O té ráně se bude v NHL ještě dlouho mluvit. Obránce Keith Ballard praštil vlastního gólmana Tomáše Vokouna přímo do hlavy! Drsná scéna. „Naštěstí to ale dobře dopadlo, mám jen bouli a natržené ucho," vyprávěl brankář Floridy v rozhovoru pro Sport.
Když včera večer českého času zvedl telefon, už se smál. „Je sice pravda, že nic takového jsem ještě neviděl, ale hlavní je, že to dopadlo dobře. Byla to nehoda," uvedl gólman.
Čtěte více:
Pavel: Zranění Vokouna? Byla to slušná pecka »
VIDEO: Spoluhráč praštil Vokouna hokejkou do hlavy »
Dobrá zpráva pro české fanoušky - není tedy ohrožena jeho účast na olympiádě ve Vancouveru!
Jste ještě otřesený?
„Letěl jsem hned po zápase s klukama domů, měl jsem podezření na otřes mozku, což se naštěstí nepotvrdilo. Mám jenom natržené ucho. Takže to není nic vážného."
Chápete vůbec, co se přihodilo?
„Byla to nehoda. Keith (Ballard) neměl v úmyslu mě trefit, chtěl zlomit hokejku o tyčku, což se docela stává. Ale přihodilo se tohle... I on se cítil hrozně blbě. Ze začátku si vůbec neuvědomil, že bouchnul mě. To mu došlo až v době, kdy přijel na střídačku. Jak byl naštvaný, tak si myslel, že bouchnul do tyčky."
Tak proto hned odjel, aniž by se k vám sehnul, když jste ležel na ledě...
„Přesně tak. Tohle vůbec netušil, zjistil to až v době, kdy mu to řekli spoluhráči."
Omluvil se vám potom?
„Jasně. Seděli jsme spolu, cítil se hrozně. Měl strach, že mi udělal něco vážného. Dopadlo to naštěstí dobře... Mám zašité ucho a bouli na hlavě, ale nic horšího to není. Což je hlavní."
Co vám blesklo v tu chvíli hlavou?
„Vůbec jsem netušil, co se stalo. Koukal jsem na druhou stranu, snažil jsem se najít puk. Když jsem se otočil, akorát jsem dostal tu ránu."
A pak?
„Jediné, co jsem věděl, že mám rozseknuté ucho, protože jsem cítil bolest. A když jsem si sáhnul na hlavu, měl jsem jí celou od krve. Původně jsem si myslel, že mě někdo nechtěně kopl bruslí do hlavy, jak se snažil dostat k puku."
Vypadalo to velice hrozivě. Ztratil jste vědomí?
„To bych neřekl, celou dobu jsem o sobě věděl. Ale měl jsem temno před očima."
Dlouho jste se ale nemohl zvednout.
„Říkal jsem doktorům, že se můžu normálně postavit, ale oni mi to zakázali. Báli se. Protože vždycky, když se v NHL jedná o úder do hlavy, lékaři mají strach, aby něco nebylo s krkem. V tom jsou opatrní."
Jste na Ballarda naštvaný? Nikdo by se asi nedivil, mohl vás vážně zranit.
„Ne, nejsem. Byla to nehoda, neudělal to schválně. Je to sport. (usměje se) I když je pravda, že jsem nikdy nic takového neviděl..."
Na posledním šampionátu se Slovák Surový podobně ohnal po Halákovi.
„Ano? Tak to jsem vůbec nezaregistroval... Opravdu nevím."
Jaké bude mít to zranění následky?
„Neměl bych mít delší než týdenní přestávku, až budu moct dostat ucho do helmy, měl bych znovu chytat. Jinak se cítím v pořádku. Hlavu mám v pohodě, což je nejdůležitější."
V zámoří se objevily zprávy, že byste mohl chytat už hned ve středu.
„To asi těžko, mám na uchu dost stehů - říkali kolem třiceti. Takže pochybuju, že bych mohl mít helmu na hlavě. Mám to ještě zafáčované, fakt to zatím bolí. Ale jinak to není vážné. Až to trochu sroste a nebude to tak citlivé, měl bych znovu jít do branky."
Jak teď tedy vypadáte?
„Asi jako válečný veterán. (usměje se) Jsem celý obvázaný."
Doktor Floridy se sklání nad zraněným Tomášem Vokounem • Foto ČTK/AP
Musel jste hned uklidňovat rodinu, že se nejedná o nic vážného?
„Volal jsem rodičům do Česka i domů na Floridě. Vypadalo to opravdu ošklivě, bylo to štěstí v neštěstí, že mě trefil jenom helmu. Kdyby mě sekl do krku, následky by byly mnohem horší... Takže už je lepší se k tomu nevracet."
Jaký vůbec v civilu ten Ballard je?
„V pohodě, veselý kluk. Mám ho rád, je s ním sranda. To se mohlo stát komukoliv, i já jsem kolikrát naštvaný, že jsem praštil s hokejkou, to při sportu není nic neobvyklého. Bohužel, akorát to dopadlo takhle..."
Dobrá zpráva pro české fanoušky: Olympiáda tedy ohrožená není, co?
„Není, to určitě ne."
Ale vyprávět o ní teď asi nemáte myšlenky...
„Ne, to zatím ne. Je ještě čas, doufejme, že se nic horšího nestane."
Promiňte tu otázku, ale vy v zámoří jako by přitahujete podobné drsné scény. Byl jste u toho, když zkolaboval český bek Fischer, když přeřízli Zedníkovi krk, vy jste dostal ránu do ohryzku, která mohla mít fatální následky...
„Nevím, čím to je. Jen doufám, že tohle byla poslední taková věc. Vlastně tohle bylo proti tomu všemu, co se stalo předtím, malichernost."
Co vás vlastně v nejbližších hodinách čeká?
„Musím k doktorovi, aby zjistil, jestli to mám dobře zašité."
