Hejduk: V téhle formě se mi nechce končit
ROZHOVOR - Připravoval se na rozlučkové turné po arénách NHL. V létě tušil, že probíhající ročník může být jeho definitivní tečkou za úspěšnou kariérou. Hrál by dál, jenže zdraví má jen jedno. Skvostný hokejový kanonýr Milan Hejduk se však senzačně brání osudu. Sezonu zahájil tak brilantně jako nikdy předtím. „V téhle formě se mi končit nechce,“ přiznává v rozhovoru pro Sport 34letý útočník Colorada.
Několikrát operovaná kolena bez ustání cítí. Už to dávno není o čekání, kdy bolest ustane. Na tu si zvykl. Musel. Stejně jako na velké otoky kloubů, s nimiž by jiný marodil na neschopence, válel se doma na gauči a nechal se obsluhovat. Pokud se koleno vejde pod chránič, jde do akce.
„Zatím to jde, tak hraju,“ poví vám Hejduk suše, jako by šlo o banální rýmu. Momentálně prožívá snový rozjezd sezony, je nejproduktivnějším Čechem v NHL, převrací historické žebříčky. Jen to moc neřeší…
Nejste sám zaskočený z toho, jak válíte?
„Jestli jsem trochu zaskočený, tak spíš z toho, že s Coloradem dáváme docela hodně gólů. Jinak já hraju hokej pořád stejnej jako dřív. Není to tak, že bych se najednou zlepšil. To určitě ne. Ale celkově střílíme víc branek, hrajeme dost přesilovek, z toho profituju. Góly a hlavně nahrávkami.“
Jste jako vždy skromný. Minimálně radost z herní pohody a přísunu bodů však musíte mít, ne?
„Určitě. Vždycky je lepší mít víc bodů než míň. Ale nedělejme z toho vědu.“ (usmívá se)
„Rozhodně ne! Je to i pro mě překvapení. A jsem rád, že se nějak netrápím. Ale pozor, je to pořád jenom začátek sezony.“
Dobrá. Ale co řeknete na to, že jste nikdy v kariéře neměl tak povedený start sezony! Není to divné?
„Vidíte, přitom ta moje hra je pořád stejná jako v minulých sezonách. Těžko najednou budu hrát líp, ne? (usmívá se) Faktem je, že hodně bodů mám z přesilovek, hrajeme je skutečně slušně. A hlavně já tolik gólů nedávám, spíš je střílejí ostatní a já mám kolikrát kliku, že jsem u toho.“
Čili nahrávka kolikrát není nahrávka, spíš náhodná asistence…
„Přesně tak. Kolikrát mám až druhé nahrávky, puk se o mě nějak otře, nejde o klasickou přihrávku. Občas to z mé strany není kdovíjaká zásluha na gólu.“
Jenže, povídejte to fanouškům. Ti vidí nestárnoucího Hejduka zas a znovu mezi elitou… Pro ně jste borec!
(začne se smát) „No, možná to tak vypadá, že jsem nestárnoucí, ale nevím, nevím…“
V týmu Avalanche jste druhý nejstarší, víc let má už jen Adam Foote. Zvláštní pocit, že?
„To teda. Je to divný pocit. Dřív jsem celou dobu patřil k těm mladým a najednou se to celé otočilo. Roky strašně letí, bohužel. Ale ona se celá NHL hrozně omladila a zrovna my máme abnormálně mladý tým. Určitě jsme mezi pěti nejmladšími celky ligy.“
To je trend, balík peníz už nedostávají pětatřicátníci jako dřív, že?
„Ano. Před lety byli hráči kolikrát za zenitem a stejně jim kluby nasypaly spoustu peněz. To už se dnes neděje. Největší peníze dostávají kluci, kteří mají před sebou slibnou budoucnost.“
Stačilo pár zápasů nového ročníku a v historické tabulce Čechů v NHL jste přeskočil Langa, Nedvěda, Straku, brzy padne i Holík. Musíte mít radost, ne?
„Vážně? Tak to je pro mě novinka. A co na to říkám? Jo, dobrý. (usmívá se) Až jednou pověsím brusle na hřebík, tak tam někde nahoře budu. A pokud i před těmito skvělými hráči, tak to bude velká čest. Jednoznačně.“
Otázkou zůstává, jak dlouho budou body naskakovat… Na jaře vám skončí kontrakt. Rýsuje se jeho prodloužení s ohledem na vaši fazonu?
„V sezoně se nic dít nebude, až na konci se uvidí. Záleží hodně na mém zdraví.“
Nemůže se opakovat poslední zkušenost, kdy jste prodlužoval smlouvu v průběhu minulého ročníku?
„Nemyslím si. V klubu už říkali jiným hráčům, že v průběhu sezony nechtějí nic podepisovat. Není to oficiální, ale spíš čekám až na konec sezony, tam se asi ukáže.“
V létě jsme se spolu bavili o tom, že vás možná čeká rozlučkové turné po NHL, závěrečná sezona. Takže jste si už párkrát řekl v různých halách, že to mohlo být poslední setkání?
„Jo, je to tak. Přistihl jsem se, jak si říkám, že to tady mohlo být naposledy, můj poslední zápas v téhle hale. V hlavě to člověk má, jestli si tam ještě někdy zahraje. Ale třeba to tak nebude.“
Co ta vaše kolena, alfa a omega sportování Milana Hejduka…
„Docela dobrý, musím říct. Od managementu a od trenérů mám výhodné podmínky, dávají mi úlevu v případě, když cítím, že je lepší nechat kolena odpočinout. Neabsolvuju všechny tréninky. Vycházejí mi vstříc. Tak, abych byl co nejlíp připravenej na zápasy. Občas samozřejmě kolena cítím, ale celkově se mi to zatím zdá docela dobrý.“
Co si budeme povídat, v téhle formě by se vám strašně těžko odcházelo do sportovního důchodu, že?
„To určitě… Kdybych měl sezonu dohrát v tomhle stylu, rozhodně bych chtěl pokračovat dál. O tom není nejmenších pochyb. Ale asi se opravdu ukáže až později. Je těžké teď odhadovat, jak to bude vypadat za pár týdnů, měsíců.“
Čím to, že je Colorado po slabších ročnících najednou střelecky disponované?
„My už jsme loni hráli docela slušně, možná jsme začali sezonu i líp než teď. Rozdíl je v těch gólech, ovšem na obou stranách. Víc dáváme i dostáváme. Hrajeme otevřenější hokej, což se trenérovi kolikrát tedy nelíbí, ale tak to zatím je.“
Kouče Sacca tedy na poradách moc neposloucháte?
„Tak to samozřejmě není, ale v defenzivě jsme pravda trochu horší. Pro fanoušky a ofenzivní hráče, jako jsem já, to je příjemná věc, ale jak říkám, trenéři nadšení moc nejsou.“
Takže sedm gólů, dobrý, fajn, ale příště stačí tři. Takhle to posloucháte v kabině?
(směje se) „Jo, jo. Trenérovi vadí, že soupeři poskytujeme hodně prostoru a šancí. Ovšem jinak je to opravdu fajn. Máme spoustu lítavých kluků, kromě nás pár starších hráčů, kteří už po ledě nelítáme. Zkrátka to dohromady funguje.“
Můžete v play off překvapit a vyřadit i týmy kalibru Detroitu?
„Myslím, že jo. Jsme schopni porazit i špičková mužstva NHL. Hlavně se musíme prokousat do play off , tam už můžete porazit kohokoliv. Loni jsme vypadli hned v prvním kole se San Jose, ale teď už kluci budou mít víc zkušeností. Jakmile se dostanete do druhého kola, vpadnete do euforie a klidně to můžete celé vyhrát. Znám to na vlastní kůži.“
S Detroitem jste zatím jednou vyhráli, jednou prohráli. Stihl jste se pobavit s Jiřím Hudlerem o jeho utrápené sezoně?
„Krátce. Zrovna v tom druhém zápase nám dal ten šťastnej gól, jak se puk po jeho ráně zpoza branky odrazil od brusle gólmana. Uklidňoval jsem ho, že mu to tam zase začne padat. Snažil jsem se ho povzbudit. Vím, že to v Detroitu nemá lehký. Ale Jirka je pořád dobrý hráč, je otázkou času, než se chytne. Samozřejmě by potřeboval víc prostoru, pokud moc nehrajete, je těžký něco produkovat.“
Nerýpnul jste si do něj, že formu ztratil v Rusku?
„Ne, ne. Já KHL neodsuzuju. Kdybych byl v jiné situaci, třeba bych o ní sám uvažoval, ale teď to zrovna nemám zapotřebí.“
„Vypadá v pohodě. (usmívá se) Flaška je tady a v dobrým rozpoložení. Výměna ho překvapila, ale tady si myslím rychle zvykne a hlavně dostane víc prostoru než ve Washingtonu. V Capitals to mají strašně nabitý dobrými hráči, tady se s Flaškou počítá do elitní lajny.“
V elitě si lebedí i gólman Atlanty Ondřej Pavelec. Před týdnem jste byli rádi, když jste mu dali dva góly a získali aspoň bod za porážku v nastavení. Jak na vás Pavelec působí?
„Výbornej gólman. Výbornej! Já vůbec netušil, že je tak velkej… V bráně zabere spoustu místa, nehází sebou sem a tam, takže to v jeho případě není vůbec o náhodě, že by mu to zrovna lepilo. Ne, ten kluk to má evidentně v sobě, vytahuje jistý zákroky, pořád je v dobré pozici. Podle mě má před sebou velkou budoucnost.“
A to se docela nedávno mluvilo o české brankářské krizi. Češi měli v NHL jen Vokouna, zatímco třeba Finové počítali gólmany na prstech obou rukou. A teď šli hodně nahoru Pavelec s Neuvirthem. Budoucnost tak špatná nebude, co myslíte?
„Přesně tohle je hodně pozitivní pro český hokej. Super je, že jde o mladý perspektivní kluky. Získat místo gólmanské jedničky v klubu NHL ve dvaadvaceti, třiadvaceti letech, to už něco znamená. Přeju klukům, aby se jim hodně dařilo. Mají dobře našlápnuto.“
