Lašák: Byla to hanba!
Červenka střílí, Lašák počtvrté kapituluje•Zdroj: Michal Beránek (Sport)
Po sedmém gólu vyrazil ke střídačce, odhodil hůl i masku, poprávu vynadal leklým spoluhráčům, sedl si na lavici a ponořil se do svých černých myšlenek. Ján Lašák byl jediný hráč základní sestavy Slovenska, který neselhal.
„Musel jsem jim říct něco od plic,“ nenechal se přemlouvat.
Cítil jste se někdy trapněji v dresu slovenské reprezentace?
„Asi jednou už jo… Ale tohle je hanba, velká hanba! Hrozně těžko se mi o tom mluví. Ty pocity jsou hrozné, ale nechtěl jsem to vzdávat a snažil jsem se i po dalším a dalším gólu chytat co nejlíp. To jsou zápasy, kdy se na to nemůžete vykašlat.“
Související články
Co se s vámi dělo?
„V obraně jsme měli otevřené dveře, klukům nešly nohy. Po sedmém gólem jsem už to nevydržel snášet. Pro mě je podstatné, že jsem s Čechy prohrál. I kdybych byl chobotnice, nevyhrajeme to… My jsme dnes na zápas vůbec nepřišli. Cítím bezradnost, bezmocnost.“
První gól jste inkasoval až po dvou ranách do tyče od Blaťáka a Červenky. Neříkal jste si, že to bude možná zápas, v němž vám popřeje štěstí?
„K tomu štěstí se musí jít naproti. Jinak se k vám nepřikloní…“
Co jste svým parťákům na střídačce pověděl?
„Hlavně jsem byl naštvaný, jak to hrajeme. Takže jsem jim řekl něco od plic. Byl jsem opravdu strašně naštvaný, chtěl jsem to aspoň nějak nakopnout. Trošku to pomohlo. Ale jinak jsem nesmírně rozčarovaný, že tady nemůžu říct žádné hodnocení. Je v tom ale i smutek.“
Vaši obránci vám prakticky nepomohli, snažil jste se jim domlouvat?
„Na to není čas. To není jak při fotbale, kde vyběhnete na šestnáctku a křičíte po nich.“
Jak moc je to frustrující, když je o výsledku rozhodnuto už v první třetině?
I když to bylo 0:4, tak si pořád říkáte, že se to dá ještě otočit. Jenže přijdete na led a slova zůstanou v kabině. To je na tom to frustrující. Ne to, že jsme prohráli první třetinu 0:4. Ale to, že jsme nepřišli na zápas.
V brankovišti se očekával spíše start Haláka. Co rozhodlo, že jste nastoupil vy?
„Trenér mi dal důvěru, protože jsem asi sedm let s Českem neprohrál.“
Bral jste utkání osobně prestižně i kvůli vašemu spojení s Pardubicemi?
„Ani ne. Ty obrovské derby z dřívějška, to už vyprchalo. Ale jelikož mám přechodné bydliště v Pardubicích, všichni moji známí se určitě dívali. Chtěl jsem porazit kluky, které znám.“
