdy nikdo neměl lehké. Ale když dostanu šanci hrát takhle vysoko, stoprocentně se jí budu snažit využít a vrátit klubu, že mi tuhle možnost dal.“
Co jste už od Plekance vyzvídal?
„Hráli jsme spolu inline hokej, prohodili jsme jen pár slov, nic konkrétního. Že bychom rozebírali trenéry, nebo tak něco, to ne… Sám jsem měl možnost se podívat na zázemí a promluvit si s managementem, takže jsem si už obrázek udělal.“
Byl byste ochotný vzít na začátek i farmu?
„Beru, že zvlášť ne v zámoří nemá nikdo na růžích ustláno, kdyby mě na pár týdnů na farmu dali, asi bych to zvládl. Jsem takový, že se umím kousnout a i když třeba nehraju tolik, jak bych chtěl, donutí mě to ještě přidat. Nikdy jsem neměl nic moc zadarmo, takže jsem se naučil bojovat. Určitě bych nejel hned domů, zároveň bych na farmě nechtěl strávit celou sezonu.“
Na vašem novém angažmá je sympatické i to, že jste zvolil cestu za snem před lákavější finanční nabídkou z KHL. Uvažoval jste vůbec v těchto souvislostech?
„Podle mě by každý normální hokejista vždycky upřednostnil NHL, kdyby byl v mé situaci. Jsem ještě hodně mladý a možnost když tak se vrátit do Ruska snad bude vždycky. Nabídky z Ruska už dopředu opravdu byly, ale Michal s Vláďou přece jen mají přehled a tvrdili mi, ať nespěchám, že přijde možnost poprat se o NHL. Byl jsem samozřejmě nadšený, jak velký zájem pak o mě odsud byl.“
Podle Sivka jste prý v poslední době nevídaně vyspěl po všech stránkách. Vnímáte to na sobě?
„Když jsem hrával mládežnické ligy, vždycky mi trvalo, než jsem se adaptoval, to samé se dělo, než jsem si zvyknul na mužský hokej. Ale myslím, že teď už jsem se trochu otrkal, zvyknul jsem si na jeho rychlost i tvrdost a taky jsem začal ještě víc trénovat. Vidina NHL mě i v tréninku žene ohromně dopředu. Nedělá mi problém víc dřít, když je přede mnou takový sen. Připravený fyzicky i psychicky budu jako nikdy.“
Do NHL vás vystřelilo angažmá ve Lvu. Co s vámi dělala zpráva o tom, že tým už hrát nebude?
„Takový nečekaný a bídný konec je pro mě hodně smutný. Podle mě by se nemělo stávat, že klub v jednom roce hraje ve finále a další rok jako kdyby nikdy nebyl a neexistoval. Přijde mi to hodně divné. Tohle je jedna z věcí, která Rusko odlišuje od NHL, tam by se tohle asi nikdy nestalo. Co se událo, beru špatně, hlavně kvůli klukům, kteří musejí narychlo hledat práci. Je mi líto, jak to dopadlo a mrzí mě to i z osobního pohledu, protože kdyby mi NHL nevyšla, říkal jsem si, že bych se vrátil domů a mohl pokračovat v Praze. Ale to už bohužel nejde, doma už si asi KHL nezahraju. I proto, že práva na mě získala Kazaň.“
