Hejda jako Rocky Balboa!

Prestižní magazín The Hockey News pro něj našel označení: Rocky Balboa. Není radno se s ním na ledě potkat... „Se svou rolí jsem spokojený,“ říká.

A má i další důvod k radosti – klub Blue Jackets je blízko k tomu, aby se poprvé v historii probojoval v NHL do play off ! „Naděje je opravdu velká,“ přiznává třicetiletý mistr světa z Vídně z roku 2005. V Columbusu působí druhou sezonu.

Zaznamenal jste tu přezdívku Rocky Balboa?
„To tedy opravdu ne, slyším ji od vás poprvé.“

Čím jste si ji podle vás vysloužil?
„Snažím se využít svých předností, na ledě nic nevymýšlím, hraju jednoduše, mastím to v rozích. (usměje se) Nedělám, co neumím.“

Sledoval jste vůbec filmy o Rockym?
„Ne, že bych je nějak hltal, ale koukal jsem na ně rád. Viděl jsem i ten poslední díl, byl jsem zvědavý, jak to v těch letech dokáže natočit. A bylo to dobrý.“

Škoda, že se přezdívka v zámoří nerozšířila, mohl jste si vyslechnout pár narážek...
„To je dobře, u nás v klubu se nic nedaruje, maséři tam mají nástěnku plnou fotek. Dokonce je tam i jedna ještě z doby, kdy jsem byl mlaďounký a hrával na Slavii. Vůbec nevím, kde to vyšťourali.“

Třeba si to přečtou teď ve Sportu a hned budou žertíky.
„Maséři to sami nenajdou, jedině že by jim to Kuba Voráček od nás naprášil.“ (usměje se)

Přezdívku Rocky jste si vysloužil i kvůli vaší poctivé defenzivní práci, přitom v Evropě jste dlouho měl pověst ofenzivního zadáka. Jak jste se přizpůsobil?
„Úplně v pohodě, hned po příchodu do NHL jsem se s tím smířil. A teď se v tom víceméně vyžívám. Možná lidi v Česku spíš koukají na to, kolik kdo má bodů a přihrávek, ale já jsem tady hlavně kvůli něčemu jinému – na led chodím jako první na všechna oslabení, někdy ho odehraju i celé. S touhle rolí jsem spokojený, vím, že v tomto ohledu můžu mužstvu nejvíc pomoct.“

Na první pohled nejste ale pro české fandy tolik na očích. Nemrzí vás to?
„Možná je to trochu nevděčné, ale lidé, kteří hokeji rozumí, to vidí i jinak. (přemýšlí) Víte, nechci se chválit, ale když se podívám na odehraný čas na ledě, na zblokované střely, na hity, tak jsem spokojený. Už v minulé sezoně jsem byl podle novinářů nejspolehlivější obránce týmu.“

Tehdy jste získal plus dvacet bodů a vytvořil jste klubový rekord. Tentokrát jich máte opět dvacet, takže rekord znovu ještě překonáte?
„Ono to není tak jednoduché, jak se zdá. V sezoně už jsem jich měl třiadvacet, pak jsem během jednoho špatného týdne spadnul na šestnáct. Teď jsem zase zpátky a doufám, že do konce sezony ještě něco přidám, abych tu pomyslnou hranici trochu posunul ještě nahoru.“

Působíte ve dvojici s Mikem Commodorem, jenž v roce 2006 s Carolinou získal Stanley Cup. On říkal, že vás vůbec neznal a mile jste ho překvapil. Takhle to bylo i z vaší strany?
„Já znal aspoň jeho jméno.“ (usměje se)

Vybavujete si ty fotky po Stanley Cupu, na nichž byl úplně zarostlý a vypadal jako ZZ Top?
„On vypadá pořád stejně!“

I s tím plnovousem?
„Občas se oholí, ale ty vlasy má neustále. Podle mě si je nestříhal minimálně dva roky. Na hlavě má regulérní zrzavé afro ze šedesátých let.“ (smích)

Ale na ledě jste si sedli parádně, mluví se o vás jako o jedné z nejspolehlivějších dvojic v celé soutěži...
„Na ledě si fakt rozumíme. Ani on není tak technický, my tady spíš platíme za psy obranáře a za ´killers´ (hráči, kteří mají za úkol eliminovat přesilovky soupeře), jak se nám tady říká. Místní novináři nám nedávno říkali, že když se sečtou zblokované střely a hity, které my dva rozdáme, jsme na tom v NHL nejlíp. Takže to mě těší.“

Pojďme na chvíli k týmu. Byl byste ochotný už vsadit velké peníze na to, že postoupíte do play off?

„Snad jo. Šest bodů v této lize je docela dost, takže bych si něco vsadil.“

Je celé město na nohou?
„Fanoušci to sledují čím dál tím víc, určitě víc než loni.“

Dá se mluvit o hokejové horečce?
„To bych zase neřekl, lidi mají pořád radši americký fotbal. Ale máme teď mladý tým, fandové si na něj začínají více zvykat.“

Je play off úkol číslo jedna?
„Určitě ano, všichni o tom teď mluví, je to jasná priorita.“

Co se oproti minulé sezoně změnilo?
„Přišli někteří noví hráči, celkově se to zlepšilo. Už od začátku tohoto ročníku nám tady tlučou do hlavy, že musíme být v play off, přes to vlak nejede.“

Columbus jako jediný ze všech týmů v NHL o Stanley Cup nikdy nehrál, přitom teď už kroutí osmou sezonou. Jak se vám to poslouchalo?
„Já jsem tady teprve druhý rok, ale taky jsem to slyšel. Asi už je to trošku ostuda. Ale nemyslím si, že ten hlavní tlak plyne od majitelů, ale spíš od hlavního trenéra Kena Hitchcocka, který teď má v klubu největší slovo.“

On je typický tím, že mužstvu ordinuje na první pohled ne příliš záživný styl. Teď z něj profitujete?
„Hrajeme opravdu nepříjemný hokej. Trenér nedávno četl články, v nichž se většina týmů, které by teď postoupily do play off, vyjádřila, že by nechtěly hrát zrovna s Columbusem... Což je pro nás docela lichotka, asi děláme dobře to, co on chce.“

V posledních letech jste pravidelně reprezentoval na mistrovství světa. Bude vás mrzet, když o něj kvůli postupu do play off přijdete?
„Tak nějak tajně doufám, že vyjde obojí. Stanley Cup i šampionát!“ (usměje se)