Hanzal: Bojím se o místo v sestavě

Možná totiž o pracně vybudované místo přijde. Proč? Kvůli problémům s operovanými zády. „Pořád to bolí a já s tím těžko něco udělám,“ křiví obličej Martin Hanzal, účastník letošního mistrovství světa.

Kvůli strachu a bolesti nemůže trénovat ani z třiceti procent. Tohle prostě nemělo přijít... „Už se stalo. Teď musím bojovat,“ tvrdí odhodlaně českobudějovický odchovanec.

Je vám jednadvacet a už takovéhle problémy...
„Co se dá dělat (povzdechne si). Je to nepříjemné. Vlastně moje první vážnější zranění. Ani nedokážu odhadnout, jestli je vše v pohodě, nebo ne. Nemám s takovými situacemi zkušenosti.“

V pohodě, jak vy říkáte, to asi není, když nemůžete trénovat, ne?
„To máte asi pravdu. Je to pro mě deprimující, když jdu na rehabilitaci a třeba vidím, jak kluci zvedají činky, makají na ledě a připravují se na sezonu. A já…“ (zhluboka vydechne)

A co tedy děláte, kromě rehabilitace?
„Prakticky nic. Rehabilitace jde pomalu. Při určitých pohybech pořád cítím bolest, takže mám strach jít do něčeho naplno. Minulý týden jsem začal zvolna trénovat, ale jenom jednoduché cviky, protahování na břicho a horní část zad.”

To můžete?
„Snad jo (mírně se usměje). Přeci jen to byla operace vyhřezlé ploténky, tak snad je můj trénink součástí té správné rehabilitace.”

V sezoně jste měl potíže s tříslem, ale o zádech nepadla ani zmínka. Víte, jak se vám zranění přihodilo?
„Těžko říct. Bolelo mě to už při mistrovství světa, ale nějak jsem to dohrál. Snažil jsem se potom hodně odpočívat a doufal jsem, že to samo přejde. Byla totiž možnost, že se jedná o únavové zranění, které může po sezoně samo odeznít.“

Tahle domněnka se ale nakonec ukázala mylnou, že?
„No jo, no. (odmlčí se) Nelepšilo se to, a tak jsem šel na magnetickou rezonanci. Pak mi řekli, že mám vyhřezlou ploténku.“

Co bylo dál?
„Měl jsem na první týden v srpnu naplánovanou dovolenou ve Španělsku, takže jsem odeslal snímky do Phoenixu klubovému lékaři a jel jsem odpočívat. Byli jsme na Costa Bravě u Barcelony s bývalým spoluhráčem z Budějovic Sašou Salákem a přítelkyní. Doufal jsem, že se to v teple zlepší, ale vůbec nic se nedělo. Spíš naopak“

A co říkal na snímky lékař Coyotes?
„To je právě to. Okamžitě mi volal, ať jedu do Států, že je třeba to operovat.“

Takže vám zkazil dovolenou...
„Takhle bych to neřekl. Když jsem se vrátil, tak jsem se jen otočil a hned letěl do Los Angeles. Tam jsem podstoupil zákrok a pak se přesunul do Phoenixu. Od té doby jsem tady a rehabilituju.“

Máte představu, kdy byste mohl naplno začít trénovat?
„Počítám, že tak za měsíc, když všechno půjde podle plánu. To ale zatím není jisté. Neřekl bych úplně, že v léčbě nastaly komplikace, ale určitě by se to mohlo hojit rychleji. Až budu fit, tak budu muset sakra bojovat, abych se dostal do formy. 19. září začíná kemp a to já teprve budu schopen trénovat naplno.“

Jak dlouho potřebujete trénovat, abyste se před kempem dostal do formy?
„No, prakticky celé léto.“

Tak to vám nezávidím...
„Vůbec nevím, co bude. Musím být trpělivý a všechno dělat poctivě. Jinak je celá loňská snaha v háji.“

V minulém ročníku jste zažil premiéru v NHL a vedl jste si zdatně. Kouč Gretzky vás chválil. Tohle máte na mysli?
„Přesně tak. Sám Wayne mi říkal, že se mnou byl spokojen, ale že musím makat. Druhý rok bývá prý nejtěžší. Člověk se musí pořád zlepšovat a já jsem si dal za cíl dát v další sezoně dvacet gólů. Tahle myšlenka není nereálná, ale trochu mi to kazí současná situace, v níž se nacházím.“

Myslíte, že pro váš zdravotní stav bude mít někdo v klubu pochopení?
„Musím v to doufat. Snad po mně nebudou hned chtít super výkony.“

Sám jste říkal, že jste si vybudoval pevné místo v sestavě a přízeň trenéra. Nemáte o vydobytou pozici strach?
„Abych pravdu řekl, tak ano. Trochu se bojím o místo v mužstvu a v sestavě. Ještě jsem o tom s nikým nemluvil, ale klidně se může stát, že nebudu stoprocentně připraven na začátek sezony. A to bude samozřejmě problém. Tady nikdo nebude čekat, až se dostanu do formy. Prostě budou hrát ti nejlepší a hotovo. Snad mezi nimi budu i já.“